O kadeřávku se v poslední době hodně mluví. Je považován za nesmírně zdravou zeleninu, která množstvím účinných obsahových látek zcela předčí listovou zeleninu, jakou najdeme zejména v salátech. V USA tuto zeleninu ochutnáme v mnoha podobách. V luxusních restauracích i na ulici koupíte výborně ochucené kadeřávkové saláty, za vitamínovou bombu platí zelené smoothie z kadeřávku a ovoce. Listy se používají i na výrobu zelených chipsů, které chuťově předčí i bramborové lupínky.
Pěstování kadeřávku je celkem snadné. Zde je odrůda Scarlet s krásnými fialovými listy (Zdroj: Daniela Dušková)
Kadeřávek je vlastně druh kapusty, správně se nazývá kapusta kadeřavá /Brassica oleracea var. Acephala/. Oproti kapustě nebo zelí, které patří do stejné čeledi (brukvovité /Brassicaceae/), netvoří kadeřávek pevnou hlávku. Na lodyze vyrůstají střídavě velké listy. Nejčastěji jsou sivě zelené barvy se silně zkadeřeným okrajem. Nově vyšlechtěné formy mohou být také karmínově červené, lahůdkové italské kadeřávky mají zase listy světlejší a zkadeřené jsou jen minimálně.
Jak kadeřávek pěstovat, aby se mu dobře dařilo?
Kadeřávek je dvouletka. To znamená, že v jednom roce vytváří zelenou hmotu a v druhém roce kvete. Semena vyséváme v květnu a červnu přímo na záhon do sponu 50x50 cm. Můžeme vysazovat i předpěstovanou sadbu. Při výsevu přímo na záhon je lepší vyset 2-3 semínka do jednoho hnízda a později po vzejití vyjednotit na jednu rostlinu. Pravidelná zálivka výsevu nebo vysazených sazeniček je v létě nezbytná.
Kadeřávek je velmi nenáročný, roste téměř v jakékoliv půdě na plném slunci. Kadeřávku si kromě jeho skvělých nutričních vlastností ceníme i pro jeho mrazuvzdornost. Zatímco ostatní zelenina je již dávno sklizená, kadeřávek zůstává na záhoně, kde z něj průběžně otrháváme listy, které můžeme zpracovat. Určitě se vyplatí pěstovat více rostlin, abychom měli neustálou zásobu listů po celou zimu až do března. Utržené listy vydrží v uzavřené krabičce v lednici bez problému i dva týdny.
Zdravotní stav rostliny bývá většinou dobrý, občas se ale mohou objevit nepříjemné molice, které škodí vysáváním listů. Snažíme se vyhnout chemickým postřikům a počkat až teploty klesnou pod nulu. Mráz nepříjemné škůdce spolehlivě zahubí. Po přemrznutí má kadeřávek také lepší chuť, protože se škroby obsažené v listech přemění na jednodušší cukry. Při velmi tuhých zimách pod 15-20 °C může kadeřávek zmrznout, i po zmrznutí je ale možné listy stále konzumovat.
Odrůdy
Vybírat lze z celé řady odrůd, volit můžeme také mezi nízkými, polovysokými a vysokými formami. Vysoké kadeřávky se častěji pěstují na poli, nízké v zahradách. Odrůda Kapitan je vysoká cca 70 cm, rozložitá, stabilní. Pěstujeme ji radě na širší spon, nejlépe na 60 x 80 cm. Listy jsou středně zelené, silně zkadeřené.
Scarlet je fialová polopozdní až pozdní odrůda, která dosahuje výšky až 80 - 120 cm. Tintoreto dorůstá až 80 cm výšky, listy jsou světle zelené silně zkadeřené. Kadet vyniká odolností proti mrazu, snáší teploty až do -15 C. Vytváří menší listové růžice. Rossignol je polopozdní tmavě zelený kadeřávek.
Kadeřávek je bohatý na betakaroten, vitaminy A, C, E a vitaminy skupiny B, zejména pak na vitamín B7. Obsahuje také celou řadu minerálů jako je vápník, železo, hořčík, draslík a fosfor. Stejně jako ostatní brukvovitá zelenina se považuje za účinného bojovníka proti nádorovým onemocněním, působí dobře na trávení a střevní peristalitiku, snižuje hladinu cholesterolu. Kadeřávek je také vhodným doplňkem stravy při jaterních a ledvinových obtížích. Díky vysokému obsahu pro tělo dobře využitelného vápníku podporuje i kvalitu kostí, zubů a chrupavek. Jeho konzumace se velmi doporučuje i ženám v klimakteriu a po něm, kdy často dochází k řídnutí kostí.
