Mák je v očích vnějšího světa nebezpečnou plodinou, u nás se pěstuje zcela legálně
Málokdo asi ví, že je naše země na předních místech coby pěstitel máku. Některé vzdálené země na jiných kontinentech nás dokonce zařazují z nevědomosti mezi opiové magnáty, aniž by tušily, že mák se v České republice pěstuje pouze pro potravinářské účely, zatímco v jiných zemích je používán pro farmaceutické účely.
Pěstování máku legálně a bezpečně (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Co víme o máku?
Mák setý (Papaver somniferum) je jednoletá rostlina, v České republice běžně pěstovaná jako zdroj potravinářského máku. Obsahuje různé alkaloidy a bílé mléko z nezralých makovic je významný zdroj opia, proto je v některých státech jeho pěstování zakázáno. Česká republika je ve světovém měřítku nejvýznamnější legální pěstitelskou zemí.
Květy máku jsou plátky bílé, růžové, červené nebo fialové barvy s černohnědou skvrnou ve středu. Uprostřed květu se potom tvoří makovice a květy samotné opadávají. Kvete v červnu až srpnu, pěstuje se v mnoha odrůdách a barevných variacích. Velmi často se setkáváme s planými odrůdami. Příbuzným máku setého je planý mák vlčí (Papaver rhoeas), obvykle nazývaný vlčí mák. Vlčí mák není kontrolovanou plodinou a využívá se pouze v lidovém léčitelství nebo k dekoracím.
Červené květy planého máku označujeme jako vlčí mák
Mák vlčí i setý zná lidstvo už několik tisíc let, objeven byl nejspíše ve Středomoří. Již staří obyvatelé Mezopotámie poznali účinky opia. Egypťané používali opium jako sedativum.
V modrém máku, který je pěstován v České republice, je morfinu a kodeinu, což jsou účinné látky pro výrobu opiátů, velmi málo. Vyhláška č. 399/2013 Sb. připouští limit 25 mg morfinanových alkaloidů na 1 kg makového semene. Česká cechovní norma pro Český modrý mák je ještě přísnější – stanovuje obsah morfinanových alkaloidů na semeni do 20 mg/kg. Pro představu, jak malý obsah alkaloidů české odrůdy mají – 25 mg máku je pouze hmotnost cca 50 makových semen, a přitom 1 kilogram máku obsahuje cca 2 milióny semen.
Mák je ideální pěstovat v rovinaté až mírně kopcovité krajině s nadmořskou výškou 300 - 600 m, a zejména na plochách, kde se již pěstovaly obilniny, brambory nebo cukrová řepa. Naopak nevhodné jsou velmi lehké nížinné půdy, půdy zamokřené a vysokohorské oblasti.
Před osetím plochy mákem se doporučuje hluboká příprava půdy, zejména podmítka, hluboká orba, stržení hřebenů brázd před zimou a jarní příprava půdy vláčením.
Mák vyséváme v meziřádkové vzdálenosti 75 – 125 mm, někdy až 250 mm do rýhy hluboké asi 5 cm. Výsev máku začíná velmi brzy zjara, a pokud je příznivé počasí, pak by osivo mělo být do konce dubna zaseto.
Rostliny máku vyžadují nezamokřené, spíš vápnité, hlavně humózní půdy. Dostatek živin je pro rychlý růst důležitý, ale nehodí se vysévat do půd čerstvě hnojených chlévskou mrvou. Počátkem října se do půdy připravované pro jarní setí máku zaorává zelené hnojení. Mák vyžaduje výživu fosforem, draslíkem a hořčíkem. Před přípravou půdy je také nutné půdy vápnit. Ideální je použít ledek vápenatý. Mák je ale také náročný na stopové prvky, hlavně na bór, a také na zinek. Bór se aplikuje ve stadiu pátého až sedmého listu. Zinek je aplikován jako citrát zinku v době, kdy mák nasazuje na poupata.
Bílé květy s nápadným fialovočerným středem jsou nejčastější kultivar máku setého
Půda po výsevu nesmí přeschnout, při klíčení semen záleží i na teplotě. Při 10 °C klíčí semeno asi za šest dnů, při teplotách do 20 °C trvá klíčení zhruba čtyři dny. Vyšší teploty naopak klíčení zpomalují.
Mák je velmi citlivý na plevel, který ho dusí. Proto je nutné plochy s osetým mákem pravidelně odplevelovat. Také je potřeba zajistit slunné místo, zastíněné plochy máku škodí. Pokud nebude mák mít dostatek slunce, nedozraje a nevytvoří semena.
Mák vykvétá během června a července, makovice postupně dorůstají a zrají do poloviny září. Pro sklizeň je vhodná doba, jsou-li makovice suché a semena jdou lehce vysypat. Kvůli vlhkosti je dobré sklízet ho v teplých dnech za poledne. Mák skladujeme v temnu a suchu, protože obsahuje až 60 % oleje a na světle rychle žlukne.
V našich podmínkách se pěstuje pouze mák modrý a mák bílý.
Gerlach, středně raná odrůda modrého máku
Opál
Orel, bílý mák s ořechovou chutí výborný do pečiva
Albín
Sokol
Racek
Azur (pěstován během let 1928–73)
Hanácký modrý (1934–80)
Modran (1969)
Amarin (1975).
Redy s okrovou barvou semene
Orfeus (2009)
Orbis (2012)
Aplaus (2014)
Opex (2015)
Onyx (2016)
Ze slovenského šlechtění vznikly odrůdy Dubník (1985), Gerlach (1990), Albín (1991), Magik (1993), Opal (1995), Bergam (1998), Maratón (2000), Malsar a Major (2002), MS Harlekýn (2018).
Mšice maková (Aphis fabae) - způsobuje deformace rostliny svým sáním.
Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) - larvy vyžírají chodbičky v kořenech.
Krytonosec makovicový (Neoglocianus macalaalba) - larvy vyžírají přepážky v makovicích.
Spála máku - projevuje se tmavnutím, zaškrcováním krčků a následně odumíráním rostlin. Hlavní příčinou je půdní škraloup.
Srdéčková hniloba - způsobena nedostatkem bóru.
Plíseň maková (Peronospora arborescens) - propuká při déletrvajícím vlhku, při napadení v počáteční fázi růstu rostliny zakrní, později jsou potaženy šedým hustým povlakem plísně. Při napadení v pozdější fázi dochází k poškození růstového vrcholu a vzniku skvrn na listech opět s hustým povlakem plísně.
Helmintosporióza máku (Helmintosporium papaveris)- nejnebezpečnější choroba máku, projevuje se padáním rostlin, později tmavohnědými skvrnami na listech.
Použití
Mák setý je používán pouze pro potravinářské účely, ve ojedinělém množství potom je využíván v kosmetice jako součást některých přípravků k péči o tělo nebo vlasy. Lidové léčitelství používá květy vlčího máku na léčbu plicních chorob a jako uspávací prostředek. Účinkuje na dýchací soustavu, zmírňuje kašel a dráždění ke kašli, zlepšuje a ulehčuje vykašlávání. Účinná látka papaverin pak oslabuje aktivitu hladkého svalstva, tiší křeče, koliky ledvinové i střevní a léčí úporné průjmy.
