Pěstováním této rostliny získáme všestrannou lékárničku i nevšední okrasu zahrady
Plody dekorativní vřesovištní klikvy mají podobný obsah cenných látek pro naše zdraví jako brusinky, s nimiž bývají zaměňovány. Klikva velkoplodá pochází z vlhkých oblastí Severní Ameriky, kde ji původně sbírali a využívali také indiáni. Podle místa původu se jí říká americká (kanadská) brusinka, což je ovšem pouze lidový a často matoucí název pro brusnici - velkoplodou klikvu. Pěstování klikvy se stává stále populárnější pro mimořádně zdravé plody i atraktivní vzhled rostliny.
Bobule klikvy jsou mimořádně zdravé obdobně jako plody brusinek, jak si je můžeme sami vypěstovat? (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Matoucí názvy obsahu výrobků a nejasnosti v rozlišování rostlin
Názvy léčebných produktů s obsahem brusinek bývají zavádějící. S tím souvisí i častý zmatek v poznávání rostlin. Nejčastěji bývá na výrobcích uváděn termín americké/kanadské brusinky (Vaccinium macrocarpon), ale jde pouze o lidový název „brusinky“. Ve skutečnosti se nejedná o brusinky, ale o druh brusnice - klikvu velkoplodou. Při poskytování informací o složení produktů by se mělo vždy rozlišovat, zda se jedná o klikvu velkoplodou (Vaccinium macrocarpon) z pěstíren v zahraničí či ručně sbíranou brusnici brusinku (Vaccinium vitis-idaea), která je v našich lesích, stejně jako klikva, chráněná.
Klikva je dekorativní převisem dlouhých větviček a plody
Klikva začíná být stále populárnější mezi zahrádkáři i pěstiteli. Drobní pěstitelé ji zkouší pěstovat i u nás, plantáže, jako například v Kanadě, zde zatím nenajdeme. Plody klikvy mají podobný obsah cenných látek pro naše zdraví, jako lesní brusinky. Nároky na složení půdy má klikva s brusinkami obdobné, vzhled keříků je ale dost odlišný. Na první pohled je viditelný rozdíl v délce větviček klikvy a brusinky. Větvičky klikvy tvoří (oproti vzpřímeným keříkům brusinek) delší převislé či plazivé šlahouny až metrové délky. Na koncových jemně olistěných větvičkách se během léta objevují bílé až narůžovělé nenápadné květy podobné květům borůvek.
Drobné květy klikvy se objevují během léta v bílé až narůžovělé barvě
Pro naše zdraví neuvěřitelně blahodárná klikva
Bobule se využívají na celém světě pro přípravu mnoha léčebných produktů, džemů a džusů. Jsou základem pro výrobu léčiv zejména na nemoci ledvin a močových cest. Barvivo z plodů dokáže přilnout k povrchu bakterií a tím jim zabrání jejich zachycení v močových cestách. Obdobně očistně červené barvivo funguje v zažívacím traktu. Klikva má vysoký obsah vitaminu C, betakarotenu a řady dalších zdraví prospěšných látek.
Častá konzumace klikvy zlepšuje imunitu, trávení, léčí problémy v dutině ústní, je doporučována pro posílení imunity. O léčebných superkvalitách plodů klikvy dávno věděli indiáni i lidoví léčitelé, věda jejich znalosti potvrdila. Původní rozsáhlá rašeliniště byla upravena na plantáže klikvy v mnoha zemích světa a začala velkovýroba žádaných léčebných a potravinových produktů z této zázračné rostliny.
Preparáty a výrobky z klikvy jsou na našem trhu běžně dostupné, ač často skryté pod názvem „brusinky“, jak bylo uvedeno. Není ale nad to, když můžeme používat čerstvé či tepelně upravené plody klikvy v bio kvalitě z vlastní zahrady pro prevenci či léčbu zdravotních problémů a radost z báječných chuťových zážitků. Lahodně zavařená klikva dokáže nahradit vzácné a chráněné brusinky, bez nichž si nelze představit svíčkovou omáčku a další speciality nejen české kuchyně.
Klikva je všestrannou lékárničkou i okrasou vřesovištní zahrady
Klikva by neměla chybět v zahradě také pro atraktivitu převisu drobnolistých větviček, jemnost květů a úrodu rudého bobulkového elixíru. Osobně si naši zahradu v podhůří Lužických hor bez pískovců a pařezů porostlých šlahounky s plody léčivé klikvy už neumím představit. Je to nevšední půdokryvná rostlina do kyselých a vřesovištních půd. Hodí se do polostínu pod stromy a do skalek s většími kameny či pařezy s rašeliníkem, přes které se půvabně plazí. Na dekorativních dlouhých větvičkách rozdávají zdraví od podzimu do jara výrazné rudé plody. Plně však začne plodit klikva až po několika letech.
