Vyzkoušejte metodu pěstování plodin bez umělých hnojiv a chemie
Pěstování plodin bez pomoci chemie je možné provádět na každé zahrádce. Výhodou tohoto způsobu chování k přírodě je, že ji nijak nepoškozujeme a vše, co je potřeba, vracíme zpět do koloběhu a bez výdobytků v podobě umělých hnojiv nebo chemických postřiků dokážeme vypěstovat krásnou a zdravou úrodu, která nás bude ještě více těšit. Pěstování na biozahrádce je také v poslední době velmi moderním trendem.
Kompost je základem biozahrádky, představuje cenný zdroj živin (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Základem biozahrádky je využití všech přírodních zdrojů živin, které máte k dispozici. Srdcem je tak kompost, kam ukládáte celoročně nejrůznější rostlinný odpad, včetně toho z kuchyně, který se postupně rozloží na velmi ceněný kompost, plný živin. Důležité však je, aby sem byly ukládány pouze zdravé části rostlin, nemocné nebo napadené rostlinstvo patří na oheň, aby se choroby dále nešířily.
Kompost je nutné v každé zahrádce několikrát do roka přehazovat a materiál ukládat tak, aby na sebe navazoval ve slabých vrstvách a byl v přímém kontaktu se zemí. Při přehození se v materiálu aktivují drobné organismy, které jej postupně přetvoří na černé zlato, které je možné použít v celé zahrádce, jak pro hnojení zeleniny, tak jako složku substrátu pro balkonové květiny. Po roce bývá již kompost hotový a je možné jej odebírat a zpracovávat. Nejlépe účinkuje, pokud je zlehka zapraven do půdy. Nezapomínejte, že každému kompostu vyhovuje také prolévání vlažnou vodou, urychlí to totiž přeměnu materiálu. Kompost je vhodné umístit někam do stínu, aby nebyl příliš vysušený.
Plevel se ze zahrádky nejsnáze zlikviduje mechanickou likvidací
Velkou otázkou v biozahradách je plevel, který se vyskytuje všude, a pokud pravidelně nekypříte prostor mezi řádky zeleniny, začne růst i tam. Zásadní radou je pouze mechanické odstraňování a dokonalé vypletí, čímž se dalšímu růstu zabrání.
Nutné je také skladování plevelu odděleně od kompostu. Docela dobře funguje spojení plevele a nadrobno nasekané trávy, která se silně zahřívá a zničí tak i případná semena. Takto vzniklý kompost však využívejte ne v zahrádce na záhonech, ale například při opravách trávníku, kam záhy vysejete luční směs. V biozahrádkách se taktéž odlišně řeší jarní příprava půdy. Ano, i zde to jde například pomocí nožového kypřiče se spalovacím motorem. Zde je nutné počítat s přídavkem přírodního materiálu, nejen kompostu, ale i drobně nasekané a rozhozené trávy. Zapomeňte na nejrůznější granulovaná průmyslová hnojiva.
V biozahrádkách se účinně prosazuje také pěstování smíšených kultur
Speciální péči věnujte zelenině na biozahrádce v průběhu vegetační doby. Samozřejmě, že pravidelná zálivka je nutná, tedy pokud pravidelně neprší. Prevence proti škůdcům a chorobám spočívá ve vhodném prostředí, kde se rostlinám omezuje stres, což pochopitelně zlepší jejich kondici. Například v případě napadení paprik mšicemi lze účinně zasáhnout s pomocí kypřicího prášku do pečiva, který je smíchaný s vodou a rostlinným olejem. Jde o jednoduchý a neškodný postřik, který savé škůdce účinně hubí. Slimáky je v případě jejich kalamitního výskytu nutno sbírat.
Větve je možné rozdrtit a použít například pod stromy a keře jako ochranu před zaplevelením
Na podzim se veškerý odpad, to znamená zbytky rostlin ze zahrádky, které jsou zdravé, rozsekají například sekačkou na trávu, uloží do kompostu nebo zapraví do půdy jako vynikající zdroj živin. Při zarývání na podzim se nebojte využít ani chlévský hnůj od místního farmáře. Pozor, záhon pro sadbu česneku se hnojí pouze kompostem nebo trávou a listím.
