Nežádoucí plevel zahradu rychle zamoří! I bez chemie můžete nad ním zvítězit
Plevel patří v zahradě mezi naprosto běžné rostliny. Ty ale v našich očích nevyvolávají úsměv, nýbrž zhrození nad stavem, do jakého záhony přivedly během posledních dvou týdnů. A ve vlhkém počasí se plevelům daří dvojnásob. Jak se jej nejsnáze a účinně zbavit, čemu se vyhnout a kam vlastně tyto rostliny odkládat?
Plevel v zahradě nejsnáze zlikvidujete ručně, bez pomocí chemie (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Plevele patří do skupiny rostlin, které se velmi snadno množí, rostou mezi zemědělskými porosty a odebírají drahocenné živiny z půdy. Mezi nejčastější plevele patří jednoznačně ptačinecžabinec, pýr plazivý, přeslička, smetánka lékařská (pampeliška) nebo různé druhy bodláků. Jejich výskyt je často spojen s prázdnými plochami, například mezi řádky zeleniny, pod stromy nebo mezi trvalkami, kde chybí účinná vrstva mulče, která by jim bránila v růstu. Import plevelů na zahradu se podaří často pomocí chlévského hnoje, kde bývají semena těchto druhů, kompostem se semeny nebo kořeny některých druhů. Velmi časté rozšíření je ke konci května, kdy například pampelišky odkvétají a je čas prvního sečení luk, kdy se víří nejen pyl. Semena dokážou při větru uletět větší vzdálenosti.
Pravidelná okopávka nejen, že brání růstu plevelů, brzdí i odpar vláhy z půdy
K prvnímu sběru plevelů přistupte už v předjaří, ještě před prvním kypřením záhonů. Je velice důležité je odstranit mechanicky pomocí ručního vypletí. Jakýkoliv zásah strojem, jako je kypření nebo jiné hlubší zpracování půdy, bez předchozího odstranění těchto nezvaných hostů dochází k jejich výraznému rozmnožení. A to především u pýru, kde stačí nasekat kořeny na menší kousky a ten se postupně namnoží tak, že zaplevelí celou plochu. Podobný scénář hrozí i u přesličky, kterou je zapotřebí vyrýt. Pokud chcete pěstovat zeleninu bez chemie, rozhodně se neuchylujte k likvidaci pomocí totálního herbicidu. Ten kontaminuje půdu a spodní vodu na mnoho dalších let. V průběhu vegetačního období pravidelně kypřete mezi řádky, pod stromy a na jiných plochách. Na pletí stačí ruční motyčka a kbelík.
Plevel po jeho odstranění nedávejte do kompostu s ostatním odpadem, ze kterého budete za následující rok získat černé zlato. Semena plevelů přežívají dlouhou dobu i v kompostu a po jeho vyvezení do zahrádky, začne jejich nekontrolovaný růst a nutnost je co nejdříve odstranit. Je pro ně vhodné vytvořit kompost vlastní, určený pro likvidaci těchto rostlin. Mírným vrstvením s posekanou trávou a hlínou, si vytvoříte kvalitní podkladovou vrstvu, například pro srovnávání hrubších terénních nerovností, kde rozložený plevel bude plnit tzv. druhé housle. Pokud nemáte možnost plevel takto využít a skladovat, pak jej odvážejte do místní kompostárny, kde jej využijí.
Růst plevelů maximálně omezíte nejen pletím, ale i mulčováním. Mezi jahodami například nastláním slámy, v bramborách mulčováním trávy do brázd nebo pod ovocné stromy. Pozor ale na slimáky, ti se pod silnými vrstvami materiálu často ukrývají.
Ve větších výsadbách se účinně uplatní netkaná textilie, která nebrání přístupu vláhy a půda pod ní zůstane kyprá, plevely zde ale nemají šanci. U trvalek dbejte na hustší výsadbu a mulčování kůrou nebo štěpkou.
Prázdné záhony, které už neplánujete do podzimního rytí využít, osejte směsí na zelené hnojení. Luskoobilní směsi, smíchané ještě se svazenkou, vytvoří tak hustý koberec, že plevele nemají šanci.
