Juka patří k těm nejvýraznějším trvalkám vůbec. Květem i vzrůstem zaujme každého
Juky jsou domovem v USA, ve Střední Americe a v Mexiku. Je známo okolo 40 druhů. Jejich přirozeným stanovištěm jsou suché stepi a pouště. Podle druhu se liší jejich vzrůst, některé jsou nízké a spíše připomínají exotické traviny, jiné jsou vysoké i několik metrů a mají vzhled stromů.
Juku můžete pěstovat i jako pokojovou rostlinu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jejich nároky na pěstování přirozeně vyplývají z domovského stanoviště rostlin. Při pěstování jakéhokoliv druhu rostlin je vždy dobré se informovat o tom, jaké jsou podmínky v jeho přirozené lokalitě. V případě juky víme, že se jedná o pouštní rostlinu. Vybíráme proto stanoviště, které je plně osluněné a teplé. Půdu upravíme tak, aby byla dobře propustná, drenážovaná.
U nás se nejčastěji pěstují dva druhy. Yucca filamentosaje nejrozšířenější. Druhou jukou, kterou můžeme vysadit na zahrádku, je Yucca glauca. Oba druhy jsou plně mrazuvzdorné a nepotřebují žádnou zimní ochranu. Tyto juky se chovají jako ostatní trvalky, které pěstujeme na záhoně celoročně.
Vyzkoušet můžeme i ostatní druhy, ty ale pěstujeme pouze jako dekorativní pokojové rostliny. Mezi ně řadíme například druhy Yucca elephantipes syn., Yucca guattemalensis a Yucca gloriosa. První z nich tvoří menší stromek, z jehož kmínku vyrůstá jedna či více růžic s asi 60 cm dlouhými, tmavě zelenými listy. Yucca gloriosa roste v mládí ve formě růžic, později dochází k zasychání nejstarších listů odspodu a k tvorbě nepravého kmene. Kultivar 'Variegata' má bílé okraje listů.
Tyto pokojové druhy pěstujeme na světlém místě v bytě. V létě je pro ně nejlepší místo na slunné terase. Na podzim je umísťujeme zpět do bytu, volíme pro ně místo co nejblíž u okna, ale přes zimu zaléváme jen velmi mírně. Nejlepší substrát získáme smícháním zeminy pro pokojové rostliny a substrátu pro kaktusy. Ideální poměr je jedna ku jedné. Na dno květináče umístíme keramzitovou drenáž. Rostlinu vždy jednou v intervalu několika let přesadíme. Velikost květináče volíme úměrně velikosti rostliny.
Juka ve svém přirozeném prostředí, Garden of the Gods, Kalifornie
Záhon pro venkovní juky
Juky můžeme v zahradě pěstovat samostatně nebo v kombinaci se suchomilnými trvalkami. Dobře vypadají s travinami a mrazuvzdornými opunciemi. Vybereme místo, kam svítí co nejvíce slunce. Velikost záhonu není nijak daná, záleží na vás, jak velký prostor chcete suchomilným rostlinám věnovat. Může to být půlka zahrady, ale i malý záhon. Důležité je, aby místo bylo dobře drenážované, je jistější kvalitní drenážní vrstvu vytvořit. Postačí 20 cm hrubého štěrku, který umístíme na dno budoucího záhonu. Substrát by měl tvořit štěrk s pískem a velmi dobře uležený kompost (v poměru 1:1).
Záhon s jukami bude dobře vypadat v rovině či mírně zvlněném terénu. Nikdy pro ni „uměle“ nevršíme kopec, ale kopírujeme, či lehce namodelujeme terén stávající. Záhon můžeme doplnit o větší kusy kamenů, které zapustíme pod povrch - podobně jako v případě budování skalky. Povrch po výsadbě rostlin můžeme pokrýt cca 5ti centimetrovou vrstvou štěrku. Je to hezké řešení, a navíc pomůže při odvádění vlhkosti od rostlin.
Juka vytváří postranní růžice, které můžeme využít k množení rostliny. Vhodnou dobou je jaro. Rýčem oddělíme dceřiné rostliny a ihned je přesazujeme do volné půdy na záhon. Důležité je, aby dceřiné růžice měly dostatek vlastních kořenů. Proto při vyrývání pracujeme opatrně. Celkem dobrá úspěšnost při manipulaci s jukou je v podzimním období. Také ji můžeme v tuto dobu přesazovat, případně zmlazovat. Jistě lze tyto úkony i zkombinovat. Přesazování může být spojeno se zmlazením trsu.
Rostlinu celou vyryjeme, počítáme s tím, že kořeny jsou tlusté a dlouhé, proto zvolíme pevný a dostatečně velký rýč. Vyrytý trs prohlédneme, nejstarší části odstraníme a dál nepěstujeme. Pro přesazení vybereme jenom pěkné a zdravé růžice. Přesazujeme je na stejné místo, nebo na jiné místo na zahradě. Pravděpodobně vždy trochu poškodíme kořen. Zlomené místo zařízneme hladkým řezem a zaprášíme dřevěným uhlím, které je vhodnou dezinfekcí. Rostliny nezapomeneme ušlápnout a zalít. Na jaře by měly začít rašit novými listy.
Záhony s jukami doplňte o agáve (Agave parryi), druhy rodu eremurus (Eremurus), kniphofie (Kniphofia uvaria), opuncie (Opuntia), delospermu (Delosperma), keřové jalovce (Juniperus) a dračíky (Penstemon eatonii, P. pinifolius).
Výsadbu nezapomeňte doplnit o traviny. V Severní Americe jsou domácí např. moskytovka něžná (Bouteloua gracilis), jejíž květenství připomínají malé hřebínky, dále prérijní tráva (Schizachyrium scoparium) určitě sem patří i velmi známá metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa).
Pro navození dojmu „kvetoucí pouště“ vysejte v nepravidelných plochách sluncovku kalifornskou (Escholtzia californica).
Petr je loutkář světového formátu, který kromě svých dvou krámků v Nerudově ulici pomáhal založit také loutkovou univerzitu. Jeho výtvory používá ve svých filmech třeba i společnost Disney.
