Objevili jste na zelenině škůdce či choroby? Začněte s jejich prevencí!
Zelenina z domácí zahrádky patří k nejzdravějším, co se obsahu vitaminů, minerálů a dalších látek týká. Aby však zelenina na zahrádce prospívala, vyplatí se preventivně bojovat proti chorobám a škůdcům. Není to jen o výživě, jde o poměrně komplexní problematiku, která je vysvětlena na následujících řádcích.
Na úrodné a dobře vyživované půdě se zelenině velmi daří (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Základem prevence proti škůdcům a chorobám je, připravit zelenině ideální prostředí pro růst a vývin. Pro většinu druhů je nejvhodnější středně těžká půda bohatě zásobená živinami. Nejvíce se v tomto případě uplatňuje hnojení v podobě přírodních materiálů, jako je kompost, chlévský hnůj nebo nadrobno posekaná tráva s listím, přičemž všechny tyto složky se zapravují do půdy. Uměle vyráběná hnojiva jsou vhodná jen omezeně, protože pokud přihnojíte víc, může to vyústit až v pokles přirozené obranyschopnosti rostlin a vyšší riziko napadení škůdci, nejčastěji těmi savými, jako jsou mšice.
Průmyslová hnojiva aplikovaná ve větším množství se dostávají do spodních vod, kde narušují jejich čistotu, podporují růst řas a ztěžují život vodních organismů. Důležitá je kromě živin také správná poloha. Většině zeleniny vyhovuje výsadba na závětrná místa, kde nefouká studený vítr nebo nedochází k bičování nepříznivými povětrnostními vlivy. Některé zelenině, jako je například hlávkové zelí, větrná poloha nevadí, spousta odrůd prospívá i na náročnějších podhorských polích a zahradách.
Chytré řešení prevence může spočívat i ve vysazení smíšených kultur
Jasnou a jednoduchou prevencí je správně dávkovaná a aplikovaná zálivka. Mnohem vhodnější jsou menší dávky vláhy, podávané ráno a večer, než příval vody jednou za čas. Některá zelenina je citlivá vůči houbovým chorobám, a pokud zaléváte na list, většinou dojde k napadení plísněmi. Jde hlavně o rajčata, okurky nebo brambory. Přílišná zálivka je na škodu, většinou stojí za postupným churavěním vysazených rostlin a končí úhynem z důvodu uhnívajících kořenů.
Velice důležité je, dbát na pravidelnou prevenci proti savým škůdcům. Jde především o skleník, kam každoročně zavítají mšice, molice nebo svilušky. Jako preventivní opatření je podzimní vykuřování skleníků, což spolehlivě zlikviduje všechny nezvané hosty. V předjaří se pro desinfekci půdy využívá dusíkaté vápno. Kromě vykuřování je možné skleník zbavit škůdců pomocí tohoto vápna a na očištění těla skleníku zevnitř využít páru nebo tlakovou myčku. Co se týká skleníku, před větrací okna ve střeše je vhodné instalovat žluté lepové pásky, které škůdce zachytí. Pravidelné a vydatné větrání během deštivých dnů výrazně sníží riziko napadení plísní u rajčat a okurek.
Desinfekce půdy ve skleníku se provádí ještě před výsadbou
Největší pohromou pro zahrádky v posledních letech jsou slimáci, kteří dokáží napáchat na zelenině obrovské škody. Zásadou prevence je udržování nízké trávy kolem vegetace, dále pak pravidelné kypření půdy a používání některých přírodních překážek, jako je sypání dřevěných pilin kolem záhonů. Pokud je výskyt enormní, pak se vyplatí aplikovat parazitické hlístice, které slimáky zlikvidují. Nepoužívejte jedy, které mohou uškodit jiným živočichům, jako ptákům nebo ježkům.
