Kdouloň, Cydonia oblonga, je jednou ze starých odrůd pěstovaných našimi předky. Nyní se k jejímu pěstování mnoho zahrádkářů zase vrací. Plody kdouloně vám provoní celou zahradu. Asi vás překvapí, že se nedají konzumovat syrové. Zato jsou z nich výborné marmelády, čatní nebo koláče. Její pěstování je navíc nenáročné, a tak by neměla ve vaší zahradě chybět.
Pusťte se do pěstování kdouloní (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Proč kdouloně pěstovat?
Keř nebo strom zvaný kdouloň se v dnešních zahradách už moc nepěstuje. Je to ale škoda, protože dříve nechyběl v žádné zahradě. Má velmi aromatické plody připomínající jablka nebo hrušky, které se syrové konzumovat nedají. Jsou však výtečné po kuchyňské úpravě vařením nebo pečením – v marmeládách, kompotech nebo koláčích. Slupka má jemné chloupky a z hnědé barvy se během zrání mění na žlutou. Plody mohou mít až 800 g.
Kdoule jsou navíc velmi zdravé – najdete v nich třísloviny, vlákninu, vitaminy B a C, z minerálů vápník, fosfor, draslík či zinek. Díky vysokému obsahu pektinů vylučují z těla škodliviny – jsou tedy ideálním pomocníkem při detoxikaci organismu. Je vhodné je konzumovat i při trávicích obtížích, žaludečních vředech i zánětech. Stejně tak jsou účinné při odstraňování stresu a depresí.
Kdouloň je rostlina v podstatě nenáročná na pěstování. Jde o keře nebo stromy, které vznikají roubováním na podnož. Vysazujte je ideálně na podzim, od poloviny října do zámrazu, na slunná a chráněná stanoviště. Pokud byste je sázeli na jaře, vysaďte stromy co nejdříve. Zasaďte je stejně hluboko, jako rostly ve školce. Ideální vzdálenost mezi stromy je 4 až 5 m.
Protože po výsadbě je růst velmi rychlý, je potřeba mladému stromu založit kosterní větve. Řez provádějte v předjaří. Pak už stačí jen prosvětlovat dle potřeby, případně odstraňovat poškozené či mrtvé větve. Výhony ale nezkracujte, na těch vznikají plody. Kořeny jsou citlivé na mráz, a proto je třeba před ním kořeny chránit. Na podzim je tedy zasypte vrstvou zeminy nebo kompostu a ještě pokryjte chvojím.
Kdouli zajistěte hlubokou, dobře propustnou půdu s dobrým obsahem živin. Půda by ovšem neměla mít vysoký obsah vápníku – listy potom kvůli tomu žloutnou. Ideální je proto lehce kyselá. Půda by měla být vlhká, rozhodně ale ne promáčená. Kdouloně si navyknou i na suchou půdu. Pak jim dopřejte v dobách velkého sucha zálivku.
Kdouloně nejsou náchylné na choroby a škůdce. Můžou se na nich ale objevit takoví škůdci, které v zahradě běžně najdete na jiných ovocných stromech – například mšice, padlí, z chorob strupovitost. Použijte ošetření vhodné na daný problém.
Sklizeň
Plodů se na stromku dočkáte třetí až pátý rok po výsadbě. Kdouloně kvetou bílými a růžovými květy, a to zhruba v druhé polovině května. Jak zjistíte, že je čas kdoule očesat? Prozradí vám to jejich vůně, protože plody jsou tvrdé, i když jsou zralé. Bývá to až velmi pozdě na podzim, v říjnu nebo v listopadu před mrazy. Napoví vám také barva, která bude v době zralosti jasně žlutá. Po sklizni je co nejdříve zpracujte. Dají se také zamrazit.
Kdouloně se běžně množí vegetativně – štěpením na odnož vlastního druhu, tedy očkováním. Můžete ale použít i jiné způsoby. Dají se vypěstovat ze semen, odkopem nebo zakořeňováním odřezků. Výsev je vhodný v případě, že chcete zachovat mateřské vlastnosti dané rostliny.
Zdroj informací: www.veselebydleni.cz; abecedazahrady.dama.cz
