V dnešní listárně se zaměříme na problémy s našimi stromy, keři, zeleninou či ovocem. Lída Dušková jako odborná poradkyně ví o problémech s pěstováním nebo o chorobách rostlin mnoho důležitého a ráda našim čtenářům poradí s jejich starostmi. Problémy s napadenými listy ořešáku či choroby švestek budou zajímat spoustu zahrádkářů. A znáte indické okurky? Pokud je chcete pěstovat, nechte si od Lídy poradit.
Antraknóza ořešáku
Antraknózu ořešáku způsobuje houba Gnomonia leptostylla. Na listech ořešáku vznikají různě velké, hnědě ohraničené skvrny, které jsou z počátku žlutohnědé, později od středů hnědé. Skvrny se postupně zvětšují a spojují. V důsledku předčasného opadu listů ořešáku dochází ke špatnému vyzrávání letorostů a ke zvýšenému riziku poškození mrazy.
Ochrana proti této chorobě spočívá zejména ve včasném a důkladném sběru a likvidaci spadlého napadeného listí. Základem ochrany je prevence. Spory houby přezimují v napadeném listí a oplodí. Vhodné je také ošetření ořešáku fungicidy s obsahem mědi, které se aplikují na jaře. Ideání je to dříve, než strom rozkvete. Postřik je možné zopakovat po odkvětu.
Bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas juglandis)
Na plodech ořešáku začnou vznikat vodnaté skvrny, které se rychle zvětšují, propadají a černají. Postupně se objevují velké nepravidelné černé skvrny, ohraničené vodnatým lemem, které postupují do plodů. Tam postihují jádro, které následně zčerná a seschne. Napadené plody většinou opadávají. Bakteriální skvrnitost se vyskytuje také na listech. Na okrajích skvrn se za vhodných podmínek vytváří zasychající bělavý bakteriální sliz. Tím se bakterióza odlišuje od antraknózy.
Ošetřovat by se měly především mladé stromky. Vhodnou ochranou je ošetření ořešáku fungicidním přípravkem, např. Cuprozinem, jehož účinnou látkou je hydroxid měďnatý. Tato ochrana je účinná i proti antraknóze ořešáku.
Puchrovitost švestek
Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni. Puchrovitost švestek způsobí deformaci mladých plodů tak, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Zajímavostí je, že jednotlivé odrůdy švestek puchrovitostí trpí různě, některé odrůdy puchrovitostí netrpí vůbec, ale některé zase naopak až nadměrně.
Ochranu je potřeba provést v době rašení a další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést a ihned po odkvětu. V místech s častějším výskytem onemocnění se doporučuje provést alespoň jedno ošetření švestek Kuprikolem.
Pěstování indických okurek
Indická okurka má správný název Lagenárie či kalabasa (Lagenaria siceraria). Jedná se o popínavou rostlinu, která se v jídelníčku lidí objevila již před deseti tisíci lety. Je vhodná nejen jako potravina, ale je použitelná i pro další praktické účely.
Pro pěstování je vhodná dostatečně výživná písčitá nebo hlinitá půda s neutrální pH. Pro vývoj plodů je nutná dostatečná teplota, pravidelné srážky a hodně slunečního svitu, za optimálních podmínek může lodyha za den povyrůst o 50 cm.
Plody tvaru hruškovitého, lahvovitého, baňkovitého, kyjovitého či jiného jsou vyplněné bílou dužinou a mohou se podle odrůdy přibližně do dvou týdnů po sklizni používat do zeleninových salátů nebo jíst jako melouny, pak vysychají a tvrdnou. Listy se suší a v době nedostatku vaří. Později dužina vyschne, slupka zdřevnatí a mohou se používat jako přirozené nádoby. Slouží ke skladování potravin, jako láhve na vodou, misky, naběračky, troubele k dýmkám a také se z nich dělají hudební nástroje. Semena po usušení obsahují až 45 % oleje, který se po vylisování používá v kuchyni.
Zdroj: chovatelka.cz, agromanual.cz
Podívejte se, jak pěstovat indickou okurku:
Publikováno: 2. 11. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
