Celer je živá voda pro trávicí systém, jeho pěstování je snadné a úroda v dobrých podmínkách překvapující
Celer představuje jednu z nejoblíbenějších zelenin mezi zahrádkáři vůbec a je jasné, proč tomu tak je. Jeho využitelnost je opravdu různorodá, od natě, která se suší pro využití v polévkách, po bulvy, využívající se v teplé i studené kuchyni. Jak celer pěstovat, jaké odrůdy jsou nejvíce známé a kdy provádět sklizeň, to vše a ještě mnoho dalšího se dozvíte na následujících řádcích.
Celer se pěstuje především z důvodu prospěšnosti pro lidské zdraví (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Celer představuje vyhledávanou zeleninu z mnoha důvodů. Kromě příjemné výrazné chuti má vysoký obsah vitaminu C, B1, B2, A, obsahuje také kyselinu listovou, draslík, vápník, hořčík, železo a fosfor. Jsou prokázány jeho pozitivní účinky na trávicí trakt, kde účinně pomáhá likvidovat záněty, přispívá tedy k dobrému a bezproblémovému zažívání. Jedná se také o oblíbenou rostlinu, která se bohatě používá při zdravé redukci váhy, a to z toho důvodu, že lidský organismus vydá při jeho trávení více energie, než od celeru dostane.
S pěstováním celeru začněte již na konci ledna. Vysévejte do sadbovačů velmi řídce. Poté, co mladé semenáčky vytvoří první dvojici pravých lístků, proveďte přepikýrování. Každá rostlina tím získá dost místa na to, aby řádně zakořenila a zesílila do doby, než ji umístíte ven. Ale pozor, pikýrování provádějte tak, aby krček mladé rostlinky byl viditelný. Jakmile jej zahrnete substrátem, neprospívá. Co se týká použití správného substrátu pro výsev a přesazování, nejlepší je použít výsevní opresivní typ, který je již z výroby ošetřen proti houbovým chorobám.
K vysazování ven přistupujte až ve druhé polovině května, kdy již nehrozí riziko přízemních mrazíků. Vysazování proveďte ve sponu 30 x 30 cm. Celer dobře prospívá na středně těžkých, hlinitých půdách, které jsou velmi dobře zásobené živinami. Pokud se chystáte pěstovat celer v příštím roce a již máte naplánované místo, nebojte se tento záhon vydatně při rytí obohatit živinami. Nejlepší je kombinace kravského hnoje, nadrobno posekané trávy a listí.
V předjaří potom půdu zkypřete do hloubky pomocí motyky nebo kypřiče, který využíváte při pěstování brambor na políčku. Ve vegetační době pravidelně zalévejte, nebojte se mezi řádky rozhodit a velmi mírně zapravit kompost. Hloubkové zapravení je nežádoucí, protože tím poškodíte kořenový systém.
Sklizeň celeru se provádí od konce září. Aby nedošlo k poškození bulvy, je zapotřebí vyrývat i s kořenovým balem a ten pak vyklepat od zbytků půdy. Po vyrytí následuje očištění, ořezání kořenů a ukroucení natě. Nať nevyhazujte na kompost, usušte a používejte během zimy do polévek. Bulvy uskladněte do sklepa, kde je nejvhodnější je uložit do písku. V něm nedochází ke znehodnocování bulvy, případně jejímu obrůstání novými listy. Řapíkatý celer se sklízí celý, řapíky lze vakuovat nebo rozsekat a zmrazit. Také je možné nakrájené řapíky sušit v horkovzdušné troubě nebo sušičce.
Z odrůd bulvového celeru jsou známé především Albín a Maxim, které poskytují velice vysoký výnos, kde hmotnost jedné bulvy činí až 600 gramů. Pro použití v teplé kuchyni se pak výborně hodí Neon, který se velmi dobře smaží nebo jinak upravuje. Z řapíkatých kultivarů je známý a výnosný Merlin.
