Přemnožili se vám na zahradě chroustci? Zatočit s nimi nebo nezatočit s nimi?
V poslední době se sociální sítě plní dotazy na přemnožené brouky. S největší pravděpodobností jde o chroustky letní, kteří jsou, na rozdíl od jejich příbuzných chroustů, nejvíce aktivní v červenci a srpnu. Nevíte co s nimi? Máte se jich bát? Pojďme se na ně blíže podívat.
Chroustek letní je příbuzný chrousta, jen je o něco menší a vidět ho můžete v červenci až srpnu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Co jsou zač ti chroustci letní?
Chroustek letní je menší blízký příbuzný chroustů, kterým se lidově říká babka. Jsou velcí zhruba 14-18 mm. Tělo mají žluté až rezavé a silně chlupaté. Nohy jsou pak oranžové a na jejich koncích najdete háčky. Na světle hnědých krovkách má tři vystouplé rýhy a vějířovitá tykadla s třemi destičkami. Poznáte je podle jejich specifického bzučení. Přes den je ale moc neuvidíte. Jsou schovaní v porostech na loukách, v lesích, polích a zahradách, kde ožírají listy stromů, ovoce a zeleninu.
Nejvíce jsou vidět za soumraku, kdy se rojí. A vzhledem k tomu, že jsou to nešikové, kteří se neumí orientovat v prostoru, často narážejí do nejrůznějších předmětů, což kolikrát způsobí, že omylem spadnou i do vody, kde se utopí. Sami o sobě lidem nic nedělají. Pokud se však přemnoží, mohou plundrovat pole i zahradu. I proto, podle webu Ministerstva zemědělství České republiky, je chroustek významný škůdce.
A zde jsou zdroje tak trochu v rozporu. Zatímco jedni jsou pro hubení, entomologové jsou zase proti. Chroustci jsou prý nebezpeční pro zemědělce a zahrádkáře, ale s tou likvidací úrody to není zas až taková pravda. Chroustci úrodu nenapadají. Larvy kladou na kořeny trav, takže je jasné, že larvy se pak živí okusováním trávy, přičemž se občas pustí i do ovoce a zeleniny. Larvy jednoduše žerou kořínky všeho, co potkají. Dospělé pak můžete vidět na ovocných dřevinách, keřích, topolech a borovicích, kde mohou napáchat ty největší škody požíráním jejich listů. Nicméně, podle odborníků na brouky, vám úrodu nezničí. V reálu jsou však chroustci schopni zdevastovat během poměrně krátkého času celé stromy.
Odborníci na brouky však tvrdí, že bychom za jejich zvýšený výskyt měli být vlastně rádi, protože v padesátých letech se vlivem užívání průmyslových hnojiv začali z přírody pozvolna vytrácet. To, že teď je tomu jinak, je signálem ozdravení životního prostředí a to je přece skvělé. Jenže v některých českých městech je aktuálně situace s chroustky natolik špatná, že v nich musí zasahovat dokonce deratizátoři. K těm nejvíce postiženým českým oblastem patří: Kladno, Dobříš, Zdiby, Vlašim, Praha, Brno, Lanžhot, Uničov, Rýmařov, Šumpersko, Lanškroun, Přerovsko, Olomouc, Vsetínsko, Hrnčíře, Jičínsko, Pardubice a Třeboň.
Larvy chroustků se živí kořínky. Veskrze nejsou vybíravé, sežerou kořeny trávy, nepohrdnou však ani zeleninou nebo ovocem
Tak co s nimi? Jak se jich zbavit?
Možností je několik. Zaútočit na ně můžete třeba chemickým postřikem, určeným pro likvidaci velkých brouků a larev, přičemž postřik je nutné zahájit hned po zahlédnutí prvních jedinců. Nejlépe na ně přitom fungují přípravky na hubení mandelinky topolové. Pozor, preventivní postřik vám nepomůže! Je skutečně velmi důležité, být ve střehu. Nebo můžete chroustky hned po jejich vyrojení sklepávat, a protože mají problém s orientací, vyvede je to z míry. Sklepávejte je ideálně v časných ranních hodinách, kdy ještě nejsou aktivní. Pak je můžete ručně sbírat a nechat je utopit v nádobě s vodou nebo je rovnou spálit.
Jestli se jich chcete zbavit trochu humánnější cestou, pořiďte si krůty. Těm pak dopřejte pobyt na vaší zahradě nejen v létě, ale i v zimě. Můžete si být stoprocentně jisti, že jim larvy chroustků skončí v žaludku. Když jim to dovolíte, tak vám v boji s chroustky mohou pomoci také jejich přirození nepřátelé, k nimž patří ježci, ptáci, střevlíci a krtci. Preventivně působí i lokální zalévání, chroustci totiž kladou vajíčka do vlhké půdy. V případě přemnožení můžete rostliny chránit sítěmi proti hmyzu a také častým zpracováním půdy.
