Tento symbol Vánoc oblíbený i v Anglii můžete pěstovat také u nás
Cesmíny jsou velmi dekorativní keře, které působí lehce exotickým dojmem. V mnoha anglicky mluvících zemích se jedná o typický symbol Vánoc. Jejich ozdobné červené plody září na větvičkách jako malé korálky.
Cesmína se v některých zemích stala symbolem vánočních svátků, jak ji pěstovat? (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Nejznámějším druhem je zcela jistě cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium). V zahradách se s ní setkáme nejčastěji. V období Vánoc ji, zejména v Anglii, uvidíme všude ve venkovních i interiérových dekoracích. Jasně červené plody i tuhé zelené listy slouží jako dekorační materiál pro vánoční košíky, svícny a zejména věnce, které se věší na dveře. Výběr je ale mnohem větší a kromě cesmíny ostrolisté můžeme pěstovat i další zajímavé druhy.
Věnec z cesmíny vyvolává tu správnou sváteční náladu
Tip:
Cesmína ostrolistá, jak již její název napovídá, má listy, které jsou pěkně špičaté. A je to pravda - tato její vlastnost může být využita i se záměrem. Ideálním příkladem jsou například místa, kde chceme nahradit plot živou zelení a přitom zachovat soukromí. Vysazením cesmíny si můžeme být jisti, že se plotem nikdo prodírat nebude.
Rod je celkem široký a cesmín napočítáme až 500 druhů. Jsou rozšířeny po celém světě, najdeme je v tropech, subtropech i mírném pásmu. Na našem území cesmína přirozeně neroste, ale v zahradách se s ní setkáme celkem často. Velkou oblibu si získala již zmíněná cesmína ostrolistá zejména díky pěkným plodům a stálezeleným listům. Skupina stálezelených keřů není zase tolik početná a jejich zástupci jsou velmi ceněny zejména pro zimní efekt, kdy stále plní svou funkci. Na rozdíl od opadavých dřevin, ty stálezelené zachovávají intimitu místa po celý rok a fungují podobně jako jehličnany.
Dalším druhem, který můžeme v zahradnictví běžně zakoupit, je cesmína přeslenitá (Ilex verticilata). Pochází ze Severní Ameriky, kdy se přirozeně vyskytuje v podrostu řidšího lesa na vlhké a kyselé půdě. Známější cesmíně ostrolisté se příliš nepodobá díky zcela jinému charakteru olistění. Listy tohoto druhu jsou měkčí, zpravidla oválné a na podzim opadají.
Ne každá cesmína je stálezelená a při tvorbě zahrady na to pamatujeme. Že máme na zahradě cesmínu, si uvědomíme až na podzim, kdy se začnou vybarvovat typické červené plody. Na větvičce vydrží pěkné až do jara a i když keř na podzim shodí listy, tak je i v zimním období zajímavý.
Cesmína vroubkovaná (Ilex crenata) je velmi pěkným druhem se širokým použitím. Charakterem se jedná o drobnější velmi hustý keř. Listy jsou malé a i každoroční nové přírůstky jsou menší. Tento druh je velmi podobný zimostrázu a na první pohled se s ním dá zaměnit. Svoje využití najde zejména v menších zahrádkách, předzahrádkách a skalce.
Dobře snáší řez a výborně se nechá tvarovat. Tuto cesmínu můžeme použít na ornamentální výsadby, na živé ploty, stříhat ji do nejrůznějších tvarů, jako jsou kužele, koule a podobně. Dají se z ní vytvářet i pěkně bonsaje. Zajímavé je, že plody tohoto druhu postrádají typickou červenou barvu. Jejich zbarvení je černé. Sloupovitým kultivarem je ´Fastigiata´, který se hodí zejména na tvarované živé plůtky.
Cesmína paraguayská (Ilex paraguariensis) je keř poskytující tradiční a tolik oblíbený čaj maté. Tento až 20 m vysoký strom poskytuje lisy pro přípravu nálevu, který je oblíbený zejména v Jižní Americe pro svoje povzbuzující účinky. V listech je obsažen kofein, vitaminy A a C a řada minerálů. Oproti kávě je maté považované za mnohem bezpečnější a zdravější pro lidský organismus.
Káva prochází rozporuplným pražením, podle mnoha zdrojů odvodňuje a rozhodně se nedoporučuje osobám se slabší žaludeční funkcí. Maté je považováno za zcela bezpečné, jeho nabuzení není tak rychlé, ale déle vydrží. Maté se dokonce přisuzuje i antioxidační anti karcinogenní účinek. Pro jeho pití nejsou žádné limity. Doporučuje se duševně pracujícím a studentům. Nejlépe chutná v čisté formě nebo s medem.
I u nás známe oblíbené maté, které se vyrábí z cesmínových listů
Pozor:
Cesmína může být jedovatá a pěkné bobule nikdy neochutnáváme! Obsahují alkaloid ilin, a po požití cca 20 bobulí se může dostavit nevolnost, únava a porucha srdečního rytmu.
Pěstování
Cesmíny jsou teplomilnější keře, ale i u nás porostou dobře. Mají svoje specifické požadavky, a když je dodržíme, keř poroste skoro sám. Cesmíny jsou podrostové dřeviny a z toho vyplývá, že ideální stanoviště poskytuje mírný polostín. Plnozelené listy snesou i více slunce, ale kultivary se žlutě či bíle panašovanými listy vysazujeme jednoznačně na polostinná místa.
Pro výsadbu volíme raději chráněná místa bez studeného průvanu. Velmi důležitá je půda, která by nikdy neměla mít zásaditou reakci, pro pěstování cesmín je důležité neutrální, nejlépe pak mírně kyselé pH.
Zemina by měla být zásobená dobře rozloženým humusem a vláhou, zároveň by ale měla být propustná. Přídavek rašeliny a křemičitého písku je vždy výhodou a při výsadbě o tyto složky můžeme obohatit okolí keře. V suchém létě se jistě vyplatí zalévat zejména mladé rostliny. Kritickým obdobím může být zima, ale dobře zakořeněné rostliny snášejí mrazy bez problémů.
V suché zimě keře zalijeme. A pro jistotu přezimování můžeme okolo báze keře na podzim nastlat nahrabané listí. Řez snáší cesmíny velmi dobře a nemusíme se bát rostliny podle potřeby redukovat nebo i tvarovat.
