Jílovitá půda není vždy problém, i vy si z ní můžete udělat ten nejlepší pěstební substrát
Jílovitá půda může být pro zahrádkáře výzvou. Její nízká propustnost ztěžuje rostlinám přístup k živinám, vodě a vzduchu. To však neznamená, že se jílovitá půda nedá zlepšit. Existuje několik způsobů, jak uvolnit její strukturu a vytvořit tak příznivější podmínky pro růst rostlin. Pokud vás zajímá, jak na to a jaké rostliny se do jílovité půdy hodí, čtěte dále.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Jílovitá půda, co ji vystihuje?
Jílovitá půda, bohatá na jílové minerály, má své specifické vlastnosti. Je kompaktní, lepkavá a špatně propouští vodu a vzduch. To může vést k přemokření, zadržování vody a následné hnilobě kořenů. Na druhou stranu, jílovitá půda je bohatá na živiny. I přes tyto výzvy se v ní daří mnoha rostlinám, které jsou na tyto podmínky přizpůsobené.
Výhody a nevýhody jílovité půdy
Jak jsme již výše zmínili, jílovitá půda dokáže velmi dobře zadržovat vodu, což může být pro rostliny výhodné, protože snižuje potřebu častého zalévání. Nicméně, hrozí zde naopak snadné přemokření, což může být problém. Při vysychání může ztvrdnout a po nasycení vodou se stane lepkavou, a to až tak, že se může slévat do hrud.
Jílovitá půda je těžká a zcela odlišná od jiných typů půd
Jak postupovat když je půda jílovitá a těžká
Příprava půdy pro novou zahradu je klíčová a závisí na konkrétních podmínkách pozemku. Těžké jílovité půdy vyžadují zvláštní péči, jako je provzdušnění a odlehčení. Před zahájením prací je nutné odstranit plevel, ať už ručně nebo pomocí herbicidu. Při použití herbicidu je však nezbytná opatrnost a dodržení všech bezpečnostních opatření. Následné hluboké zrytí půdy vidlemi nebo za pomoci zahradní techniky zajistí její provzdušnění a připraví ji pro výsadbu. U velkých zahrad se hodí kultivátor nebo pluh, zatímco v menších prostorách postačí ruční práce.
Provzdušněte jílovitou půdu
Chcete-li zlepšit kvalitu jílovité půdy, je klíčové ji provzdušnit. Efektivně toho dosáhnete přidáním písku smíchaného s organickými hnojivy jako je kompost nebo dobře zkompostovaný hnůj. Organické hnojivo nejen zlepší strukturu půdy, ale také poskytne potřebné živiny a podpoří činnost půdních organismů, jako jsou žížaly. Ty svými pohyby dále přispějí ke kypření půdy. Pokud plánujete provádět úpravy půdy na jaře, je vhodnější použít kompost, aby nedošlo k poškození rostlin čerstvým hnojem.
Pro zlepšení struktury jílovité půdy smíchejte organické hnojivo (např. kompost) s pískem v poměru 2:1 a rozprostřete tuto směs na půdu ve vrstvě asi 10 cm. Důkladným okopáním zajistíte rovnoměrné promíchání a zlepšení struktury půdy. Tento postup opakujte každý rok, přičemž pak stačí pouze 5 cm vrstva směsi. Pokud nemáte vlastní kompost, můžete použít směs rašeliny a humusu zakoupenou v zahradnictví. Pravidelným opakováním tohoto postupu dosáhnete postupného zlepšení kvality půdy.
Zelené hnojení
Výborným způsobem, jak zlepšit úrodnost jílovité půdy, je zelené hnojení. Spočívá ve výsevu speciálních rostlin, nejčastěji luštěnin. Ty během růstu obohacují půdu o organické látky, živiny a zejména dusík. Po odkvětu se rostliny posečou a zapracují do půdy, čímž vzniká cenný humus, který půdu provzdušní a zlepší její strukturu.
Existuje spousta rostlin, které můžete v této půdě pěstovat
Co je možné pěstovat v jílovité půdě?
Pokud chcete na jílovité půdě pěstovat náročnější rostliny jako jehličnany (tis, smrk, tisovec, borovice) nebo také břízu, připravte jim speciální podmínky. Vykopejte velké jámy a vyplňte je směsí humusu, kompostu nebo rašeliny. Tím vytvoříte pro rostliny jakési „oázy“ úrodné půdy, které jim pomohou zakořenit. Alternativně můžete rostliny vysadit na vyvýšené záhony, aby byly chráněny před přemokřením, které je pro ně velkým rizikem. Jílovitá půda totiž zadržuje velké množství vody a může způsobit na zahradě dlouhodobě podmáčené plochy.
Druhou skupinou rostlin vhodných do jílovité půdy jsou ty, které jsou na tyto podmínky přirozeně adaptovány a nevyžadují speciální přípravu půdy; mezi ně patří například olše, vrby, cypřiš bahenní, dub bahenní, klikva, jasan, kosatec, pryšec, čemeřice, begonie srdčitá, kalamus, ježovka bahenní, hortenzie zahradní, svídy, trojpuky, hlošina, rybíz, narcisy, jahody, angrešt, ostružiny, maliny, rajčata, papriky, cukety, hrášek, fazole, salát, špenát, máta, meduňka, pažitka a rozmarýn, které si poradí s pravidelnými záplavami a zadržováním vody v půdě.
Zdroje informací: poradnikogrodniczy.pl, muratordom.pl, krysiak.pl, ogrod-warzywny.pl,
