I v našich podmínkách si můžete doma vypěstovat citron do čaje
Citrusy máme spojeny zejména s lahodnými šťavnatými plody, které zpestřují náš jídelníček zejména v zimních měsících. Mandarinky, pomeranče, grepy a celá řada dalších druhů nám nahrazují ovoce v době, kdy nemůžeme sklízet vlastní čerstvé ze zahrady.
Variabilita citrusových plodů je velká, vypěstujte si své oblíbené (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Citrusy ale patří také k velmi pěkným nádobovým rostlinám, které zkrášlují terasy a balkony a dokonce se při správné péči můžeme dočkat i vlastní sklizně. Jejich pěstování není těžké a rozhodně stojí zato vyzkoušet i méně tradiční druhy.
Kdo by nechtěl sklízet vlastní pomeranče, mandarinky, citrony, či pomeranče? Jenže právě citrusovníky vyžadují pro pěstování poněkud větší péči a znalosti, než je tomu u běžných pokojových rostlin. Navíc citrusů je nepřeberná škála od okrasných, až po plodící kvalitní plody. Pěstovat je můžeme nejen v bytech, ale ideální jsou skleníky a zimní zahrady.
V nevytápěných sklenících či fóliovnících se nejčastěji pěstují druhy a odrůdy s mrazovou odolností kolem -10 °C až -15 °C. Řada těchto druhů je méně známá a velice málo rozšířená. Plodí většinou poměrně kvalitní ovoce s použitím místo citronu či méně kvalitní náhrada mandarinek a pomerančů. Ve vytápěných sklenících, zimních zahradách či fóliovnících lze pěstovat skoro všechny druhy a kultivary citrusů a jejich kříženců.
Pro většinu kulturních citrusů je kritická teplota kolem -5 °C u citroníku pak -8 °C. Pomeranče, většina mandarinek a grepů, druh Eremocitrus glauca, celý rod Fortunela a další kultivary snesou -10 °C. Mezidruhoví kříženci s rodem Poncirus, C. junos, C. ichangensis a C. reticulata tolerují teploty dokonce až do -15 °C. V bytech pak pěstujeme většinou rané kultivary citroníků a mandarinek s možností letního pěstování venku od druhé poloviny května až do konce září či prvních mrazíků.
Zajímavost:
Citrus medica var. sarcodactylis je velmi zajímavý citron bizarního růstu. Říká se mu Buddhova ruka proto, že tvarem opravdu připomíná ruku Buddhy zachycenou na malbách nebo sochách. „Prsty"„ mohou být buď otevřené, nebo zavřené. Tento citron nádherně voní a používá se jako bytový nebo šatní parfém. Druh je jistě i zajímavou sběratelskou kuriozitou.
Calamansi (Citrus × microcarpa) neboli filipínský citron je tradiční součástí filipínské kuchyně, chutná velmi kysele a používá se jako dochucovadlo pokrmů, omáček, nápojů marinád a zavařenin.
Calamansi je častým ochucovadlem lahůdek filipínské kuchyně
Substrát
Všechny citrusy vyžadují propustný a výživný substrát se slabě kyselou půdní reakcí pH 5-6,5. V našich podmínkách je ideální složení substrátu: kompost, rašelina, písek či perlit v poměru 1:1:0,5. Hodně záleží na výběru vhodné podnože. Některé snesou zamokření (Citrumelo, Poncirus, Bigarádie), jiné mají raději mírně vlhký substrát (citranže, Volkameriana, pravokořenné citrusy).
Pěstební nádoby volíme v rámci možností co nejvyšší, z důvodu potřeby citrusů vytvářet hluboký kořenový systém. Objem nádob u větších rostlin v bytě či skleníku by měl být kolem 40–50 l. Menší rostliny pěstujeme v nádobách objemu 2 a více l. Ideální květináče jsou na pěstování kontejnerovaných stromků o objemu 2, 3 a 4 l. Citrusy můžeme přesazovat v průběhu celého roku, ale nejlepší je přesazování v červnu. Po přesazení zalijeme a asi po 4 týdnech začneme přihnojovat. Malé rostliny přesazujeme 1-2× ročně, starším rostlinám vyměníme vrchní vrstvu zeminy za novou, což bohatě postačí, vzhledem k náročné manipulaci s těžkou nádobou
V době vegetačního klidu (půlka prosince, leden, únor) omezíme zálivku na cca 1 týdně nebo do vyschnutí substrátu. Koncem února již začínají citrusy vegetovat. Začneme pravidelně zalévat a přihnojovat pevnými nebo rozpustnými hnojivy. Kontrolujeme zdravotní stav rostlin a případné škůdce či napadené listy odstraníme. Vodu používáme dešťovou nebo odstátou. Citrusy nesnášejí chlor.