Klikva má plody větší než brusnice brusinka, daří se jí v rašeliníku
Klikva potřebuje vlhko a kyselou půdu lesních zahrad
Pokud máme přirozené podmínky či je v zahradě vytvoříme, ponese klikva na pružných větvičkách vydatnou úrodu zdravých bobulí pro pestré gastronomické a léčebné využití. Ideální podmínky pro pěstování klikvy najdeme v jílovitých zahradách s kyselou půdou obvykle blízko lesa. Stejně tak se v kyselé půdě lesních a vřesovištních partií zahrady bude dařit brusnicím brusinkám i borůvkám. Klikva je na přísun vláhy ze všech našich známých brusnic nejnáročnější. Na stálou „žízeň“ klikvy je třeba při jejím pěstování v zahradě i nádobách pamatovat. Je to základní podmínka úspěchu, kterou musíme splnit.
Mnoho obdivovatelů zdravého lesního ovoce ve vlastní zahradě se o klikvu stále více zajímá. Samotné pěstování klikvy není dle mé vlastní zkušenosti vůbec obtížné. Podmínkou je správné složení půdy podobné tomu, jaké vyžadují naše lesní brusinky či borůvky. Pokud nabídneme rostlinám vhodnou půdu a polostín, můžeme se těšit na pěknou úrodu. Klikvě se daří dobře i na slunci, svědčí jí přistínit před úpalem kořeny větším kamenem. Rostlina nesmí nikdy přeschnout. Přirozeným stanovištěm v přírodě v různých zemích světa jsou rašeliniště a podmáčená vřesoviště. Podobné podmínky nabízí naše vlhčí zahrady v horách s dostatkem kyselé půdy. Rostlinám vyhovuje polostín, nikoliv však úplný stín. Dostatek slunce je podmínkou bohatosti plodů a dozrávání až do pozdního podzimu.
Jestliže na zahradě roste ve vlhku rašeliník, bude zde zřejmě snadné zajistit také úspěšné pěstování klikvy, které se také lidově říká „mechová brusinka“. Daří se jí nejlépe v mechových kobercích rašeliníku jako v přírodním substrátu, do kterého zapouští jemné kořínky. Přirozeně se sama na mnoha místech šlahounů větví v rašeliníku rozmnožuje. Stačí pak oddělit zakořenělé části větviček a přesadit nově vznikající rostliny. Kontrast ojíněných rudých bobulí a zelených odstínů vlhkostí prostoupeného rašeliníku tvoří krásné přírodní scenérie vřesovištních částí zahrady i magickou atmosféru rašelinišť.
Jak založit pěstírnu kliky ve vlhčí zahradě lesního typu
V přirozeném prostředí zahrady lesního typu s kyselou a vlhkou půdou není třeba žádná speciální úprava pěstírny klikvy. Z osobních zkušeností mohu potvrdit, že v těchto podmínkách je klikva naprosto bezúdržbová. Pouze stačí rostliny do rašeliníka zasadit, po pár letech sklízet plody či oddělovat nové rostliny, které se samy bez ruky zahradníka v rašeliníku zakořeňují.
Podmínky a rady pro pěstování klikvy
Pokud nemáme pro pěstování klikvy takové podmínky, aby nám zahrada poskytovala bez našeho snažení dost vláhy, kyselou půdu a v ideálním případě i rašeliník, pokusíme se je pro klikvu vytvořit volně v zahradě či v nádobách Pro pěstování klikvy připravíme kyselou půdu (pH 3,5 až 4,5). Ideální je směs 5 dílů rašeliny a 1 dílu říčního písku s příměsí jílu. V zásaditých půdách a v zeminách bohatých na živiny více přirůstají zelené části, ale ponesou méně plodů. Půda musí být trvale vlhká, ale pozor na bahno, které klikvě nesvědčí. Klikvě se bude dařit v rašeliníku, pokud máme k dispozici.
Pěstování klikvy v blízkosti velkého kamene zastíní rostlině kořeny a umožní převisy plodů
Pro zakořenění je vhodný polostín. Větvičky zakořenělé starší klikvy se povinou ke slunci, které pomáhá dozrávání plodů. Podmínkou částečného slunění rostlin je stále vlhký substrát. Kořínky klikvy musí být stále ve vlhkém substrátu. Mezi vřesovištní partie s klikvou je vhodné umístit větší výrazné kameny (tlející pařezy), které rostlině přistíní kořeny. Poskytnou větvím přirozenou oporu a zároveň výškový rozdíl pro přirozené a velmi atraktivní závěsy šlahounů s výraznými plody. Vytvoříme tak snadno jednu z nejkrásnějších dekorací vřesovištní zahrady.
Malé rostlinky seženeme dle nabídek na internetu u řady pěstitelů. Sazeničky vysazujeme ve vzdálenosti cca 40-50 cm od sebe. Při úspěšném pěstování může mít klikva až 1 m dlouhé větvičky, proto necháváme větší rozestupy předem. Zdravě zakořenělá a přirůstající klikva je v našich podmínkách plně mrazuvzdorná (dle informací pěstitelů dokonce až do -45 °C). Klikvu zaléváme zásadně měkkou vodou (ideálně dešťovou) vždy bez příměsi vápníku.
