Tato výrazně barevná zelenina je hotovým elixírem zdraví
Červená řepa je běžnou zeleninou s jednoduchým pěstováním, které zvládnou začátečníci i děti. Osivo je levné a řepa poroste kdekoliv. Dříve byla poněkud nedoceněná a setkat jsme se s ní mohli nanejvýše v sladkokyselém nálevu ve školní jídelně. Dnes řepa zažívá boom, vyzdvihují se její fantastické účinky na lidský organismus, stává se předmětem lahůdkové gastronomie, najdeme i tematické kuchařské knihy o řepě. A to je dobře, její úžasné vlastnosti ji povyšují na zeleninu budoucnosti
Červená řepa patří na seznam deseti druhů zeleniny s největším obsahem antioxidantů (Zdroj: Daniela Dušková)
Řepa a její původ
Řepa červená (Beta vulgaris var. vulgaris) je dvouletá rostlina, která v prvním roce vytváří listy a jedlou bulvu a v druhém roce vykvétá. Řepa pochází ze Středomoří, první zmínky o ní jsou staré 3000 let a pocházejí z oblasti tehdejší Babylonie. Ve starém Římě se používala jako jídlo i jako lék. V období antiky (8.–7. století př. n. l.) se rozšířila po celé Evropě. Později pronikla i do Severní Ameriky a mnoha asijských zemí.
Obsahové látky červené řepy
Bulvy obsahují 7–10 % sacharidů, 2 % vlákniny, draslík, vápník, sodík. Obsahuje mnoho minerálů, jako je sodík, draslík, vápník, hořčík a železo. Vitaminy skupiny B, vitamin C, E a celou řadu organických kyselin, jako například kyselinu vinnou, listovou a jablečnou, antokyany a rostlinná barviva.
Červená řepa patří na seznam deseti druhů zeleniny s největším obsahem antioxidantů. Působí jako silná zásada a pomáhá vyrovnávat pH organismu a překyselení. Draslík obsažený v červené řepě se podílí na správné tvorbě vazivových tkání, kostí a pružnosti cévních stěn. Kyselina listová optimalizuje činnost srdce a kardiovaskulárního systému. Díky obsahu železa a kyseliny listové má vliv i na posílení krvetvorby. Čistí krev, ze které pomáhá vytěsňovat toxiny. Působí tedy silně detoxikačně.
Řepa dokonce snižuje krevní tlak a čerstvou syrovou šťávu by měli pít sportovci před tréninkem, protože optimalizuje hospodaření s kyslíkem. Rozpustná vláknina reguluje trávení a snižuje LDL cholesterol. Řepě se přisuzují i kancerogenní účinky, pozitivní vliv na zpomalení stárnutí, proces regenerace a krásnou pokožku. Je taktéž známá svými močopudnými účinky, moči propůjčuje barvivo betain.
Řepa je pro lidské tělo velmi prospěšná. Máte červenou řepu zařazenou ve svém jídelníčku? Máme pro vás 6 osvědčených receptů.
Řepu pěstujeme přímým výsevem osiva přímo na políčko nebo na záhon do řádků vzdálených 30-40 cm od sebe. Semena vysáváme do mělké rýžky, kterou po výsevu zahrneme. Půda by před výsevem měla být dobře zpracována bez hrudek a kamenů. Po vzejití musíme řepu protrhat - vyjednotit na finální vzdálenost 8-10 cm. Nejlepší termín výsevu je od poloviny dubna do začátku června. Řepa dobře roste v nížinách i v podhůří, na půdu není vybíravá, pozor jen na příliš kyselou a kamenitou. Nejlépe jí svědčí neutrální půdní reakce.
