Řapíkatý celer patří mezi lahůdkové zeleniny, víte, jaké účinky má na naše zdraví?
Řapíkatý celer je zelenina, která má svoje příznivce i odpůrce. Vyniká výrazně kořeněnou chutí a lze jej konzumovat v mnoha podobách. V našem článku se dočtete, proč byste jej měli zařadit do vašeho jídelníčku.
Řapíkatý celer má mnoho benefitů (Zdroj: Daniela Dušková)
Celer patří mezi zeleniny u nás velmi oblíbené. Nejčastěji se sice pěstuje celer bulvový Apium graveolensvar. rapaceum, ale stále větší oblibu si získává i celer naťový Apium graveolens var. secalinum a zejména celer řapíkatý Apium graveolens var. dulce. Prvně zmíněný druh je u nás tradiční a důležitou zeleninou především při přípravě nejrůznějších jídel teplé kuchyně. Bulvy obsahují bílkoviny a minerální látky, především ale listy se vyznačují vysokým obsahem vitaminů. Celer je mnohdy považován současně i za léčivou rostlinu, protože velmi příznivě ovlivňuje látkovou výměnu a povzbuzuje chuť k jídlu. Má léčivé účinky i na funkci jater a ledvin, je močopudný, má dezinfekční účinky, čistí ledviny a močové cesty, je i součástí urologických čajů.
Řapíkatý celer je velmi podobný rostlině celeru bulvovému, liší se především v kořenu - je malý, rozvětvený a hlavně nevhodný ke spotřebě. Řapíkatý celer je zelenina, která je velmi oblíbená především ve středomořské a americké kuchyni, ale i u nás si postupně nachází své místo. Při kuchyňském zpracování se používají řapíky i zelené listy, kterými jsou řapíky zakončeny. Tyto listy se hodí např. do vývaru a polévek, a po nasekání v malém množství i do některých salátů.
Všeobecně se řapíkatý celer používá místo obyčejného celeru do všech pokrmů, jimž by bulvový celer dodal příliš výrazné příchuti. Listy lze také využívat čerstvé či sušené jako koření - má výraznější chuť než nať petržele. Očištěné řapíky celeru mají velmi široké použití. Známé je jejich využití jako jedlá míchátka nápojů a koktejlů, taková Bloody Mary nebude bez celerového řapíku nikdy úplná.
Kromě teplé kuchyně je skvělý i do studených salátů. Zkuste např. řapíky celeru, rajčata, ředkvičky, jarní cibulku, mrkev, kostka fenyklu a černé olivy. Doplňte jogurtovým dresinkem a získáte ideální a osvěžující letní večeři. Šťáva z celerových stonků je tím nejlepším způsobem jak využít léčivý potenciál celeru. Stonky, klidně i s listy odšťavníme, šťávu pijeme nejlépe na lačno. Další možností je využít nařezané celerové stvoly k nabírání nejrůznějších dipů a omáček. Pohoštění tohoto typu je super jako součást stolu při party, k večernímu posezení nebo jako předkrm. Je to ideální alternativa nakrájeného pečiva nebo chipsů. Jako dip se nejlépe hodí hummus.
Celer řapíkatý je nejen velmi chutný, ale především velmi zdravý. Obsahuje vysoké množství kyseliny askorbové, betakarotenu, rostlinných hormonů, bílkovin a minerálních látek - fosforu, železa, vápníku, hořčíku, sodíku a vitamínu B1, B2, PP a éterické oleje. Pro svůj nízký obsah kalorií a naopak vysoký obsah výživných látek je řapíkatý celer doporučován jako dietní zelenina. Díky své jemné a delikátní chuti bývá zařazován společně např. s chřestem mezi tzv. lahůdkové zeleniny. Celer má posilující vliv na činnost ledvin, je vhodný při revmatismu a dně. Do svého jídelníčku ho mohou zařazovat také nemocní cukrovkou a doporučuje se i při nervových slabostech. Zvyšuje, stejně jako petržel, činnost pohlavních žláz a patří mezi známá afrodisiaka.
Pěstování řapíkatého celeru je podobné jako pěstování celeru bulvového. Pěstuje se z předpěstované sadby. Osivo vyséváme nejlépe od poloviny února až do konce dubna podle toho, kdy chceme řapíky sklízet. Sadbu předpěstováváme na světlém místě při teplotách 18-20 °C. Klíčí poměrně dlouho, mnohdy až 3 týdny. Na stanoviště jej vysazujeme v polovině května, doporučený pěstební spon je 40×35 cm až 40×40 cm. Řapíkatý celer vyžaduje výživné, lehčí, hlinitopísčité půdy, které jsou dobře zásobené vláhou. Vegetační doba cca 70 dní od výsadby s tím, že řapíky sklízíme postupně od poloviny srpna až do zámrazu. Před nástupem mrazů můžeme sklidit celé rostliny i s kořeny a založit je v pařeništi nebo ve sklepě. Takto uskladněné rostliny vydrží do konce roku.
Celer je vcelku odolný, v posledních letech se však často vyskytuje napadení celerových listů houbovým onemocněním, kterým je skvrnitost, nebo také rzivost listů (septorióza). Projevuje se žlutavými, později hnědými ostře ohraničenými skvrnami. Listy se při silném napadení sesychají. Při sklizni je nutné vyvarovat se zarývání otrhaných listů, výtrusy přežívají v zemi a jsou prvotní příčinou napadení v dalším roce. Na stejném pozemku by se měl dodržet odstup pěstování celeru alespoň 3 roky. Listy napadené septoriózou je nutné likvidovat, nejsou vhodné ke kuchyňskému zpracování.
Doporučené odrůdy
Pascal - chutný, křehký, vyznačuje se bledě zelenou barvou listů.
Nuget - je u nás nejznámější odrůdou, vyniká raností a dlouhými listy žlutozelené barvy. Poskytuje vysoké výnosy a je určen pro letní až podzimní sklizně.
Malachit - poloraná, středně vysoká odrůda s tmavě zeleným olistěním. Řapíky jsou silné, masité, dlouhé a vzpřímené. Vegetační doba od výsadby je 75 až 85 dní.
Když se rozhodnete, např. v zimním období, řapíkatý celer zakoupit, vždy si rostliny pečlivě prohlédněte. Celer musí být čerstvý, neovadlý a bez známek napadení chorobami nebo škůdci. Doma celer zabalíme do plastové fólie nebo do sáčku a skladujeme v lednici, kde vydrží čerstvý asi jeden týden. Podle potřeby odlamujeme řapíky a zbytek celeru opět dobře zabalíme.
Podívejte se, jak si vyrobit domácí polévkové koření:
