Přinášíme tipy, jak můžete zpracovat přebytečnou zeleninu z vlastní zahrádky
V srpnu a září zeleninová úroda vrcholí. Okurky, rajčata, cukety, řepa, celer, všeho je najednou hodně. Na jednu stranu je to fajn, na druhou stranu tak trochu i starost, co s tím. Zelenina, kterou lze dobře skladovat, najde své místo ve sklepě. Naopak zelenina a bylinky, které dlouho nevydrží, vyžadují pečlivé zpracování. Co zmůžeme, sníme čerstvé. Sezonní zelenina a ovoce představuje pro naše tělo elixír a patří k těm nejpřirozenějším složkám potravy. Pokud máte po ruce vlastní čerstvé plody, vždy jim dejte přednost před kupovanými exoty ze supermarketu.
Uchovejte přebytky zeleniny, poradíme jak (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Co se vyplatí skladovat?
V první řadě jsou to určitě brambory pozdnějších odrůd. Pokud jsou špinavé a obalené bahnem, měli bychom je před skladováním dobře omýt, nejlépe hadicí proudem vody, a také je nechat řádně oschnout. Nakopnuté, poškozené vytřídíme pro rychlý konzum. Skladujeme v tmavém sklepě, s teplotami okolo 4-5 °C. Důležitá je i vlhkost vzduchu, která by se měla pohybovat mezi 85-95 %.
Brambory se nevyplácí skladovat společně s ovocem. V takovém případě hrozí znehodnocení chuti obojího. Suché skladování není vhodné, brambory vysychají. Tma musí zůstat zachována po celou dobu. Na světle začnou brambory rychle zelenat a stávají se rizikovými. V zelených hlízách stoupá mnohonásobně obsah solaninu, který může vyvolat zažívací obtíže. Brambory neskladujeme v pytlích, ale nejlépe ve slabší vrstvě v přepravkách. V průběhu zimy kontrolujeme zdravotní stav, hnijící brambory ihned vyhazujeme.
V podobných skladovacích podmínkách se dobře skladuje i mrkev. Možnosti jsou dvě. Vyryté, nepoškozené kořeny bez natí vložíme do mikrotenových sáčků, zavážeme gumičkou a skladujeme pověšené na háčcích. Druhá možnost skladování je založení do vlhkého písku. Zdravé kořeny s šetrně odkroucenou natí zakládáme do bedýnek naplněných vlhkým pískem. Kořeny by se neměly dotýkat. Poté, co je bedýnka plná, dosypeme písek tak, aby koukal jen vršek mrkve. Udržujeme mírně vlhké po celou dobu skladování a kořeny postupně vybíráme. Podobně můžeme zkusit založit i bulvový celer. V suché a chladné místnosti, kde je ideálně zajištěn pohyb vzduchu skladujeme tykve.
Kvašené zelí
Vyrobené doma je mimořádně zdravé a lahodné. Nepotřebujete nic jiného než velký hrnec zelňák.
10 kg zelí
2 kg soli
20 g kmínu
10 g semen kopru.
Hlávky zelí omyjeme a nakrouháme na jemné plátky. Nakrouhané zelí smícháme se solí, kmínem a koprem. Poté zelí vkládáme do hrnce a jednotlivé vrstvy dobře pěchujeme dřevěnou palicí. Přebytečnou šťávu odléváme. Zelí nepěchujeme až po okraj, v průběhu kvašení se uvolňuje šťáva, která se hromadí na povrchu, a pokud pod víkem není dostatek prostoru, začne vytékat ven. Hrnec necháme jeden den v místnosti při 18 °C, a pak přeneseme do místa s teplotou okolo 8 °C. Pokud zelí nevyloučí dostatek šťávy a vršek je suchý, dolijeme jej převařenou osolenou vodou (na 1 l vody 20 g soli).
