reklama

Z kozla zahradníkem snadno a rychle. Aneb co je třeba dělat, abychom se dočkali bohaté úrody zeleniny

Tím, že zeleninu vysadíme do záhonků, péče o ni nekončí, právě naopak! O budoucí úrodu musíme pečovat pravidelně a s láskou po celou dobu vegetace, tedy až do sklizně. Neustále budeme něco okopávat, vyvazovat, zaštipovat a do toho zalévat a přihnojovat. Naše péče se ale vyplatí a ukáže v podobě plných košíků.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jen pravidelnou péčí o rostliny se dočkáme bohaté úrody zeleniny (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Většina začínajících zahrádkářů se v nadšení z nové zkušenosti po hlavě vrhne do pěstování všelijakých plodin. Bohužel ale často bez ohledu na lokální podmínky, velikost zahrady i vlastní schopnosti a možnosti. Rozumnější je začít pozvolna s menším počtem druhů nenáročných na péči, zato se zárukou solidní sklizně. Pak už stačí jen jednoduchá a pravidelná péče, aby bylo o úrodu postaráno. Není toho moc, a tak si pojďme kroky hezky popsat.

Okopávání

Okopávání je vlastně jenom kypření půdy. Žádná věda, ale zelenina se bez něj neobejde. Budeme potřebovat vhodné nářadí, ale motyčka, kterou používaly naše babičky k okopávání řepy, to určitě není. Hodí se spíš okopávačka, která nejenom naruší půdní škraloup, ale současně s tím i podtrhne plevele, takže zároveň s okopáváním záhon pohodlně odplevelíme. Moderní nářadí je navíc i lehčí, násady nejsou z masivního dřeva a práce s ním není tedy tak namáhavá. Také délka násady je uzpůsobená komfortní práci, takže se nebudeme muset při okopávání tolik ohýbat.

Okopávání
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Zeleninu pravidelně okopáváme, abychom zamezili vysychání půdy

A proč je okopávání nezbytné? Zkypřením porušíme půdní škraloup na povrchu, umožníme přístup vzduchu a zamezíme vzlínání a tím i odpařování vody. Proto se také říká, že jedna okopávka vydá za tři zálivky. Rostliny jemně okopáváme kolem dokola, ale ne příliš hluboko, protože bychom poškodili kořenový systém. Okopáváme několikrát za sezonu. Zvlášť po prudkých lijácích, kdy povrch slehne a vytvoří se již zmiňovaná krusta.

Hrášek a okurky

Vysetý hrášek rychle vyroste do dlouhých šlahounů, a pokud mu včas nedopřejeme dostatečnou oporu, polehne a jakmile zaprší, začne zahnívat. Hniloba a plíseň napadnou i plody a je po sklizni. Nejlépe se osvědčila opěrná síť, kterou vypneme mezi dva kůly. Hrách sázíme nejlépe do jedné delší řady, ve které mu nebude nic stínit. Stejnou oporu a prostor poskytneme i okurkám nakladačkám. Také jejich plodům nesvědčí polehávání po zemi. Po dešti budou celé zacákané od hlíny a v horším případě začnou zahnívat nebo je dokonce napadne plíseň.

Hrášek
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Hrášku poskytneme oporu, po které se bude moct pnout

Rajčata

Rajčata jsou pro svoji pěstitelskou nenáročnost k začátečnickým pokusům jako stvořená. Slušné úrody se dočkáme i na balkoně z několika tyčkových keříčků zasazených do kbelíku. Roztomilá keříková rajčata sice vypadají hezky, ale jejich habitus je přehoustlý a rychle se jich proto chytá plíseň.

Tyčková rajčata sice lépe odolávají plísni, vyžadují ale stálý dohled. V první řadě je nutné pravidelně zalamovat postranní výhonky, takzvané zálistky. Jak název napovídá, vyrůstají v paždí listů na hlavním stonku, jsou neplodné a jen vysilují rostlinu. Rozhodně doporučujeme jejich vylamování či vyštipování těsně u stonku, nikoliv stříhání. Rajčata jsou totiž nesmírně vitální a dokážou z pahýlku znovu vyhnat výhonek.

Rajčata
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Rajčatům pravidelně zaštipujeme zálistky

I tyčková rajčata potřebují oporu, protože dokážou vyrůst do 2 m a výš. Skvělá je ocelová spirálová tyč, do které se rajče tak, jak roste, postupně zavádí a není potřeba vyvazování. Pokud přece jen chcete vyvazovat, doporučujeme připravit si vývazky ze starých punčoch. Tento pružný materiál umožňuje pohodlné upnutí a pro rajčata je šetrnější než například pevný provázek.

Jahody

A poslední plodinou, kterou bychom vám doporučili určitě vyzkoušet, jsou jahody. Nejlepší je na jaře sazenice vysadit do záhonku pokrytého černou netkanou textilií. Potom už kromě zálivky a přihnojování nevyžadují prakticky žádnou péči – nezarůstají plevelem a lístky nezahnívají. Fólie je šetrná i k plodům, které se nezašpiní od hlíny.

Jahody
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Jahody podložíme dřevitou vlnou

Jahody pěstované na volné půdě trpí, když zaprší. Protože plody leží na promáčené zemi, zahnívají, špiní se. Řešení nabízí obložení jahodníků dřevitou vlnou. Rostliny v kruhu podložíme a plody na ní budou moci krásně ležet. Není zde nebezpečí zahnívání ani zašpinění. Po skončení sklizně můžeme dřevitou vlnu buď odstranit, anebo ji nastříháme na menší kousky a zapravíme do půdy. Materiál zde zetlí a poslouží jako přirozené hnojivo.

Podívejte se, jak si můžete vypěstovat zeleninu v truhlíku:

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 12. 9. 2021, Autor: Jana Šulcová, Profil autora: Jana Šulcová

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.