Podařilo se vám letos vypěstovat podivná rajčata? Možná jste se dopustili těchto chyb!
Letošní léto, tolik bohaté na výkyvy počasí přináší mnoho dotazů, týkajících se především pěstování rajčat. Na rostlinách i plodech se totiž ve značné míře projevují nejrůznější deformace a poruchy, se kterými se mnozí pěstitelé setkávají prvně. Pokusíme se tedy upozornit na problémy nejčastější a poradit, jak správně postupovat, abychom se příští rok nežádoucích jevů vyvarovali.
Vypěstujte si krásná zdravá rajčata (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Nedostatky ve výživě, špatné opylení, nevyhovující půdní podmínky a mnoho dalších faktorů vyvolávají vznik tzv. abionóz. Pozorujeme je velmi často u plodové zeleniny. Takovou nejvýznamnější abionózou je deformace plodů. U rajčat a paprik jsou deformace plodů buď genetického původu, nebo zapříčiněné poruchami v opylení. Deformace genetického původu se projevují různými výrůstky na plodech nebo srůsty plodů. Poruchy v opylení se objevují především v květní části plodů. Zejména u velkoplodých odrůd vzniká různě deformovaná, velmi často rozšířená jizva. Příznak se označuje jako „kočičí tvář“, kdy spodní část plodu vytváří kruhový otvor vyplněný jakoby novým plodem. Příčinou špatného opylení je mnohdy chladné počasí, kdy bývá nedostatek opylovačů, nebo neprášivý pyl.
Opakem může být i počasí příliš horké právě v době květu, kdy může dojít k zasychání blizen. Jestliže dojde ke srůstu prašníků se semeníkem, což bývá především za chladného počasí, vytvoří se plody s tenkými nekrotickými jizvami, které začínají u stopky a pokračují směrem ke květní části. Tyto dlouhé jizvy mají drobné příčné jizvy, takže připomínají zdrhovadlo. Většinou bývá na plodu pouze jedna takováto jizva, může jich však být i více.
Poruchy vyvolané nedostatečným opylením můžeme pozorovat v letošním roce velmi často jak u rajčat venkovních, tak i pěstovaných v nevytápěných krytech. Fyziologická nekróza květního konce plodů rajčat i paprik je vyvolána deficiencí vápníku v půdě. Za vlhkého počasí jsou nekrotické skvrny, šedé, mokré, někdy druhotně pokryté saprofytickými houbami. Za sucha skvrny zasychají, jsou vpadlé až černé.
U paprik může být nekrotizována celá špička plodu nebo se mohou vyskytovat okrouhlé skvrny, které jsou ale zpravidla na koncové části plodu, nikdy je však nenajdeme na polovině blíže ke stopce. U rajčat se velmi často projevuje zmíněný deficit při pěstování v nádobách. Další velmi známou abionózou je nedostatečné vybarvení plodů. Nedostatečné vybarvení plodů, které je také označováno jako zelený límec nebo žlutá kapuce je fyziologická porucha v dozrávání, nikoliv houbové onemocnění, jak se někteří pěstitelé mnohdy domnívají. Na poruše vybarvování plodů se podílí kromě odrůdových vlastností především intenzivní sluneční záření (přehřátí pletiva). Poruchy se častěji vyskytují u výše postavených plodů, na okrajích řádků či u silně odlistěných rostlin.
U lehčích forem nedostatečného vybarvení (žlutá kapuce) je možné dodatečné vybarvení ještě po sklizni. V případě zeleného límce zůstává nedostatečné vybarvení i v průběhu skladování. Se svinováním listů rajčat se setkáváme opravdu často. Nejnápadnějším jeho projevem je výskyt v celém porostu, tedy ne u ojedinělých rostlin. Svinuté listy jsou zcela zdravé, normálně vyvinuté, bez známek škůdce či chorob. Svinování postihuje především starší spodní listy. Výskyt je pozorován jak u skleníkových, tak polních rajčat. Je možné pozorovat určité rozdíly v odrůdách. Projevuje-li se tedy svinování popsaným způsobem, nejde o žádnou chorobu ani škůdce, ale o fyziologickou poruchu.
Vznik svinování listů je přičítán náhlému zbavení vegetativní hmoty rostliny, které naruší přísun živin do listů. Dochází k tomu především po silném vyštipování postranních výhonů, zejména u bujně rostoucích rostlin. Svinování je také obzvláště výrazné po radikálním zkrácení hlavního výhonu pro zvýšení ranosti a dozrávání. Pokud dochází ke svinování zcela zdravých listů ve vrcholových částech rostlin, příčinou je dočasný nedostatek vody. Po zálivce se listy opět narovnají.
Rostlina se svinutím listů brání před vypařováním vody. Ke svinování listů vede i příliš silné sluneční záření. Proto se listy svinují méně ve stínu než na slunci. Někdy může být příčinou svinování také virové onemocnění. V takovém případě pozorujeme svinuté listy jen na ojedinělých rostlinách, nikoliv v celém porostu. Pěstitel, který ale vysévá uznané osivo, nikoliv z vlastní sklizně, se však s virovou svinutkou nesetká. Proto doporučujeme nedělat si se svinováním listů příliš starostí, protože dlouholetá praxe ukazuje, že nemá vliv na snížení výnosů ani kvality plodů.
V letošním roce pozorovali mnozí pěstitelé velmi zvláštní jev – prorůstání vijanů. Vijan na svém konci není ukončen plodem, ale pokračuje v růstu a na jeho konci vyrůstá nový stonek s listy. Tento jev zatím nemá konkrétní příčinu, stejně jako porucha, která se letos projevila nejen u rajčat, ale i ostatních lilkovitých. Zastavení růstu, jejich deformace, neuvěřitelná křehkost a stáčení listů se prozatím přisuzují přítomnosti reziduí herbicidů v používané zemině.
V období veder, kdy vysoké teploty překračují přes 30 °C, může u plodů, které nejsou chráněny listy, dojít k popálení sluncem. Příznak je velmi nápadný, na straně ke slunci je část plodu zbarvena světle žlutě až bíle, původní červená barva plodu se ztrácí, plody se přestávají vyvíjet. Chuť plodů se mění, skladovatelnost je minimální. Pokud hrozí nebezpečí poničení plodů slunečním zářením, vyplatí se alespoň na poledne nechráněné plody stínit.
Praskání rajčat je způsobeno fyziologickými příčinami, a projevuje se velmi často na venkovních rajčatech. K poruše dochází především v porostech, které nejsou pravidelně zavlažovány. Jestliže se po delší době sucha nebo nezalévání dostaví silné deště (nebo intenzivní zálivka), rostlina se nedokáže vyrovnat s okamžitým nadbytkem vody, a proto její pletiva praskají. U rajčat dochází nejčastěji k pukání plodů. Do puklin se dostávají velmi často druhotně mikroorganismy (bakterie a houby), především za vlhka, které pak vyvolávají různé hniloby.
