Kapusta pro okrasu i k jídlu

Kapusta je nejen zelenina, ale i součást okrasné zahrady. Největších proměn dosáhla až díky moderní šlechtitelské činnosti, která pomohla kapustě získat pěkné hlávky, trvanlivost, dobrou chuť i variabilitu. Kapusta dříve platila za potravinu chudých lidí. Dnes ale kapusta prožívá svoji renesanci a oceňujeme ji hlavně pro našemu zdraví prospěšné účinky.

Druhy kapusty

Jak mít zdravou zahrádku: Bylinky jsou spolehliví ochránci zeleniny, ovoce i květin

Kapustu řadíme mezi brukvovitou zeleninu. Typická je pro ni nahořklá chuť, která je způsobena látkami, jež nazýváme fytonutrienty. Jsou to v podstatě přírodní pesticidy, které rostlinu chrání proti požeru, a to jak od větších býložravců, tak i savého a žravého hmyzu. Za hořkou chutí kapusty stojí hořčičné glykosidy (glukosinoláty) a sloučeniny síry.

Základní druh brukev zelná (Brassica oleracea) zahrnuje několik kultivarů či forem. Mezi brukve řadíme zelí, kadeřavou kapustu, hlávkovou a růžičkovou kapustu, kedluben, květák a brokolici. Základní kapustu představují tři druhy:

• hlávková kapusta - velmi podobná zelí. Její listy nejsou tak pevně zavinuté v hlávku, jsou více zvlněné, až zkrabacené s velmi výraznou žilnatinou
• kapusta kadeřavá - kadeřávek
• kapusta růžičková

Pěstování kapusty

Nároky na pěstování hlávkové kapusty se liší podle toho, zda se jedná o ranější, nebo jde o pozdní odrůdy. Rané odrůdy preferují lehčí hlinitopísčitou půdu. Podzimní odrůdy dávají naopak přednost těžší půdě s obsahem vápníku. Veškerou kapustu vysazujeme z předpěstované sadby. Můžeme ji koupit nebo si ji sami předpěstovat v pařeništi či za oknem. Výsevy semen provádíme koncem března až začátkem dubna do truhlíčků. Sadbu vysazujeme na stanoviště vždy až v polovině května, kdy již nehrozí nebezpečí pozdních mrazíků.

Tradiční spon pro hlávkovou kapustu je 50 x 40 cm. Kapusta roste relativně pomalu, a proto volnou plochu vedle sazenic můžeme v prvních měsících využít pro pěstování krátkodobé zeleniny, jako jsou například ředkvičky nebo salát. Můžeme zde vysázet i pestře kvetoucí letničky. Rané odrůdy sklízíme už od konce května, pozdní odrůdy pak od října do konce listopadu. Některé pozdní odrůdy na záhoně vydrží i v zimě, dokáží tolerovat a zvládnout teplotu do - 15°C.

Kapusta je celkem náročná na výživu a vodu. Vyžaduje živinami dobře zásobenou půdu a pravidelné zalévání. Pokud na podzim připravujeme záhon nebo políčko na jarní pěstování, vždy použijeme dobře uložené organické hnojivo. Čerstvý hnůj či jiná nerozložená organická hmota má za následek nepevně utvářené hlávky. V případě růžičkové kapusty jsou pak její růžičky hůře zavinuté. Mezi osvědčené odrůdy patří Melissa a Blestina a nafialovělá odrůda Violaceo di Verona.

Škůdci a choroby

Kapustu může napadat můra kapustová, škodí požerem listů. Na rostlině najdeme housenky, které požírají listy a zanechávají na nich typický černý trus. Dalším nepříjemným škůdcem jsou i housenky běláska zelného. Z chorob se může objevit nádorovka kapustová, která vytváří drobné nádorky na kořenech, kapusta poté špatně roste a zakrňuje. Dobrou prevencí je správná agrotechnika a pravidelné vápnění.

Kapusta pro zdraví

Kapusta obsahuje celou řadu zdraví prospěšných látek. Vyznačuje se velkým množstvím vitaminu C, dále obsahuje vitamin E, vápník, draslík, železo a síru. Obsahuje i kyselinu listovou a má vysoký poměr kvalitní vlákniny, která nám dodá pocit sytosti na dlouhou dobu. Kapustu můžeme konzumovat syrovou, tepelně upravenou na milion různých způsobů, ale také kvašenou. Kromě vitaminů a minerálů je významná pro obsah fytonutrientů, kterým se připisují protizánětlivé, protibakteriální, a dokonce i protirakovinné účinky.