Nejčastější škůdci
Mezi nejčastější škůdce citrusů patří svilušky a červci. Sáním svilušek dochází k jejich krabacení, žloutnutí a sesychání. Jedná se o velmi úporného škůdce, svilušku chmelovou (Tetranychus urticae), roztoče, který napadá celou řadu plodin. Najdeme ho nejen na květinách či plodinách pěstovaných ve skleníku, ale i na ovocných dřevinách a vinné révě. Mezi listovou nervaturou se objevují nejdříve malé světlejší skvrny. Na spodní straně silně napadených listů se objevují jemné pavučinky, listy žloutnou a usychají. Růst rostlin je oslaben a tvorba plodů zpomalena.
Na spodní straně listů lze pod lupou pozorovat rychle lezoucí roztoče i jejich vajíčka. Dospělci velmi dobře přezimují v nejrůznějších úkrytech i půdě, a domů si je můžeme zavléct třeba s řezanými květinami. Optimálními podmínkami pro jejich vývoj jsou vysoká teplota a nízká vzdušná vlhkost tak, jak tomu bývá v bytech. Do roka se vyvine několik generací. Škůdce omezíme snížením teplot a pravidelným rosením. V současné době se osvědčuje vysazování dravého roztoče (Phytoseilus persimilis), který se osvědčuje při pěstování rostlin především v zimních zahradách a bytech.
Lesklé, zalepené listy a přítomnost bílých vatovitých útvarů na listech jsou neklamnou známkou napadení červci. Jedná se škůdce velmi časté a bohužel velmi obtížně zlikvidovatelné. Nejvíce červci trpí pokojové rostliny na přechodu podzimu a zimy, kdy se přemísťují do vyhřátých místností se suchým vzduchem a přesně to jsou podmínky pro škůdce pokojových rostlin. Samičky kladou vajíčka na rostliny. Některé druhy jsou živorodé. Larvy a dospělci škodí vysáváním pletiv. Napadají nadzemní části, ale i kořeny. Napadené rostliny potřísněné medovicí jsou druhotně pokrývány černěmi. Mezi červce patří vlnatí červci puklice a štítenky. Likvidace se provádí buď mechanicky, potíráním roztoku lihu s vodou, nebo olejovými přípravky, které je třeba pravidelně opakovat.
zimní umístění rostlin při příliš vysoké teplotě a nedostatku světla
velmi suchý vzduch v místnosti
přemokřená půda v nádobě
zálivka příliš studenou vodou (pod +12 °C)
přeschnutí půdy v květináči
nedostatek živin nebo naopak přehnojení
přemnožení škůdců (puklice, sviluška)
zahnívání kořenů při chronickém přemokřování
přechlazení kořenového balu chladným vzduchem od okna zvláště, je-li koruna v proudu horkého suchého vzduchu od radiátorů ústředního topení
nedostatek stopových prvků, především železa, hořčíku a síry (je většinou provázen různými chlorózami listů a poruchami růstu a vývoje)
neodpovídající objem kořenové soustavy a nádoby
rychlé střídání teplot v místnosti, například v zimním období, kdy je rostlina na okně vystavena slunečnímu úpalu přes den, v noci pak dojde k rapidnímu snížení teploty v neaklimatizovaných místnostech
Při vyloučení těchto nejčastějších chyb by nic nemělo stát v cestě úspěchu při pěstování citrusů. Rostliny by měly mít bohatý vzrůst, tmavě zelené středně velké listy, hustě olistěnou korunu a každoroční pravidelnou úrodu.
Zdroje, ze kterých jsme čerpali informace do článku: https://en.wikipedia.org/wiki/Buddha%27s_hand, https://en.wikipedia.org/wiki/Kumquat, https://en.wikipedia.org/wiki/Calamansi