Řepa je tzv. rostlinou druhé tratě, což znamená, že nemá ráda čerstvě vyhnojený pozemek. Dobře se pěstuje například po bramborách. Snáší chlor, reaguje však velmi citlivě na nedostatek boru. V osevním sledu by neměla být zařazována po sobě, ale také ne po špenátu a mangoldu. Řepu pravidelně okopáváme a odplevelujeme. Pro tvorbu hezkých bulev je potřeba dostatek vláhy. Sklizeň probíhá v závislosti na době výsevu. Vegetační doba červené řepy je od 60 do 120 dnů. Sklízet můžete prakticky kdykoliv postupně tak, jak máte na řepu chuť.
Současným trendem je sklizeň malých bulviček od začátku léta. Ty jsou sladké, jemné a křehké. Před příchodem mrazů by se zbylá řepa měla sklidit najednou. Ukroutíme listy tak, aby nedošlo k poškození srdéčka. Při vyrývání postupujeme opatrně, aby nenastalo poranění bulev a hlavního kořene, což má za následek zahnívání během uskladnění. Sklizené bulvy upotřebíme ke konzervaci nebo je uložíme do vlhkého písku ve sklepě. V suchém prostředí velmi rychle vadnou a tím se značně znehodnocují.
Škůdci červené řepy
Chemické postřiky se vždy snažíme eliminovat. Řepa není příliš choulostivá, ale objevit se může skvrnitost listů, srdéčková hniloba, mšice maková a květilka řepná.
Doporučené odrůdy
Červená kulatá - tradiční a také nejpěstovanější výnosná polopozdní odrůda. Bulva je kulovitá s intenzivně fialovým povrchem a výbornou krvavě červenou dužinou.
Monopoly - kulatá červená řepa s jednoklíčkovým osivem. Výsev může být přesný, vzhledem k jednoklíčkovému osivu odpadá jednocení. Vyžaduje však rovnoměrnou závlahu.
Žlutá červená řepa - Burpees Golden je nová odrůda s ploše kulovitou bulvou, která je na povrchu hladká, světlehnědé barvy. Dužnina je pak barvy jasně žluté. Má velmi jemnou chuť jak nakládaná, tak i v syrovém stavu.
Osivo řepy je klubíčko, tvořené z několika semen. Aby odpadlo pracné jednocení, byly již vyšlechtěny a jsou v sortimentu odrůdy jednoklíčkové, jako např. Monopoly, nebo Pablo F1
Řepu je jednoznačně nejlepší jíst syrovou. Tepelnou úpravou se znehodnocují vitaminy a enzymy, také obsah kyseliny listové klesá na polovinu. Každý by měl denně popíjet čerstvě vylisovanou, nepasterovanou řepnou šťávu s kapkou oleje. Tak do sebe dostanete z řepy to nejlepší. Šťáva se musí vypít hned po vylisování. Výborný je i mix řepy s jablíčky a pomerančem nasladko. Nebo s rajčaty, celerem, petrželí a okurkou naslano. Pro chuť můžeme lehce doladit solí a pepřem, je to vynikající drink pro horké letní dny. Na internetu a v mnoha kuchařkách najdete i výborné recepty ze syrové řepy.
Řepu nastrouhejte na jemném struhadle, to je základ, a pak už postupujete jen podle své chuti. Nejprve jemně zalijte olejem, osolte a opepřete, přidejte několik lžiček tahini a stroužek prolisovaného česneku. Výraznější chuť řepě dodá balsamikový ocet nebo citron. Můžete i lehce dosladit lžičkou medu. Na vršek salátu nasypte bílá sezamová semínka. Tento recept byl původně z vařené řepy, ale ze syrové je ještě chutnější. Navíc odpadá zdlouhavé vaření bulev a nepřicházíte o cenné nutriční látky.
Tip:
Čerstvé listové saláty jsou tou nejlepší letní večeří nebo obědem. Zamíchejte do listového základu i mladé lístky z červené řepy. Výsledek bude překvapivě chutný. Dobrým doplňkem jsou oříšky, semínka, kozí sýr nebo sušená rajčata. Jestli jste zastánci spíše sladkých pokrmů, připravte si řepové muffiny.
