Co sklízíme v říjnu | Zahrádkářská poradna

Jablka

Jistě není třeba nijak vykreslovat obrázek typické sklizně jablek. Ze stromu se opatrně odtrhnou plody vhodné na uskladnění, ale stále zbývá velké hromada padavčat pod stromem a množství podřadnějších, třeba lehce naklovaných jablek ze stromu. Pokud je vám líto vše vyhodit, zkuste část těchto plodů zpracovat. Jablkové kompoty a povidla jsou úžasně jednoduché na přípravu a chutí skoro předčí švestky. Úplně nejjednodušší je ale příprava strouhaných sterilovaných jablek. Jablka se i se slupkou nastrouhají, napěchují do sklenic a zavřené povaří asi 15 min. V zimě se výborně hodí do štrůdlů, koláčů, jako mňamka s ořechy a jogurtem nebo samotná.

Pokud máte na podzim tolik jablek, že nevíte co s nimi, je nejlepším způsobem zužitkování moštování. Nejhorší na celém procesu je asi jablka sesbírat, zbytek udělají v moštárně. Syrová šťáva je nejlepší, ale nevydrží dlouho. Pokud máte velkoobjemový mrazák, dá se zamrazit. Jinak je nutná sterilizace varem. Pamatujte, že na mošt padne mnoho PET lahví od nápojů, a tak se jimi nezapomeňte dopředu zásobit.

Vedle jablek podzim patří i hruškám, zimní odrůdy, mezi které patří Nela, Dicolor a Lucasova, se sklízí od druhé poloviny října. Do konzumní zralosti přicházejí většinou v prosinci. Šetrně očesané plody skladujeme ve sklepě vedle jablek. Vyhovuje jim teplota mezi 2-5 st C a 85-90% vlhkost. Opadané a poškozené plody můžeme zpracovat stejně jako jablka.

Dýně

Svým množstvím může na podzim překvapit i úroda dýní a cuket. Zejména oblíbená tykev Hokkaido, může být velmi plodná. Velkou výhodou dýní je to, že i bez jakékoliv úpravy vydrží po utržení velmi dlouhou dobu čerstvé, připravené pro kuchyňskou úpravu. Vydrží i v běžné pokojové teplotě a na suchém vzduchu. Naopak vlhké prostředí jim škodí a vede k rozvoji hniloby. Tato dýně pochází ze stejnojmenného japonského ostrova Hokkaidó, kde roste na sopečné půdě. Barevně připomíná nám známý Goliáš, ale má kulovitý až zploštělý tvar a je mnohem menší, zralé plody váží od 0,7 do 2,5 kg.

Tato tykev má velmi dobrou sladkou chuť podobnou chuti brambor či pečených kaštanů. Obsahuje také velké množství betakaroténu, vitamíny A, B1, B2, B3, C, minerální látky, vápník, hořčík, fosfor, draslík, vápník a samozřejmě vlákninu. Existuje celá řada výborných receptů, které uchvátí i velké nedůvěřivce. Lahůdkou je krémová dýňová polévka, omáčka, zapékaná jídla, zeleninové směsi, úchvatný dýňový koláč nebo jen pečené plátky. Posledně jmenovaná dobrota je nejen neuvěřitelně dobrá, ale i jednoduchá na přípravu.

Dýně pouze rozkrájíme na cca půl cm široké plátky libovolné délky a položíme na lehce mastný plech nebo na pečící papír, posolíme, můžeme přidat i oblíbené koření a dáme do vyhřáté trouby, nezapomeneme kontrolovat a otočit. Výsledek předčí chutí i bramborové chipsy, plátky můžeme jíst samotné nebo namáčet do jogurtového, sýrového nebo rajčatového dipu. Z dýní se dají zužitkovat i zralá semínka. Musíme je oprat usušit, lehce nasolit a upéct v troubě stejně jako plátky. Vydrží dlouho a jsou lepší než jakékoliv kupované zobání.

Ořechy

Podzim je i časem sklizně ořechů a hlavně u nás nejrozšířenější „vlašáky“ mají v některých letech úrodu skutečně velkorysou. Okolo sklizně a sběru ořechů panuje spoustu mylných údajů. Ořechy bychom zásadně nikdy neměli klátit v době, kdy jsou ještě pevně uzavřeny v zeleném obalu na větvi, následným sušením, loupáním či namáčením ve vápenaté vodě přiděláváme práci akorát sami sobě. Podtržené plody nikdy nebudou mít pěkné vyzrálé jádro a také velká většina z nich shnije.

Nejlepš,í co můžete udělat, je čekat, dokud ořechy nezačnou samy padat. Potom můžeme i plody s viditelně rozpukanou slupkou sklátit. Plody by se měly při nárazu na zem samy ze slupky vyloupnout. Ořechy je ideální sklízet za sucha. Pokud je sebereme zralé a suché, můžeme je bez dalšího dosušování rovnou uskladnit. Když je to potřeba, snažíme se ořechy dosušit na posledním podzimním sluníčku.

Rozložíme je v tenké vrstvě do přepravek a opřeme o jižní stranu domu. Na noc je lepší přepravky uklízet, na ořechy mají spadeno myši. Dosoušet můžeme i doma u topení nebo kamen. Vyvarujeme se ale přílišné teplotě a rozhodně nesušíme v troubě. Postupně můžeme začít ořechy i louskat. A zase platí, že případně nedosušená jádra před uzavření m do sklenic dosušíme.

Bylinky

Před příchodem mrazů nezapomeňte také na bylinky do kuchyně. Na zimu si můžeme připravit zelenou petrželku. Vybereme pěkný trs, který opatrně s co nejméně poškozeným kořenem, vyryjeme a zasadíme do většího květináče. V květináči necháme růst venku a teprve ve chvíli, kdy již začíná mrznout, přeneseme domů. Petrželi vybereme světlé a chladnější místo. Zelené natě se dají sklízet dlouho do zimy.