Opylování jednotlivých druhů ovocných stromů není jen v kompetenci včel
Opylení ovocných stromů neprobíhá samočinně, ale vyžaduje přítomnost dostatečného počtu hmyzu, především včel. Na 1 ha plochy zahrady je nutné počítat s potřebou dvou až čtyř včelstev. Některé druhy ovocných stromů jsou samosprašné - včely tedy nepotřebují.
Opylování jednotlivých druhů ovocných stromů není jen v kompetenci včel (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Opylování ovocných stromů
Opylování stromů je velké téma. Velmi často se v naší praxi setkáváme s dotazy pěstitelů, jak je to s opylením jednotlivých druhů. Nejčastější dotazy jsou směřovány na třešně a višně. Každý pěstitel, třebaže má na zahrádce jen několik ovocných stromů, by měl vědět, že plodnost většiny z nich je podmíněna kvalitním opylením.
Výběr vhodných opylovačů pro jednotlivé odrůdy je důležitý především ve výsadbách s omezeným počtem odrůd. Dobrý opylovač musí být v blízkosti opylované odrůdy, měl by kvést ve stejnou dobu, musí mít pravidelnou vysokou násadu květů a vyznačovat se velkou tvorbou pylu geneticky kompatibilního s danou odrůdou.
Opylení ovocných dřevin neprobíhá samočinně, ale vyžaduje přítomnost dostatečného počtu hmyzu, především včel
Samosprašnost a cizosprašnost
Proces opylení a následně oplodnění umožňuje vznik semen, která jsou nezbytnou podmínkou pro vývoj plodů a předpokladem dosažení kvalitního a vysokého výnosu. Správný vývin semen (např. u jádrovin) pozitivně ovlivňuje kvalitu a skladovatelnost plodů. Opylení může nastat vlastním pylem, tj. pylem téže odrůdy. Bez ohledu na to, jedná-li se o pyl téhož květu nebo pyl vedlejšího stromu, pak jde o samosprášení. Pokud dojde k opylení pylem jiné odrůdy, jde o cizosprášení.
Cizosprašné dřeviny, ke kterým patří jabloně, hrušně, většina třešní a některé višně, slivoně a meruňky, vyžadují v době květu přítomnost jiné kvetoucí odrůdy (opylovače) - slouží jako dárce pylu. Odrůdy jednotlivých ovocných druhů je možné podle jejich opylovacích poměrů rozdělit do 4 skupin:
Autofertilní (samosprašné odrůdy) mohou být oplodněny vlastním pylem a dávají normální úrodu. Jedná se o některé višně, švestky a rybízy, jejichž květy mají blizny těsně pod prašníky, a pyl je na ně samovolně sklepáván.
Částečně autofertilníodrůdy jsou opylovány vlastním pylem jen částečně nebo pouze za určitých podmínek. Jejich úroda je nižší než po cizosprášení.
Autosterilní odrůdy nejsou po opylení vlastním pylem oplozeny, nevytvářejí proto ovoce.
Inkompatibilní odrůdy nejsou schopné oplození, protože pylové láčky do semeníku neprorostou. Tato problematika je známá především u třešní.
V případě slivoní je opylení včelami nezbytné i u samosprašných odrůd
Opylovací období, tedy doba, kdy dojde k oplození, závisí na mnoha faktorech, kterými jsou např. stáří květu, klimatické podmínky v době kvetení. Tato doba u jabloní kolísá v rozmezí 2-8 dnů, u hrušní 1-10 dnů po otevření květů. Vzájemně se opylující odrůdy musí ve stejnou vstupovat do plodnosti a plodit každoročně. Květy, které mají generativní orgány poškozeny mrazem nebo suchem, dobré opylení nezajistí.
Dotazy mnohých pěstitelů na malé (i zcela nevydařené sklizně) vedou k zamyšlení, zda právě ve výběru odrůd nedošlo k zásadním chybám. Podíváme se tedy, jak je to s opylováním u jednotlivých ovocných dřevin.
Jabloně – všechny pěstované odrůdy jabloní jsou cizosprašné. Vzájemná neschopnost (inkompatibilita) odrůd je poměrně vzácná, ale přesto se s tímto jevem můžeme setkat u řady odrůd. Jako příklad uvedeme Lord Lambourne a Šampion, Rosana, Vanda či Goldstar a Topaz. Triploidní odrůdy, jako je Jonagold nebo Boskopské červené, nemohou také sloužit jako vhodní opylovači, protože mají špatně klíčivý pyl - vyplatí se je zkombinovat s několika dalšími odrůdami. Mutace, pocházející ze stejné původní odrůdy, se také vzájemně neopylují (např. Rubín a Bohemia). Nevhodnými opylovači jsou také odrůdy s krátkou dobou květu, jako je např. Spartan nebo Melrose.
Hrušně – opylování u hrušní je náročnější než u jabloní, protože díku bílému květu jsou pro včely méně atraktivní. Hrušně jsou stejně jako jabloně cizosprašné a vhodní opylovači se vybírají především podle shodného období kvetení.
Třešně – všechny starší prodávané odrůdy jsou cizosprašné, pouze z nových odrůd jsou samosprašné (např. Stela, Newstar). I mezi třešněmi najdeme odrůdy, které jsou vzájemně inkompatibilní. Jedná se například o tyto odrůdy: Granát a Kordia, Kordia a Těchlovan, Granát a Těchlovan a další. Při výběru odrůdy je kromě tohoto jevu důležité vybírat především podle shodné doby květu a prováděné ochrany proti vrtuli třešňové.
Opylování u hrušní je náročnější než u jabloní, protože díku bílému květu jsou pro včely méně atraktivní
Višně – višně jsou převážně samosprašné. Především pak Morela pozdní, Fanal nebo Morellenfeuer. Pro ostatní odrůdy jsou vhodnými opylovači hlavně odrůdy se shodnou dobou kvetení, u raně kvetoucích odrůd poslouží jako opylovači i pozdě kvetoucí třešně.
Slivoně – v tomto případě je opylení včelami nezbytné i u samosprašných odrůd. Zde vybíráme opylovače podle shodné doby kvetení.
Meruňky – většina pěstovaných odrůd je samosprašná a nevyžaduje opylovače. Do skupiny cizosprašných, jako je např. Veecot, musí být opylení provedeno včelami. Problém je především časná doba kvetení meruněk, kdy navíc chladné počasí může přítomnost včel značně omezit.
Broskvoně – většina pěstovaných odrůd je samosprašná. Mnohdy jsou však i zde včely nezbytné pro řádné opylení, proto se i do velkých výsadeb počítá s 1- 2 včelstvy na 1 ha.
Všechny starší prodávané odrůdy třešní jsou cizosprašné, některé nové odrůdy jsou samosprašné
Tolik tedy k jednotlivým druhům. Možná, že právě informace o nutnosti dobrého opylení ukáže pěstitelům cestu, jak nakupovat vhodné odrůdy. Především je potřeba vybírat s rozmyslem, umět se poradit, nakupovat přímo ve školkách nebo specializovaných prodejnách, kde jsou schopni se ve výběru vhodných odrůd dobře orientovat.
