Plánujeme zahradu 6. díl: Kousek vlastního ráje, kde voda šumí a střecha kvete
Koupací jezírko, zelená střecha anebo stepní společenství, to jsou prvky, které můžeme vedle sebe spatřit v zahradě s benefitem uklidňujícího výhledu na hrad Trosky. A ačkoli se to možná na první pohled nezdá, tak tím spojujícím tématem je promyšlená a ekologická práce s vodou.
Zahrada, jejímž hlavním tématem je zadržování dešťové vody Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
V poslední době máme velké problémy se suchem, a proto formy vegetace jako zelená střecha anebo květnatá louka mohou výrazně pomoci s vodním hospodařením. O tématu přirozeného zadržování vody v krajině i o tom, jak zahrada vznikala, si budeme povídat s autorem projektu a zároveň i majitelem, zahradním architektem Petrem Halamou.
To, co nás v této zahradě upoutá na první pohled, to je nejenom výhled na Trosky, ale i splynutí s krajinou. Jakým způsobem se vám podařilo, že zahrada působí takto krásně a přirozeně?
Když jsme zahradu začali plánovat, pozemek byl pouze pole na mírném kopci. Nebylo zde vůbec nic. V první řadě jsme věděli, že chceme vytvořit zahradu, která splyne s okolní krajinou. Proto jsme začali s tím, že jsme po obvodu zasadili pouze lokální druhy dřevin, které se zde v okolí přirozeně vyskytují. Teprve uprostřed zahrady jsme utvářeli estetiku pomocí dalších exotických prvků. Hlavní slovo v zahradě ale mají stromy. Nenajdete zde však žádné formální tvary tújí nebo cypřišů. Zdejší stromy vytvářejí přirozený stín a mikroklima, dávají životní prostor ptákům i hmyzu. Myslím, že právě proto zahrada působí tak přirozeně a organicky splývá s krajinou Českého ráje.
Vzrostlé stromy zabezpečují přirozené mikroklima a v kořenech zadržují vodu
Tématem tohoto dílu je hospodaření s dešťovou vodou. Jak jste s ní pracoval konkrétně v této zahradě?
Jsme si vědomi toho, že jsme na kopci a že je zde písčitá půda. To znamená, že vody zde přirozeně nikdy moc nebylo. Navíc, když jsme si nechali vypracovat hydrogeologický průzkum, zjistili jsme, že spodní voda je opravdu hodně hluboko. Z tohoto důvodu se jako jediná ekologická cesta jevilo maximální využití srážkové vody, která prostě spadne z nebe. Shromažďujeme ji v retenčních nádržích nebo v přirozených nádržích, například v již zmiňovaném jezírku. Zbytek vody necháme prostě jen zasakovat do půdy tak, aby pokud možno žádná neodtékala ze zahrady pryč. Této myšlence je od samého začátku podřízená celá koncepce této zahrady.
Květnaté louky i stepní partie zde leží těsně vedle sebe
Když jste mluvil o možných řešeních, jak alternativně hospodařit s dešťovou vodou v zahradě, tedy že ji necháte jen vsakovat, co jste tím měl na mysli?
Jednoduše jde o promyšlené řešení travnatých ploch takovým způsobem, aby nevyžadovaly množství dodatečné vody na závlahu. To znamená, že je tady relativně málo intenzivních travnatých ploch, ale je zde květnatá louka i relativně suché stepní partie. K těmto řešením nás buď přímo od začátku, nebo v průběhu realizace donutily konkrétní situace, protože jsme například zjistili, že bez dodatečné závlahy zde spousta prvků fungovat prostě nebude. Proto se radši my přizpůsobíme stanovišti, než abychom ho násilně uzpůsobovali svým představám a bojovali proti přirozenosti. A výsledek? Rostou zde i rostliny, které jsou v okolní krajině chráněné a nám se zde přirozeně zplaňují.
Hlavní výhodou je, že nevyžaduje žádnou zálivku. My jsme opravdu střešní zahradu nikdy nezalili ani kapkou vody, a přitom zde je jen slabá vrstva substrátu, zhruba 12 cm. Srážky se zde však akumulují v podobě organického zásobníku – vhodných rostlin. To znamená, že vodu zadržují jak listy, oddenky a stonky, ale i slabé hydroakumulační vrstvy. A nakonec opravdu jen velmi malé množství vody odtéká pryč, a když už, tak jen pozvolna a dlouhodobě.
Vhodný výběr rostlin pro osazení na střešní zahradu umožní přirozenou akumulaci vody
Má zelená střecha výraznější efekt na teplotu v domě?
Samozřejmě. Za horkých letních dnů vegetační střecha přirozeně ochlazuje plášť budovy a v zimě naopak zatepluje, protože tolik nepromrzá a udrží se na ní sníh, který jen tak neroztaje. Prostě přirozeně celoročně vyrovnává teplotu v domě.
Pokud bychom si takovou zelenou střechu chtěli vytvořit, jsme nějakým způsobem limitováni?
Nejste ničím – rozhodně není daná velikost, může to být střecha ptačí budky nebo průmyslové haly. Důležitější je zabývat se statikou a připravit stavbu tak, aby konstrukce střechu unesla. Pak už vám nic nebrání.