Klikva pěstovaná desítky let za kamenem má ideálně přistíněné kořeny a plody zavěšené na převislých větvích
Pěstování klikvy v nádobách
Řada pěstitelů má úspěchy s pěstováním klikvy v nádobách, ideální jsou samozavlažovací nádoby či okraje rašelinných jezírek. Pokud nemáme zahradu lesního typu s kyselou půdou, je vhodné pořídit vaničku či jinou velkou a hlubokou nepropustnou nádobu. Ve spodní třetině je nejdříve nutné vyvrtat otvory. Na dno, až do výše těsně pod vyvrtané otvory, umístíme rašelinu (ideálně s rašeliníkem). Tato vrstva udrží stálou vlhkost ve spodní třetině nádoby. Horní dvě třetiny nádoby vyplníme výše uvedenou směsí z rašeliny a písku (s přídavkem jílu).
Vlhké dno zajistí rostlině konstantní vlhkost jako má v přírodě v rašeliništi. Otvory nad spodní třetinou nádoby jsou velmi důležité, protože umožní vytékání přebytečné vody, která by mohla v uzavřené nádobě zahnívat. Takto upravenou a osázenou nádobu zapustíme kompletně do země. „Třetinovou metodu“ úpravy pěstebních nádob doporučuje pěstitel, jemuž se osvědčila i pro řadu jiných vzácných vlhkomilných rostlin v sušších zahradách.
U nás najdeme v přírodě klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), jedná se o zvláště chráněnou rostlinu s drobounkými listy na plazivých lodyhách, překrásnými růžovými květy. Její plody dozrávají na podzim velkými červenými bobulemi. Vyskytuje se například na několika některých chráněných místech na Šumavě, v okolí Třeboně a v Jeseníkách, na rašeliništích v Krušných horách.
Klikva, brusinky i borůvky patří do rodu brusnic
Klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) je vřesovištní a kyselomilný keřík patřící do čeledi brusnicovitých (Vacciniaceae). Brusnic existují ve světě stovky druhů. Tyto rostliny vyžadují kyselou půdu a nízké pH půdy, proto je najdeme v přírodě v rašeliništích.
Pro upřesnění pojmů následuje také latinské názvosloví našich tří nejoblíbenějších brusnic.
borůvka (Vaccinium myrtillus)
brusinka (Vaccinium vitis-idaea)
klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon)
označení americká/kanadská brusinka patří ve skutečnosti vždy klikvě
Rod brusnic (Vaccinium) se dále dělí do podrodů a několika sekcí. Podrodem brusnice je Oxycoccus neboli klikva. Existuje několik druhů klikvy.
Klikva bahenní se vyskytuje volně v přírodě také u nás v rašeliništích a je přísně chráněná
Pěstování klikvy na plantážích ve světě a u nás
Pro velikost plodů je v Americe a Kanadě využívána zejména klikva velkoplodá. Klikva je jedním ze stovek druhů rodu brusnice (Vaccinium), které se vyskytují na rašeliništích, vřesovištích a podmáčených místech v Evropě (Polsko, Estonsko, Bělorusko), v Kanadě, USA, na Sibiři i v Japonsku. V některých zemích je pěstování klikvy jako tradiční zemědělské plodiny rozšířené už dvě stě let a rozsáhlé červené plantáže jsou v době sklizně viditelné i z letadla.
Ročně sklidí farmáři více než stovky tun plodů kliky, z nichž se vyrábí řada cenných léčiv a dalších výrobků. U nás takové plantáže nenajdete. Klikva u nás je pěstována převážně jen v soukromých či botanických zahradách. Zájem o její pěstování však roste a pěstební plochy se rozšiřují. Běžně jsou nás dostupné v potravinářství a lékařských produktech dva druhy klikvy z dovozu. Klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), pěstovaná zejména v Severní Americe (viz název dle původu americká či kanadská brusinka) a z Běloruska a Polska též klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos).
Sklizeň v zahraničí „mokrou cestou“
Sklizeň klikvy z plantáží v zahraničí je velmi zajímavá, využívá se plovoucí vlastnost plodů. Pěstírny se nachází v pěstebních rybnících (rašeliništích) se zavlažovacím systémem pro zaplavování při sklizni. Nejkvalitnější bobule se sklízí nejdříve ručně sběrem ze suché půdy, potom se rybník zaplaví vodou a většina sklizně je prováděna z hladiny mokrou metodou.
Sklizeň klikvy z plantáží speciální vodní technologií v zahraničí
Z větviček klikvy se ve vodě pomocí strojů bobule oddělí. Plody vyplují jak malé balonky a vznáší se samy na hladině, což jim umožňuje vzduchová komůrka uvnitř bobulek. Z hladiny jsou přes speciální plováky plody shromažďovány a sbírány.
Podívejte se, jak si můžete sami založit rašeliniště:
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 18. 8. 2021, Autor: Jana Hanšpachová, Profil autora: Jana Hanšpachová
