Při skladování je vhodné ovoce dávat do dřevěných lísek nebo přepravek z umělé hmoty, naskládaných na sebe. Před uskladněním se vyplatí dokonalé vytřídění poškozených plodů. Pro cirkulaci vzduchu se spodní bedna podloží nebo nechá prázdná. Regulace teploty se provádí větráním. Skladovací teplota u jablek je 1-5 °C, u hrušek 1-4 °C. Teplota nad 6 °C urychluje zrání a podporuje vznik hnilobných procesů. Sušší vzduch, pod 80 %, pak vyvolává scvrkávání plodů.

Úspěch skladování ovoce závisí také na celé řadě dalších faktorů, které si připomeneme:

K podzimnímu úklidu zahrady patří hrabání listí

• sklizeň podle odrůd - pozdě sklizené plody mají kratší skladovatelnost, naopak podtržené plody mají špatné chuťové vlastnosti, vadnou a scvrkávají se
• půdní podmínky - plody sklizené z těžkých půd se uchovávají hůře
• poloha - plody sklizené ve vyšších nadmořských výškách mají delší trvanlivost
• hnojení - plody sklizené se stromů přehnojených dusíkem mají sníženou trvanlivost
• řez stromů - stromy se správně provedeným řezem se stejnoměrně rozloženým plodonosným obrostem dávají lepší a trvanlivější plody

Kdy sklízet

Ovoce sklízíme za suchého počasí po opadnutí rosy. Při česání za deště se ovoce snadno kazí a snižuje se jeho trvanlivost. Češeme buď ručně, nebo si vezmeme na pomoc praktický česáček na ovoce. Už během sklizně třídíme na nepoškozené, s menšími vadami a spadané.  Především plody napadené strupovitostí, malé nebo poškozené se vyplatí odvést do sběru či zpracovat na mošt ihned po vytřídění. Ovoce zbytečně nepřesypáváme. Kdy tedy ovoce otrhat? Podzimní odrůdy na začátku sklizňové zralosti, zimní druhy o něco později.

Přehled sklizně nejběžněji pěstovaných odrůd:

Pěstitelé se mnohdy dopouštějí zásadní chyby, když oddalují uskladnění sklizeného ovoce. Je známé, že každý den, který uplyne mezi sklizní a uskladněním, zkracuje trvanlivost o týden. Především u hrušek je nutné, aby do 24 hod od načesání byly uskladněny. Skladovat je nejlépe plody střední velikosti, zcela zdravé, neporaněné a neotlučené. Před skladováním by se neměly omývat. Jablka a hrušky by se neměly skladovat s cibulí, česnekem nebo bramborami, protože rychle přejímají cizí pachy. Plody rovnáme do lísek po odrůdách (nikdy nedáváme několik odrůd dohromady) tak, aby dříve konzumně dozrávající odrůdy byly na kraji a tvrdé zimní vzadu. Ke všem lískám by měl být přístup pro kontrolu plodů.

Po naskladnění nikdy nezapomínáme na důkladné a pravidelné větrání, protože dozrávající ovoce vydechuje plyny, které urychlují zrání plodů. Během skladování kontrolujeme zdravotní stav a odstraňujeme napadené plody. Přesto se však v průběhu skladování velmi výrazně mohou projevit fyziologické poruchy plodů, které během sklizně buď byly málo patrné, nebo se ještě neprojevily.

Na jablka s Fiskarsem

Především se jedná o hořkou pihovitost - v období sklizně, ale především během skladování se na plodech objevují mírně propadlé, šedozelené, nejčastěji 3-5 mm velké skvrny. Ty se mohou spojovat a vznikají pak různě velké mírně propadlé plochy. Pod poškozenými místy je dužnina tmavě zbarvena. Příčinou onemocnění je narušení metabolismu uhlohydrátů v důsledku nedostatku vápníku v plodech. Výskyt dále ovlivňují povětrnostní a půdní podmínky, nevyrovnaná výživa, především nadbytek dusíku a draslíku. Vzniku onemocnění předcházíme vyrovnanou výživou a vhodnými hnojivy a postřiky. Ošetřuje se od konce června v 4-6× v 10-14denních intervalech.

Sklovitost - v období dozrávání, zralosti a především v době skladování objevujeme na průřezu plodů průhledná, sklovitá, různě velká místa. Postižení může zasáhnout celý plod. Sklovitost se většinou šíří od jádřince. Může však být i pod slupkou, která je nad postiženými místy nenápadně odlišně zbarvena. Sklovitost vzniká v důsledku proniknutí vody do mezibuněčných prostorů. K tomuto poškození dochází především při rychlém nárůstu plodů v důsledku vydatných dešťů po období sucha. Riziko poškození zvyšuje nadměrné hnojení dusíkem.

Sazovitost - je velmi nápadné a nezaměnitelné zbarvení slupky dočerna. Původcem tohoto stavu je houba, Gloeodes pomigena. Příznaky poškození jsou velmi nápadné, plody mají zelenočerné rozmyté skvrny, které pokrývají velkou část povrchu jablka, mnohdy i celý plod. Skvrny se dají setřít nebo omýt vlažnou vodou. Plody jsou však nevzhledné a mají horší skladovatelnost.

Kromě, nejčastěji se vyskytujících, výše uvedených vad se velmi často setkáváme u skladovaného ovoce také s nejrůznějšími hnilobami. Nejčastěji však pozorujeme při pravidelných kontrolách výskyt černé moniliové hniloby - slupka jablek je černá, kožovitá, lesklá. Tato choroba má snad jedinou výhodu, která spočívá v tom, že se nešíří na zdravé plody. Toto onemocnění je vlastně skladištní forma moniliové hniloby. Napadené plody okamžitě odstraňujeme. Z dalších skládkových hnilob jsou jablka napadána celou řadou dalších hnilob včetně skládkového hnědnutí slupky.

Tipy:

• Úspěch skladování závisí také na správné volbě sklizně podle odrůd. Plody pozdě sklizené mají kratší skladovatelnost.
• Před uskladněním ovoce se vyplatí dezinfekce skladu pomocí síření nebo alespoň vybílení stěn.
• Velmi dobře se pro delší skladování osvědčují odrůdy Topaz, Melrose, Selena, Rubinola, Idared, Spartan ze starých odrůd Panenské ad. Ztráty hnitím bývají u těchto odrůd poměrně nízké. Nemají sklon ani ke scvrkávání a vadnutí, proto jsou velmi vhodné pro drobné pěstitele.
• Pokud nemůžeme ve skladovacích prostorech dodržet teplotu do 5 °C a neudržuje se ani odpovídající vlhkost vzduchu, mají plody sklon ke scvrkávání. Vyplatí se tedy zakrýt lísky či přepravky s ovocem fólií.

Podívejte se, jak uskladněné plody kontrolovat: