Radost z úrody a jejího pěstování nám pořádně dokáže zkazit, pokud rostliny napadnou choroby či škůdci. Ukážeme vám, s čím se nejčastěji setkáváme, jak choroby rozeznat a jak jim předcházet. A pokud propuknou, poradíme, jak se jim úspěšně bránit.
Hniloba stonků chryzantém (Fusarium sp.)
Patogenní houba žije v půdě, odkud se dostává do podzemních orgánů rostlin. Způsobuje hniloby kořenového krčku. Některé druhy vnikají do vodivých drah rostlin, ucpávají cévy, takže rostlina potom vadne a žloutne. Fuzariové vadnutí na rostlině poznáme podle toho, že je za vlhka kořenový krček napadené rostliny porostlý bílým povlakem houbových vláken a místy jsou vidět shluky růžových výtrusů.
Do rodu Fusarium patří mnoho druhů forem. Některé druhy jsou specializovány na určitého hostitele, jiné přecházejí na nejrůznější rostliny. Chryzantémy jsou napadány velmi často - především v letech s proměnlivým vodním režimem, výskyt ovlivňuje také vlhké a sychravé počasí.
Ochrana: Z porostu opatrně odstraňujeme všechny napadené rostliny tak, abychom nerozprášili výtrusy, a ihned je spalujeme. Do zamořených půd nesázíme alespoň čtyři roky rostliny náchylné k fuzarióze. Zamořené půdy je třeba odvodnit, protože příliš mokré a těžké půdy (i mrazové kotliny) podporují rozšíření této choroby.
Rzivost hrušní na jalovci ( Gymnosporium sabinae)
Již v polovině června se především na listech hrušní (výjimečně i na letorostech a plodech hrušní), vytvářejí velmi nápadné skvrny, které jsou na vrchní straně oranžové, později červeně lemované. Na spodní straně listů se koncem léta vytvářejí žlutohnědá výrustkovitá ložiska letních výtrusů. Jedná se o tzv. dvoubytnou rez, která má 2 hostitele. Prvním je tedy hrušeň a druhým jalovec, a to jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec chvojka klášterská (Juniperus sabina). Na větvích jalovců rez hrušňová vytváří houbovité útvary, které jsou za sucha prášivé, za vlhka rosolovité, ve kterých jsou zimní výtrusy houby.
Bylo zjištěno, že pokud jsou oba hostitelé v blízkosti do 300 m, infekce je možná, existují však rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd hrušní. Rez přezimuje na jalovcích ve formě podhoubí ve dřevě větví. Ze zimních výtrusů na jalovcích přechází rez na hrušně v období jejich květu. Na podzim se rez vrací zpět na jalovce. Infekci podporuje teplé a deštivé počasí.
Ochrana: Dodržet izolační vzdálenost mezi oběma hostiteli min. 300 m. Odstraňovat a likvidovat napadené větve jalovců v předjaří. V době kvetení hrušní je možné zakrývat jalovce bílou netkanou textilií pro zabránění přenosu výtrusů na hrušně. Chemická ochrana by se měla uskutečnit v době před květem a při dokvétání hrušní.
Bakteriální hniloba cibule (Erwina carotovora)
Enzymatickým rozkladem buněčných stěn dochází ke zvodnatění pletiv a postupně k typické měkké (kašovité) hnilobě, doprovázené nepříjemným zápachem. Původci měkké bakteriální hniloby jsou příležitostní parazité, kteří většinou nedokážou napadnout zdravé, nepoškozené rostliny. Hniloba se vyskytuje jak v průběhu vegetace, tak až v průběhu skladování. Měkká bakteriální hniloba patří k nejdůležitějším hnilobám skladovaných a přepravovaných rostlinných produktů.
Bakterie přežívají na organických zbytcích v půdě nebo i ve skladovacích prostorách. Šíří se hmyzem. Bakterie jsou v jejich zažívacím ústrojí (např. květilka všežravá, cibulová, zelná a pochmurnatka mrkvová), šíří se závlahovou vodou, vodou používanou k mytí, na nářadí a strojích. Do rostlin nebo uskladněných produktů pronikají především v místech poranění, ale mohou do nich pronikat i průduchy. Rozvoj mokré bakteriální hniloby podporují zejména vyšší teploty, přítomnost vody na povrchu pletiv a mokré půdy.
Ochrana: Odvodnění vlhkých půd, nepřehnojování dusíkem, šetrná sklizeň, vhodný způsob závlahy, střídání plodin, nízké teploty (pod 4 °C) při skladování. Včasné a důsledné odstraňování napadených rostlin nebo jejich částí. Ty by pak nikdy neměly přijít do kompostů. Přepravovat a skladovat pouze suché výpěstky.
Alternariová hniloba jablek (Alternaria alternata)
Na plodech se již během sklizně objevují nekrotické skvrny. Během skladování dochází ke vzniku měkké hniloby, která se rychle šíří. Hniloba se často projevuje i jako jádřincová či kališní. V letošním roce je velmi častá a pozorujeme ji při rozříznutí jablka, kdy pletivo v okolí jádřince je hnědě zbarvené, pouzdro jádřince potažené houbovými vlákny. Hnilobě nakonec podlehne celý plod. Závažnost této hniloby spočívá především v její identifikaci až po rozříznutí plodu, protože navenek není patrná.
Ochrana: Před uskladňováním je nutné odstranit všechny poškozené plody. Aplikace vápenatých přípravků v červenci a srpnu významně zlepšuje skladovatelnost jablek. Během skladování by měly být odstraňovány shnilé i nahnilé plody, které bývají zdrojem pro další šíření chorob ve skladu. V žádném případě by neměly být konzumovány zbytky plodů po vykrojení shnilé nebo plesnivé části.
Tip:
Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
Patří od nepaměti k nejvyhledávanějším léčivkám. Ve starém Řecku byl zasvěcen bohyni moudrosti Pallas Athéně. Jeho používání dodnes potvrzují všichni bylinkáři, vždyť se jedná o univerzální lék, bez vedlejších účinků, může se užívat denně i po celý rok. Používá se k léčbě jater, při poruchách látkové výměny, kloubních onemocněních a všech zánětlivých procesech. Vynikající je jako lék na bolest v krku a namožené hlasivky, doporučuje se tedy učitelům a řečníkům.
Babiččin roztok na kloktání
4 lžíce sušené nati řepíku zalijte 100 ml destilátu a nechte asi 2 týdny louhovat na teplém a tmavém místě. Poté sceďte a nalijte do tmavé propařené lahvičky. Pokud chcete roztok použít ke kloktání, nalijte lžíci do sklenice napůl naplněné vodou.
Zdroj informací: Ludmila Dušková
Publikováno: 21. 12. 2021, Autor: Ludmila Dušková, Profil autora: Ludmila Dušková
