Popínavé rostliny na plotě u domu jsou velmi oblíbené už jen proto, že vytvářejí bohaté větvoví, které je schopno pokrýt i fasádu našich obydlí, a vytvořit tak jedinečnou kompozici stavby a rostliny. Máte nějakou svou oblíbenou popínavku a víte, jakou péči popínavé rostliny potřebují, aby byly bohaté a kvetly?
Pěstování popínavých rostlin na plotě u domu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Popínavé rostliny na plotě u domu
Neproniknutelná loubí a zákoutí porostlá dlouhými šlahouny jsou občas známkou zanedbané zahrady. Pokud majitelé takových zahrad před nějakou dobou vsadili na popínavé rostliny, po pár letech už jejich zahrada připomíná amazonskou džungli. Vstup do všech koutů je pak možný pouze s křovinořezem.
Popínavé rostliny je samozřejmě možné "krotit", aby jejich růst byl sice intenzivní, ale spořádaný. A my se kvůli nim nemuseli stěhovat na jinou adresu. Podívejte se na nejčastěji pěstované popínavky u nás a třeba se dozvíte nějakou zajímavost o nich.
Naše ploty nejčastěji klesají pod tíhou břečťanu. Břečťan (Hedera) je rod obsahující 12–15 druhů popínavých stálezelených rostlin. Pokud nemá břečťan vhodnou oporu, zůstává poléhavý na zemi. V případě, že doroste až k plotu či jiné opoře, dokáže se vyšplhat až 30 metrů nad zem. Břečťany mají dva typy listů. Dlanitě laločnaté (určené k plazení nebo šplhání) a srdčité listy na stoncích s květy, které mají volný přístup k slunečnímu záření.
Pokud vám břečťan obrostl dřevěný plot, počítejte do budoucna s jeho ztrouchnivěním a zhroucením. Plot porostlý břečťanem se totiž nedá ošetřovat nátěrem, aniž bychom břečťan nemuseli strhnout nebo jej nepoškodili. Kovový plot, který byl již natřený, sice za čas trochu oprýská, ale břečťan ho skryje alespoň částečně před nepřízní počasí. Nejhůře asi dopadne plot betonový, pokud na něm budete mít omítku. Jestliže jsou v omítce pukliny, má břečťan tendenci uchycovat se v nich, a proto může dojít až k narušení omítky.
Štukované omítky a fasády mohou být poškozeny nejen po estetické stránce odstraněním břečťanu, ale mohou nastat i problémy s těsněním. Břečťan také způsobuje řadu problémů pro dřevěné budovy, kde pak škodu působí rozšiřováním škvír a puklin mezi prkny, čímž dochází k destabilizaci stavby. Často napomáhá dalšímu poškozovaní. Jeho vzdušné kořeny narušují povrch dřeva a usnadňují pronikání vlhkosti a spor plísní a hub, což má za následek urychlení procesu hniloby a následný rozpad dřeva.
Břečťan je sice stálicí mezi popínavkami, ale majitelé domů jej neradi vidí ve své blízkosti
Psí víno
Loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia), lidově známý jako psí víno, je popínavá rostlina, kterou nalezneme nejčastěji na zdech domů nebo kamenných zídkách. Listy jsou podobné vinné révě, odtud název "víno". Loubinec je dekorativní popínavka zejména listem, který se na podzim před opadem zbarvuje výrazně do červena. Dorůstá až do výšky 8-15 m.
Loubinec má úpony s přísavnými destičkami, kterými se dokáže přichytit i na hladkém povrchu. Ploty s porůstáním loubince nemívají vcelku velký problém, pouze dřevěné ploty nejspíš časem klesnou pod jeho tíhou. Stejně jako v případě porostu jinými popínavkami nebude také možné dodatečně provádět povrchové ošetření dřeva.
Na tyto královny našich zahrad není možné zapomenout. Pnoucí růže byly vyšlechtěny z růže mnohokvěté (Rosa multiflora). Pnoucí růže můžeme rozdělit na dvě hlavní skupiny. První tvoří pnoucí růže, pro které jsou typické méně ohebné pruty, bohaté květy a poměrně dlouhá doba kvetení. Druhou skupinu zastupují pnoucí růže, pro něž jsou charakteristické dlouhé, velmi pružné výhony a menší seskupení květů. Mezi zahrádkáři a zahradníky se jim říká Rambler nebo také liánovité pnoucí růže.
Pnoucí růže se nevinou po zdech nebo plotech jako jiné popínavé rostliny, ale musí být vyvazovány k opoře. Na těchto růžích je zajímavé, že některé kultivary kvetou pouze jednorázově, jiné opakovaně. Pokud bychom chtěli pnoucí růže vyvazovat k plotu, měli bychom zvolit pevný plot, který váhu růží unese. Protože růže patří mezi choulostivější druhy popínavek, je jim třeba dobře vybrat místo na plotě. Růže by neměly být celý den na slunci, ale ani v celodenním stínu, vyhneme se (v ideálním případě) přílišnému průvanu i úplnému bezvětří.
Pro pnoucí růže zvolte raději pevný kovový plot, který jejich váhu unese
Akébie
Akébie (Akebia) je rod liánovitých rostlin, který zahrnuje 5 druhů. Její původní domovinou je Asie, zejména Čína, Japonsko a Korea. Má jedlé plody, které ale nemají příliš zajímavou chuť. U nás se pěstuje akébie pětičetná, trojčetná a také akébie pětilistá.
Okrasné popínavé akébie udělají velkou parádu na pergolách, okrasných zídkách a zdech. Dobře se jim povede na slunci i v polostínu na středně vlhkém stanovišti. V našich klimatických podmínkách rostlina na zimu opadává.
Exotická akébie je nevšední kráskou, která se pne po našich plotech (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com)) Akébiové plody jsou jedlé, ale nechutnají nijak zvlášť valně (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Mezi nejkrásnější popínavé letničky rozhodně zařadíme lichořeřišnici, která je stejně krásná jako léčivá, a navíc chutná rostlina. Lichořeřišnice (Tropaeolum) neboli kapucínka je jednoletá popínavka, některý z kultivarů je i trvalkou. Celá bylina je poživatelná. Využívána je i čerstvá šťáva lichořeřišnice např. v kapkách, ale také čerstvá či sušená semena, květy a listy.
O lichořeřišnice platí, čím chudší je půda, tím bohatší jsou zářivé květy. Na dobře vyhnojeném pozemku roste bujně, ale málo kvete. Vyhovuje jí propustná půda a slunné stanoviště. Na plotech se bude vyjímat bohatstvím květů a stane se ozdobou vaší zahrady.
Vysejte si k plotu lichořeřišnici a máte zajištěn přísun jedlých květů
Hrachory
Hrachor (Lathyrus) je jednoletá, ale i vytrvalá popínavá bylina, rozšířená prakticky po celé zeměkouli. Kromě okrasné funkce se hrachory pěstují jako krmivo. Pnoucí hrachor je předurčen k vedení po pergolách, plotech a jiných oporách. Někdy se používá k řezu. Tato popínavka je schopna vytvořit efektivní zelené stěny.
Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) je letnička, která se musí každoročně vysévat. Nemusíme však každoročně kupovat nová semena, můžeme si vždy na podzim sesbírat zralé lusky plné semen. Velkým nepřítelem našich hrachorů je plzák španělský, proto musíme tuto letní popínavou rostlinu důsledně chránit před nájezdy nenažraných slimáků. Všechny druhy hrachorůmají rády slunné a teplé stanoviště a ideální je pro ně středně těžká, výživná a vápnitá půda bez dlouhodobého zamokření.
