Zimní jasmín je nádherný zejména na sněhu, když bohatě kvete
Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) je velmi zajímavou dřevinou se zářivě žlutými květy. Jeho hlavní atraktivita ale spočívá v době kvetení, která připadá na zimu. Keř vytváří dlouhé tenké výhony, které se plazí, pnou, případně přepadají či pokrývají půdu. Pokud se mu daří, jsou jeho pruty květy hustě obaleny a zdálky připomíná zlatici v plném květu.
Zimní jasmín kvete od prosince do února (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Květy jasmínu nakvétají na holých prutech postupně, odtud je ostatně odvozeno i jméno keře. Období květu je od prosince do února. Na rozdíl od bíle kvetoucího jasmínu pravého (Jasminum officinale) však nevoní. Větvičky na zemi snadno zakořeňují a jeden jediný keř se může rozrůst do velké plochy. Jasmín nahokvětý je dobře odolný proti škůdcům a chorobám.
Pěstování:
Jasmín miluje plné slunce, pokud ho nemá dostatek, špatně kvete a jeho vzrůst je slabší a keř je řidší. Na půdu není vybíravý, snese dokonce i horší jílovitou zeminu, ideální je ovšem písčitohlinitý substrát. Roste jak v kyselé, tak i v zásadité půdě. Jasmín dobře snáší i znečištěné ovzduší.
Keř je nejlepší vysadit nad okrasnou kamennou zídku. Výhony budou volně převisat a v květu připraví nádhernou podívanou. Pěkná je i kombinace s okrasnou mříží nebo treláží. Lze jej dobře ohýbat a vyvazovat do vertikálního či horizontálního směru. Dá se využít i jako náhrada trávníku na místech, kde není možné trávu vysít nebo udržovat. Snese dokonce i občasný sešlap. Jasmín nesázejte do skalek a na záhonky s nízkými pomalu rostoucími druhy. Roste totiž celkem rychle a pro subtilnější druhy představuje příliš agresivní konkurenci. Milovníci bonsají vědí, že i z jasmínu nahokvětého lze vytvarovat nádherný exemplář v misce.
Nezapomínejte na řez:
Jasmín vyžaduje pravidelný silnější řez, který je podmínkou pěkného kvetení a hezkého vzhledu rostliny. Rostlina kvete na jednoletých prutech, v předjaří, po odkvětu keře je zkrátíme zhruba o ⅓ jejich délky. Jednou za několik let je vhodné hlouběji seříznout celou rostlinu. Podpoří se tak rašení nových silných výhonů, které bohatě pokvetou.
Jasmín si můžete sami celkem dobře namnožit vegetativní cestou. Vyzkoušet můžete řízkování. V červnu až červenci odebíráme nožem polovyzrálé řízky. Dolní řez vedeme šikmo, horní rovně nad pupenem. Dolní tvrdý konec, stejně jako nevyzrálou špičku prutu, neřízkujeme. Řízky můžete dolním koncem namočit do stimulátoru, poté je mírně šikmo zapichujeme do truhlíčku se sterilním množárenským substrátem. Dobře se osvědčila i směs rašeliny a perlitu 1:1.
Ještě snazší je hřížení. Dobře se pro něj hodí dřeviny s ohebnými výhony, které mají sami tendenci zakořeňovat. Vybereme si zdravý a silný prut, který ohneme k zemi do předem vyhloubeného dolíku. Uchytíme dřevěným kolíkem nebo skobou a zasypeme kompostem. Pravidelně zaléváme. Ideální dobou pro hřížení je jaro. Na podzim můžeme výhon odříznout od matečné rostliny, mladou zakořeněnou sazenici vykopat a přesadit na nové místo.
