Prospívá půdě i pěstovaným plodinám. Které rostliny jsou pro zelené hnojení vhodné?
K zelenému hnojení se využívají rychle rostoucí rostliny, které vyrostou už za několik týdnů. Poté se celé rostliny i s kořeny posekají na menší kusy a zapracují do půdy. Organická hmota se za působení půdních bakterií postupně rozloží na živiny. Je nutné to provést, než záhony zarostou plevelem. Zelené kvetoucí rostliny určené k hnojení jsou i lákadlem pro včely a motýly.
K zelenému hnojení se používají rychle rostoucí rostliny (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Výhody zeleného hnojení
Nemáte-li možnost použít organický hnůj, můžete ho nahradit zeleným hnojivem, které je jeho vydatnou náhradou. Základní výhodou zeleného hnojení je kultivace půdy za působení půdních organismů, vytvářejících humus. Ten na sebe váže živiny a chrání je před vyplavením z půdy, která pak dokáže lépe využívat vláhu. V lehkých půdách se voda drží déle a těžší půdy se nepřemokří.
Rozhodujeme se podle toho, co jsme na záhonech pěstovali před tím i co plánujeme pěstovat. Každá plodina po sobě totiž zanechá půdu v jiném stavu. Některé plodiny z půdy odčerpají mnoho živin, jiné méně. Současně je důležité použít k zelenému hnojení rostliny z jiné čeledi, než jsme na záhonku pěstovali. Jen tak předejdeme případným chorobám a škůdcům.
Podle toho, co jsme na záhonech pěstovali, volíme pak rostliny pro zelené hnojení
Brukvovité rostliny
Pokud jste na záhonech pěstovali brukvovitou zeleninu, vyvarujte se výsevu řepky a hořčice. Tyto rostliny patří mezi brukvovité a mohly by se stát přenašeči chorob. Řepku a hořčici nevysévejte před ani po kedlubně, zelí, brokolici, květáku, roketě, ředkvičce nebo řeřiše. Zvolte nejlépe lusko-obilnou směs, která obsahuje hrách, pelušku a oves, které patří mezi bobovité rostliny.
Po brukvovité zelenině nevysévejte na záhony řepku ani hořčici.
Bobovité rostliny a luskoviny
Bobovité rostliny je ideální vysévat před a po plodové zelenině, která má vysoké nároky na živiny. Kromě hrachu setého a pelušky mezi ně patří i lupina, bob polní nebo zahradní, vikev, hrachor či různé druhy jetele.
Lupina se vysévá na záhony, kde jsme pěstovali nebo budeme pěstovat plodovou zeleninu
Svazenka vratičolistá
Svazenka je vhodná pro zelené hnojení zejména na podzim. Roste velmi rychle a během třiceti dnů vytvoří značné množství organické hmoty. Navíc má nádherné modré květy, které lákají včely a další užitečné opylovače. Z rostlin používaných k zelenému hnojení je nejvíce medonosná.
Protože je pozdní podzim, je nutné zvolit rychle rostoucí osivo
Hořčičné semínko
Pokud jste na záhonech neměli výše uvedené plodiny, můžete k zelenému hnojení použít hořčici či řepku. Případně můžete vysévat tykev, pohanku nebo hrách, jejichž výhodou je, že velmi rychle vyklíčí. V případě sucha, je ale nutné je vydatně zalévat.
Hořčičné semínko vhodné pro výsev na zelené hnojení
Peluška neboli hrách rolní
Tato rostlina je vhodná pro zelené hnojení, neboť podporuje vznik organické hmoty, zlepšuje kvalitu půdy a obohacuje ji o vzdušný dusík. Navíc je odolná vůči podzimním mrazíkům. Peluška je obsažena i v luskoobilní směsi společně s hrachem a ovsem.
Jetel nachový nebo luční
V případě jetele, určeného pro zelené hnojení, můžeme vybírat z několika druhů. Existují desítky druhů jetele. Všechny mají schopnost zlepšovat kvalitu půdy a obohacovat ji o vzdušný dusík. Tato rostlina ale nemá příliš velký nárůst zelené hmoty.
Pokud je na záhonech plevel, je nutné ho odstranit. Poté záhon důkladně prokypříme a semena zasejeme. Výsev provádíme ručním rozhozem nebo vysévačem. Poté semena zahrábneme do země a v případě sucha důkladně zalijeme. Rostliny necháme vyrůst zhruba do výšky dvaceti centimetrů a zapracujeme je do půdy, nejlépe v době květu, kdy jsou nejhodnotnější. V žádném případě je není vhodné nechat na záhonech do vytvoření nových semen. Rostliny jsou pak vyčerpané, navíc by po jejich zapravení do půdy semena vyklíčila.