Příprava je velmi snadná, všechny ingredience nakrájíme a vložíme do hrnce. Vaříme a občas zamícháme. Ve chvíli, kdy je vše husté a dobře rozvařené, odstavíme z plotny a propasírujeme přes vyvařené sítko do sklenic. Zavíčkujeme a položíme na chvíli víčkem dolů. Skladujeme v chladu a temnu.
Domácí kečup je tím nejlepším způsobem, jak zpracovat přebytky rajčat
Česnek v soli
1 kg česneku
300 g soli
Česnek rozebereme na stroužky, ty oloupeme, a poté je na domácím robotu najemno rozsekáme, promícháme se solí, napěchujeme do sklenic a zavíčkujeme. To je vše. Používáme do jídel stejně jako čerstvý česnek.
Cuketové zelí
5 kg cukety
1kg cibule
1/2 l octa
1/4 l oleje
5 lžic cukru
pepř a sůl podle chuti
Cukety nastrouháme a cibule nakrájíme na kousky, přidáme ostatní ingredience a naplníme do sklenic. Zavaříme při 80 °C 15-20 min.
Sušená rajčata jsou velkou lahůdkou. Pokud je navíc usušíte při teplotě do 42 °C, zachováte i maximum obsahových látek. Domácí sušená rajčata jsou mnohem hodnotnější než ta ze supermarketů, která, zejména v zimě, připomínají tvrdé koule bez chuti. V září už nebude tolik slunce, takže sušit musíte v sušičce. Ideální jsou ty, které mají horizontální proudění vzduchu. Pro sušení vybíráme menší velmi zralá rajčata. Ideální jsou masité druhy s nižším obsahem vody. Sušíme překrojené napůl. Po usušení by rajčata měla být stále pružná.
Pro nakládání kromě sušených rajčat potřebujeme na jemné plátky nakrájený česnek, sůl, olivový nebo slunečnicový olej a oblíbené sušené bylinky. Pro milovníky pikantnější chutě přidáme chilli papričku, kterou nakrájíme na kolečka a odstraníme semínka. Do čisté a suché sklenice pěchujeme sušená rajčata vrstvu po vrstvě a každou vrstvičku prosypeme česnekem, případně chilli papričkou, a bylinkami a jemně posolíme. Pokračujeme, dokud sklenice není plná. Nakonec zalijeme olejem tak, aby rajčata byla ponořená. Dobře uzavřeme a uložíme na 2 týdny, aby se chuť rozležela a spojila.
Pokud chcete mít na zimu sušené listy libečku, sklízejte je v září. Obsahují nejvíce aromatických látek. Ale pozor, nesmějí se sušit na slunci! K podobným ztrátám může dojít i tehdy, když listy neuskladníte ve vzduchotěsných nádobách.
Mnoho kuchyňských bylinek, jako je bazalka, libeček a tymián, můžeme nakládat do oleje. Bylinky nasekáme na prkénku stejně, jako kdybychom je chtěli mrazit. Nasekané lístky pak vkládáme do menších lahviček z tmavého skla, nakonec je jen stačí dolít olejem. Množství bylinek záleží jen na nás, optimální poměr je pak 1:1. Pokud lahvičky z tmavého skla nemáte, můžete použít i sklo čiré, ale potom musíte olej uchovávat na temném místě. Použít jej můžeme již za 14 dní, má výbornou chuť a vůni.
Nasekané bylinky můžeme mrazit nebo nakládat do oleje
Nasekané bylinky se dají také zmrazit. Mražení funguje výborně u petrželových listů. Před příchodem mrazů nezapomeňte také na bylinky do kuchyně. Na zimu si můžeme připravit zelenou petrželku. Vybereme pěkný trs, který opatrně s co nejméně poškozeným kořenem vyryjeme a zasadíme do většího květináče. V květináči necháme růst venku a teprve ve chvíli, kdy již začíná mrznout, přeneseme domů. Petrželi vybereme světlé a chladnější místo. Zelené natě se dají sklízet dlouho do zimy.
