V posledních letech pozorujeme zvýšený zájem lidí o vypěstování vlastní zeleniny a ovoce. Příčinou jsou stále rostoucí ceny, v mnoha případech i nekvalitní nabídka. Lidem stále více záleží také na chuti, která bývá především u plodové zeleniny v nabídce obchodů diskutabilní.
Začínáte zahrádkařit?
S potěšením sledujeme zájem především mladých rodin pěstovat vlastní zeleninu, a to pokud možno s minimalizací chemických postřiků. A také se velice často setkáváme s dotazem, jak začít s pěstováním, když nejsou žádné zkušenosti. Pokud je k dispozici alespoň malý kousek půdy, není důvod, proč to nezkusit. Pěstování nových druhů a odrůd se pak může stát celoživotní koníčkem, který se přenáší i na děti. A kdo jednou zkusil projít zahrádkou a ochutnat plody, které sám vypěstoval a které právě dozrály, už toho nikdy nenechá.
Než začneme, měli bychom poznat půdu
Stejně jako lidé mají také rostliny požadavky na kvalitu prostředí, ve kterém žijí. Znamená to tedy, že vyžadují určité množství živin v půdě. Na jejich nedostatek reagují slabým růstem a celkovou neduživostí. Víte, jak je to s půdní reakcí? Je i ta pro rostliny významná? Většině rostlin pěstovaných na zahrádce nejlépe vyhovuje neutrální až slabě kyselá půda.
Samotná půdní reakce závisí na množství volného vodíku v půdě, proto se v chemických rozborech označuje tzv. vodíkovým číslem a značkou pH. Tato zkratka vznikla z latinského potentia hydrogenii, což v překladu znamená síla vodíku. Jaké hodnoty pH vykazuje kyselá, zásaditá či neutrální půda?
| půda kyselá | pH < 6,5 |
| půda neutrální | pH 6,6-7,1 |
| půda zásaditá | PH > 7,2 |
Na kyselých půdách nemohou rostliny dobře přijímat živiny, především draslík, fosfor a čpavkový dusík, naopak na půdách zásaditých vznikají poruchy látkové výměny, která se projevuje žloutenkou. Následující tabulka ukazuje požadavky některých rostlin na půdní reakci.
| půdní reakce | ovocné stromy a keře | zelenina | květiny |
| neutrální pH 6,6 – 7,1 | višně třešně meruňky broskvoně slivoně vinná réva | mrkev petržel celer pór zelí kapusta salát cibule špenát ředkvička rebarbora | růže tulipány mečíky narcisy kopretiny pivoňky jiřiny hrachor astra hledík měsíček |
| slabě kyselá pH 6,5 – 6,2 | jabloně hrušně rybíz | okurka tykev hrách chřest | letní fiala begonie sedmikráska petrklíč |
| kyselá pH 6,1 – 5,5 | jahodník maliník angrešt | rajčata brambory | konvalinka pelargónie hortenzie rododendron |
| velmi kyselá pH 5,4 – 4,3 | borůvka jeřáb brusinka |
|
|
Jednoduchý test
V zahrádkářských prodejnách je možné zakoupit jednoduchý pH test na rychlé stanovení půdní reakce. Tato souprava obsahuje kádinku, roztok č.1, roztok č.2 a barevnou stupnici pro porovnání. Nejprve odebereme vzorek půdy. Rýčem vyhloubíme jamku. Zde pak odryjeme asi 5 až 10 cm silný blok, který vložíme na podložku a důkladně promícháme. Do kádinky nasypeme na dno 1 cm zeminy a zalijeme do ¾ destilovanou vodou.
Ta je neutrální a reakci neovlivňuje. Přidáme 10 kapek roztoku č.1, promícháme a po krátkém ustání doplníme 10 kapkami roztoku č.2. Ten zajistí okamžitou sedimentaci a nemusí se dlouho čekat na vyčeření. Pak již jen porovnáme zabarvení roztoku se stupnicí. Stanovení pH půdy má zásadní význam také pro výběr vhodných hnojiv a vápnění.
Typy na vápnění:
- Kyselé půdy vápníme, postačí dolomitický vápenec, který se prodává v granulované i sypké formě
- při pH půdy větším než 7,2 nevápníme vůbec, při pH 6,5 – 5,5 aplikujeme na 100 m2 10 kg vápence, při pH menším než 5, 5 přidáváme 20 kg vápence
- vápníme zpravidla 1x za 3 roky, nikdy nesmíme současně použít chlévský hnůj, neboť by z něho vyprchal dusík ve formě čpavku
- některé rostliny jako brambory, okurky nebo rajčata nesnášejí přímé vápnění, pěstujeme je proto na záhonech vápněných v minulých sezonách
- pozor na použití síranu amonného a superfosfátu na kyselých půdách, zvyšují kyselost
- vápnění je nejlépe provádět v pozdním podzimu nebo během zimy, a to přímo na zasněžené záhony
Pravda, která platí
Pokud chceme jen orientačně odhadnout, jaká je v dané lokalitě půdní reakce, je možné se orientovat podle zastoupení určitých druhů plevelů. Na půdách kyselých se nejčastěji vyskytuje máta polní, šťovík menší, přeslička rolní, violka trojbarevná, vlčí bob, chmerek roční a jitrocel kopinatý. Naopak na půdách zásaditých najdeme stračku polní, hlaváček letní, komonici lékařskou, drchničku rolní, hořčici polní, pryšec kolovratec, mléč hladký a čičorku pestrou.
Zpracováváme úhor
Pokud jsme nikdy nic nepěstovali a začínáme na trávníku, který je potřeba přeměnit na políčko, je nutné provést tzv. rozrušení drnu. Vhodné je začít na podzim, ale kdo to nestihl, může dohnat hned, jakmile to půdní podmínky dovolí. Výborné je opatřit si malou mechanizaci. Rotavátor je naprosto ideální, protože jeho nože dokážou spolehlivě narušit drn a částečně jej rozdrtit.
Nestačí ale pouze jedno přejetí, musíme jprojíždět opakovaně. Nejezdíme pouze v jednom směru, důležité je přejet políčko tzv. do kříže, aby došlo k důkladnému zpracování. Důležité je i zpracování do hloubky alespoň 20 cm. Takto připravený záhon můžeme již prvním rokem využít k pěstování. Začneme s bramborami, které půdu důkladně využijí, rozruší zbylé drny a vytvoří ideální podmínky pro následné plodiny.
Zdroj informací: autorka
Podívejte se, jak se bránit plevelům:
Publikováno: 29. 1. 2022, Autor: Ludmila Dušková, Profil autora: Ludmila Dušková