Slyšeli jste již o plodech ovocné růže? Na vaší zahradě by rozhodně neměla chybět
Velkoplodá odrůda ovocné růže se pěstuje pro chutné velké šípky, mimořádně bohaté na vitamín C a minerály. Je označována také jako růže dužnoplodá a nese honosný název Karpatia. Pokud jste o této růži ještě neslyšeli, rádi vás s ní seznámíme a vysvětlíme, jak se dá pěstovat a v čem spočívá její výjimečnost.
Rosa villosa (L.) Karpatia - (Rosa pomifera) čili růže dužnoplodá je zajímavá rostlina, kterou pěstujeme nejen jako okrasnou květinu, ale můžeme z ní mít i nebývalý užitek. Kromě druhu Karpatia se můžeme setkat s druhy růže svraskalé (Rosa rugosa), růže skořicové (Rosa cinnamomea) a růže Moyesovy (Rosa moyesii). I tyto další odrůdy růží mají neobvykle velké a chutné plody a používají se právě pro jejich zpracování pro potravinářské účely. Tuto růži se podařilo vyšlechtit na Slovensku v Bojnicích v 60. letech 20. století.
Původním druhem je růže měkká (Rosa villosa), nazývaná také pro tvar svých plodů jako růže jablíčková. V našich zemích se jedná o nepůvodní druh. S pěstováním se u nás započalo právě na základě sběru plodů, ze kterých se ponejprve v klášterních zahradách sbíraly velké a chutné šípky a zpracovávaly se.
Některé druhy ovocných růží nalezneme i jako plané v přírodě
Její unikátnost spočívá v tvorbě nadměrně velkých a chutných šípků, které jsou mimořádně bohaté na vitamín C a minerály. Využití těchto šípků na výrobu marmelád, sirupů, čajů a vín je proto ideální právě pro několikanásobně větší plody oproti běžným šípkům. Obsahují provitamin A, vitaminy B, C, K, cukry, třísloviny, pektiny, rostlinná barviva, silici. Obsahují také mnoho minerálních látek a stopové prvky. Užitková část plodu obsahuje 24,5 % sušiny, 6,4 % sacharidů a průměrně 1200 mg vitaminu C.
Keře této růže rostou bujně a vzpřímeně. Letorosty jsou silné, dlouhé, vínově červené, řídce trnité. Květy se objevují koncem května, jsou velké až do průměru 5 cm, jednoduché a převážně růžové. V době květu je růže odolná proti pozdním jarním mrazíkům. Její nespornou výhodou je, že je samosprašná. Karpatii lze využít jako solitér i na nestříhané živé ploty. Je nenáročná na pěstování, plní i okrasnou funkci. Ze semen šípků se lisováním získává cenný olej, který je používán pro léčebné účely.
Šípky jsou mimořádně velké, kulatě válcovité až mírně hruškovité. Mají jasně červenou barvu, a jsou řídce poseté chloupky. Jsou ve shlucích po dvou až třech, s krátkou stopkou a malým množství semen. Plody dozrávají od poloviny srpna do začátku září. Výnos z jednoho cca 5letého keře může být až 5 kg šípků.
Růže dužnoplodá si nejvíce bude libovat v hlinitých, dostatečně vlhkých půdách a na slunném místě. Odolnost rostliny proti nízkým teplotám ve dřevě i květu je vysoká. Je mrazuodolná ve dřevě i květu až do -35 °C, takže bez obtíží přečkává i naše mrazivé zimy.
Silná rostlina dorůstá výšky až 2 m a šířky až 1 m. Pokud se chceme začít věnovat jejich pěstování, musíme jim vyhradit dostatek prostoru. Výhony jsou pokryté opravdu velkým množstvím trnů, při jejich řezu tedy musíme používat pevné a neprostupné rukavice ze silného materiálu.
Některé odrůdy ovocných růží mají plody pokryté jemnými chloupky
Karpatia se často očkuje v srpnu nebo roubuje na podzim na planou růži. Množí se také semeny nebo kořenovými oddělky. Nejjednodušší však je si ji zakoupit v některém specializovaném zahradnictví. Po výsadbě se provádí základní řez, a poté již není potřeba do jejího růstu zasahovat. Růže nemá tendenci k polehávání ani se neláme. Chorobami ani škůdci netrpí a celkově je velmi odolná.
Jak jsme již zmínili, velké plody (šípky) se používají pro výrobu šípkových marmelád, vín nebo sirupů. Velmi ceněné jsou sušené šípky na přípravu ovocného šípkového čaje. Pro sušení se sbírají plody dostatečně vyzrálé, ale ne přezrálé, protože v tuto dobu již klesá hladina vitamínu C v nich obsažená a plody nejsou tak hodnotné.
Pro přípravu šípkového čaje použijeme dobře usušené plody, které na půl dne namočíme do studené vody a necháme vylouhovat. Nálev se nesmí vařit, pouze se ohřívá. Čaj vylepšujeme přidáním medu, zázvoru nebo skořice.
Šípkový čaj je výborným prostředkem pro posílení imunity
Díky kombinaci minerálů, stopových prvků a vitaminu C jsou šípky nejlepším přírodním lékem proti paradentóze a onemocnění dásní. Pití čaje napomáhá při horečnatých stavech, při nachlazení a respiračních chorobách. Šípky jsou ideální v boji proti infekcím, při posilování imunity a potlačení bakteriálních a virových infekcí. Vitamín C podporuje tvorbu kolagenu (protein, který je zodpovědný za zajištění pružnosti pokožky). Dále také chrání kožní buňky před poškozením sluncem, takže šípky nepřímo prospívají zdraví pokožky. Šípky mimo jiné obsahují karotenoidní astaxantin, u kterého se předpokládá, že může mít anti-age efekt, protože pomáhá předcházet rozkladu kolagenu.
Zdroj: Wikipedia, www.stareodrudy.org
Inspirujte se, jak využít růže v kuchyni:
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 1. 11. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