Okrasné formy kapusty

Druhy barevné zeleniny

Kapusta nemusí být jenom k jídlu. Zejména na podzim můžeme obdivovat nádherné pestré růžice okrasné kapusty. Jejich dekorativnost si v ničem nezadá s půvabem kvetoucích květin. Okrasné kapusty se nejlépe hodí do podzimních výsadeb na záhony, ale i do truhlíků či nádob. Velkou výhodou je dlouhá trvanlivost v dekoraci, mrazuvzdornost a vysoká dekorativnost. Okrasné odrůdy jsou nejčastěji v odstínech bílé, žlutavé, růžové, ale i karmínové. Mohou být nejrůznějších tvarů: zvlněné a zkadeřené.

K zvlášť dekorativním kultivarům se řadí Peacock - hlávky jsou velmi vyrovnané, produkují kvalitní rostliny s nádherně vybarvenými listy. Patří mezi odrůdy, které jsou nejodolnější vůči nízkým zimním teplotám. Jejich růst je rychlý a pěstování poměrně jednoduché. Odrůdy Peacock White F1 a Red F1 jsou určeny především do květináčů, nádob, ale i na záhon. Z novinek v sortimentu jsou zajímavé svým tvarem i vybarvením Coral F1 Mix, Kamome F1 Mix a Victoria Pigeon F1 s růžovofialovým středem.

Okrasnou kapustu vyséváme později než kapustu určenou ke konzumaci. Nejvhodnější doba pro výsevy je červen až červenec. Při pozdějším výsevním termínu (v srpnu), nemusí rostliny vytvořit dostatek listů, které budou plně vybarvené. Jejich dekorativní účinek by se tím zmenšoval. Při výsevu je vhodné semena lehce zasypat pískem. Doba klíčení je 5 -10 dní při teplotě 18 - 20 °C. Přesazování do květináčků provádíme za 3 - 4 týdny po výsevu. Velikost listové růžice je závislá především na velikosti květináče a sponu rostlin. Vhodná vzdálenost mezi rostlinami je asi 30 cm. Při hustším sponu se rostliny vyvíjejí špatně, tvoří malou růžici a deformované listy.

Vybarvování růžic začíná v době poklesu nočních teplot pod 15 °C. Vysoké teploty spolu s nadměrným hnojením snižují rychlost a intenzitu vybarvení. Plně vybarvené rostliny můžeme očekávat v průběhu září - v závislosti na počasí. V průběhu vývoje pamatujeme i na ochranu proti savým a žravým škůdcům. Jinak mohou rostliny vytvářet deformované a pokroucené listy, nebo dokonce tzv. vyslepnout. To znamená, že rostlina není schopna založit hlávku. Může to být způsobeno buď poškozením larvami plodomorky zelné, nebo nedostatkem stopových prvků, zejména manganu.

V poslední době se okrasná kapusta stává velmi oblíbeným materiálem pro floristy. K tomuto účelu byly vyšlechtěny odrůdy Crane F1. Ty se vyznačují poměrně malou růžicí asi 10 -15 cm v průměru a dlouhým košťálem. Listová růžice je intenzivně vybarvená. Pro dosažení kvalitních rostlin je však nutné dodržet správnou hustotu porostu, a to minimálně 64 rostlin na m². Rostliny včas sklízíme, jinak se růžice příliš zvětší a k řezu jsou již méně vhodné. Řežou se úplně stejně jako jiné květiny. Malá růžička na dlouhém stonku je velmi atraktivním doplňkem floristických aranžmá i kytic.

Požadavky na výsev jsou shodné jako u rostlin určených do květináčů. Kultivační doba je však asi o 3 týdny delší, proto je nutné počítat s výsevem dříve, nejlépe vyhovuje květen až červen. Rostliny se přesazují v době, kdy mají 2 - 3 páry pravých listů. Při výsadbě musíme pečlivě dbát na to, abychom rostliny nezasadili nakřivo. Jinak nám narostou rostliny s křivým stonkem, nepoužitelné pro řez. Rostliny pravidelně přihnojujeme.

V době vybarvování listových růžic ukončíme hnojení a omezíme zálivku. Vysoká hladina živin společně s vysokou teplotou zpomaluje totiž rychlost a sílu vybarvování rostlin. Vybarvování nastává opět v době poklesu teplot ke sklonku léta. Rostliny snesou slabší mráz. Při sklizni odstraňujeme spodní listy růžic pro dosažení potřebné velikosti. Věřím, že všechny uvedené novinky potěší nejednoho pěstitele a podnítí jejich fantazii při vytváření vlastních dekorací.

Zdroj informací: www.3pol.cz; Wikipedia; abecedazahrady.dama.cz

Podívejte se, jak se zbavit škůdců na hybridní zelenině: