Některé plodiny jsou natolik otužilé, že mohou zůstat na záhonu i přes zimu. Víte, které to jsou?
Může nějaká zelenina zůstat na záhonech i v mrazech? Ale jistě. Jsou to ty druhy, kterým mráz neuškodí. Je to především zelenina, která snáší bez problémů i velmi nízké teploty. Raději si tyto plodiny blíže představíme a povíme si, co s nimi přes zimu dělat a kdy je vlastně sklízet.
Některé druhy zeleniny jsou vhodné i do mrazu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kterou zeleninu můžeme nechat i v mrazech na záhoně?
Asi si řeknete, že nechat zeleninu v mrazech venku na záhoně je hotový nerozum, protože tam zmrzne a nebude už k jídlu. Na podzim je přeci hlavní sezona, kdy máme plné ruce práce s tím, abychom dostali pod střechu co nejvíce úrody. Sklízí se proto veškeré dozrálé ovoce a zelenina, zejména pozdní odrůdy, protože ty rané už máme dávno sklizené a uskladněné. Některé plodiny ale můžeme opravdu s klidným svědomím na záhonech ponechat i přes zimu. Jsou natolik "otužilé", že jim ani delší dobu trvající mráz nijak neuškodí. Jejich kvalita tím nijak neutrpí. Vzpomenete si, které plodiny patří mezi ty opravdové otužilce?
Takovým zimním vytrvalcem je kadeřávek neboli kadeřavá kapusta. Kadeřávek je odrůdou brukve zelné (Brassica oleracea) apatří do skupiny listové zeleniny. Pochází z východního Středomoří, dává přednost chladnějším a vyšším polohám, naše zimy pro tuto zeleninu nejsou žádný problém. Kadeřávek není nutné sklidit najednou, vhodnější je postupně od podzimu přes zimu vylamovat jednotlivé listy a uchovat si tak zbytek rostliny pro další zpracování. Pokud bychom potřebovali rostliny sklidit najednou, počkáme minimálně do prvních mrazíků a potom listy skladujeme v mrazničce.
Zelená odrůda kadeřávku vydrží běžně teploty do -15 °C, fialová odrůda je ještě odolnější. Kadeřávek má vysoký obsah vitaminů, stopových prvků a minerálních látek, a je proto vyhledáván právě pro zimní doplnění hladiny těchto potřebných látek. Z vitaminů to je A, B (zejména biotin), C a E, dále potom draslík, vápník, hořčík, železo a fosfor. Kadeřávek můžeme konzumovat i jako léčivku, protože odstraňuje problémy s trávicím ústrojím, vyplavuje ze střev toxiny, zmírňuje zácpu, snižuje stres, pomáhá při výskytu osteoporózy, zpomaluje proces stárnutí, ovlivňuje správnou stavbu kostí a chrání před rakovinou.
Kadeřávek vám poskytne spoustu čerstvých vitaminů po celou zimu
Růžičková kapusta
Růžičková kapusta patří mezi brukvovitou zeleninu. Stejně jako kadeřávek je velmi nenáročná na pěstování a odolná proti mrazům, proto jí na záhonech necháváme klidně i po Novém roce. Po přemrznutí je navíc většinou dokonce ještě jemnější a chutnější. I růžičkovou kapustu nemusíme sklízet najednou, ale pro potřeby v kuchyni lze otrhávat postupně menší množství růžiček, a tím máme po celou zimu zajištěn přísun čerstvé a výborné zeleniny.
Obsahuje draslík, mangan, ale také síru, proto při její konzumaci přihlédněte ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu. Dále v ní najdeme provitamin A, vitamin B1 i C, ale hlavně vlákninu, a také kyselinu listovou. Růžičková kapusta je vhodná pro lidi, kteří trpí dnou, její konzumace napomáhá při vylučování nadměrného množství vody z těla, zlepšuje vylučování, čistí střeva a působí proti zácpě, otokům, revmatismu a vyplavuje z těla toxiny.
Růžičková kapusta je skvělá jak do polévek, tak jako příloha k masu
Pórek
Málokdo uvěří, že i pórek je mrazuvzdorný. Pór zahradní (Allium porrum) je zelenina z čeledi amarylkovitých. Pórek přežívá zimy a mrazy především proto, že je již dostatečně vzrostlý v době, kdy se teplota začíná snižovat. Podstatnou část stonku má skrytou pod nakopčenou zeminou.
Pórek samozřejmě můžeme běžně sklízet během roku, ale měli bychom si alespoň polovinu úrody nechat na záhonech právě přes zimu. Ozimé odrůdy snáší nízké teploty okolo -15 °C bez újmy. Obsahuje celou řadu důležitých látek, například provitamin A, B1, B6, C a E. Nalezneme v něm také betakaroten nebo minerální látky jako železo, vápník, draslík, mangan, selen a fosfor. Díky malému obsahu silic síry povzbuzuje pórek chuť k jídlu, podporuje činnost ledvin a trávicího ústrojí.
Často si jej pleteme s kořenovou petrželí nebo s mrkví. Pastinák setý (Pastinaca sativa) má ale na rozdíl od této kořenové zeleniny podstatně výraznější chuť a je spíše nažloutlé barvy. A také na rozdíl od mrkve a petržele vydrží na záhonech i v mrazech. Pokud by byly teploty v zimě opravdu silné, stačí okolo pastináku přihrnout kupičku listí, ideálně bukového. Bukové listí vytvoří teplou vrstvu a pastinák tak nezmrzne. Nezapomeňte ale pastinák v únoru vyrýt, protože s nástupem jara by začal opět rašit a kvést.
Pastinák je považován za afrodiziakum. Je velmi bohatý na vitamíny a minerální látky, zejména draslíku v něm najdeme až 600 mg na 100 g. Pití odvaru z něj působí močopudně a pastinák sám má zklidňující účinky, dále zlepšuje trávení a napomáhá při močových obtížích. Alergičtí lidé by měli jeho konzumaci probrat s dermatologem.
