I tam, kam slunce nesvítí, mohou růst rostliny. Představujeme vám stínové zahrady
Možná jste někdy slyšeli pojem stínová zahrada. Pokud hádáte, že to má hodně společného se stínem na zahradě, hádáte dobře. Povíme vám, jak s takovou stínovou zahradou naložit a co se v ní a za jakých podmínek dá pěstovat.
Pokud máte zahradu setrvale ve stínu, budete muset vybírat velmi pečlivě vhodné rostliny (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Stínová zahrada
Máte kousek louky u lesa nebo prostor mezi domy a rádi byste si tam vytvořili zahradu? Problém je ale v tom, že domy i les vám celý pozemek trvale nebo podstatnou část dne zastiňují. Znamená to, že takové prostranství není pro vytvoření zahrady vhodné? Ale kdepak. Musíte jen počítat s tím, že si místo klasické vytvoříte stínovou zahradu.
Co to stínová zahrada je? Označujeme tak trvale či částečně zastíněná místa, která nejsou z nejrůznějších důvodů osvětlená slunečním svitem a nedopadají sem sluneční paprsky. Může to být prostor mezi vysokými domy nebo plocha zastíněná vzrostlými stromy. Určitě nebudeme trvat na tom, aby se stromy kvůli vaší zahradě vykácely, případně aby majitelé domů snížili svoje bydlení o štok. Naopak popřemýšlíme, které rostliny snesou trvalé zastínění a kterým se právě na takovém místě bude skvěle dařit.
Zahrada ve stínu nemusí být smutná, pokud vyberete ty správné rostliny
Podmínky
Dříve, než vůbec začneme tvořit záhony, je třeba všímat si toho, jak se stín na naší zahradě mění. Stíny se mění podle toho, jak během dne postupuje slunce. Může se tedy stát, že zahrada bude skutečně celý den ve stínu, ale může být také například ráno či během dne na nějakou dobu plně osvětlená.
V takovém případě by stínomilné rostliny měly docela zásadní problém. Je tedy ideální pobýt na takovém místě po celý den a sledovat, jak se mění světlo a stín. Dobré je také pořizovat fotografie nebo si pořídit časosběrný snímek. Na základě těchto nasbíraných údajů potom budeme přemýšlet nad konceptem zahrady.
V zásadě máte jen dvě, respektive tři možnosti. Buď zahradu vyměníte za osluněný pozemek, kde budete moci pěstovat prakticky všechno, nač si jen vzpomenete, nebo se smíříte se stínem a zařídíte si zahradu ze samých stínomilných rostlin. Třetí možností je (pokud to okolí dovolí) stín ubrat, čehož docílíte například prořezáním větví příliš hustých stromů nebo vykácením náletových dřevin.
Při kácení náletových dřevin je nutný souhlas obce (města), v jehož katastru váš pozemek leží. Pokud jsou dřeviny na cizím pozemku, zkuste požádat majitele, aby své stromy a keře prosvětlil sám. Jestliže je sousední pozemek obce či města, můžete zažádat písemnou formou o úpravu veřejné zeleně. Obec či město má povinnost vás informovat o rozhodnutí a musí se vyjádřit k vaší žádosti.
Zahrady ve stínu nejsou bezcenné, jen musíme vědět, co potřebují
Složení půdy
Kromě polohy stínu bychom měli znát také složení půdy na pozemku. Ve stínu bývá obvykle zemina méně kvalitní, protože nedostatek slunce omezuje rozvoj přirozených procesů v půdě. Pokud je zde půda vysloveně vysušená, počítejte se zvýšenou spotřebou vody při zalévání, stejně tak v případě písčité půdy.
Ta je lehká, propustná, ale ne všechny rostliny v ní dokážou zakořenit a přežít. Naopak jílovitá půda je těžká a nepropustná, není pro pěstování kulturních rostlin také úplně vhodná. Jestliže svou stínovou zahradu budujete od samého počátku, rozhodně bude potřeba takovou půdu obohatit minimálně o organická hnojiva, která půdu vyživí. Neuškodí, když si změříte nebo necháte změřit pH půdy. Pak se budete moci lépe rozhodnout, které konkrétní rostliny zde vysázíte.
Mnoho rostlin upřednostňuje neutrální nebo mírně kyselou půdu, což je asi 6,2 - 6,8 na stupnici od 1 do 14. Nemáte-li možnost si pH půdy změřit, rozhlédněte se po rostlinách, které zde již rostou (máme na mysli ty plevelné a invazivní). Podle nich můžete určit, zda je půda kyselá nebo zásaditá. Na kyselých půdách nalezneme např. mátu, šťovík, ostřici, pýr plazivý, přesličku nebo jitrocel. Na zásaditých půdách objevíme nejčastěji mochnu, kakost, hořčici, violku nebo šalvěj.
Stínomilné rostliny
I ve stínové zahradě můžeme hýřit barvami. Jednou z nejvhodnějších rostlin je hosta. Hosta čili bohyška (někde ji též nazývají funkie) je z čeledi chřestovitých a vyznačuje se nádhernými okrasnými listy ve velké škále barev. Nalezneme je klasicky zelené, ale i žluté až modrofialové. Květy má hosta poměrně nenápadné, většinou v jednoduchých hroznech. Její krása ale spočívá právě v listech. Desítky kultivarů hosty vám ve vaší stínové zahradě udělají velmi dobrou službu. Jedná se o nenáročné trvalky.
Hosty jsou tradičními rostlinami, které se vyskytují ve stínových zahradách
Další oblíbenou stínomilnou rostlinou budou kapradiny, které navíc vyžadují spíše kyselou půdu. Pokud je vaše zahrada u lesa a zemina spíše připomíná lesní hrabanku, vsaďte na kapradiny. Kapradiny navíc (stejně jako hosty) fungují velmi dobře jako podrostové rostliny.
Nestařec neboli Ageratum je původně jednoletá bylina, u nás pěstovaná jako trvalka. Typická je pro něj modrá barva květů, avšak najdeme jej také v růžové, bílé nebo fialové variantě. Ačkoliv miluje plné slunce, v polostínu se mu bude také dobře dařit. Oživte s ním místa vaší stínové zahrady, kam aspoň část dne dopadají sluneční paprsky.
Nestařec disponuje huňatými a nádhernými fialovými květy
Další z krásných a barevných rostlin je fuchsie (Fuksia), která má ráda polostín a úrodnou, vlhkou a dobře propustnou půdu. Dá se pěstovat jako hrnková rostlina, což jí umožní přečkávat mrazivá období, která by venku nepřežila. Při skvělých podmínkách vám z malé rostlinky může vyrůst až 3 m vysoký keř, který je stálezelený nebo opadavý. Ozdobné jsou růžové, červené, purpurové, fialové nebo i bílé složité květy, v některých kultivarech vytvářející fuchsie bohaté hrozny nebo laty.
Fuchsie jsou velmi oblíbené - hlavně díky mnoha barevným variantám květů
Břečťan (Hedera) je jakoby stvořený k tomu, aby porůstal svými šlahouny a tuhými lístky nevzhledná a stinná zákoutí. Vzhledem k tomu, že se břečťan dokáže "vytáhnout" až do výšky cca 15 m, dobře si rozmyslete, kde jej vysadíte. Nebude mu dělat problém pokrýt váš dům i vzrostlé stromy okolo.
Pokud nebudete břečťan hlídat, brzy vám zahradu promění v džungli
Chcete-li do vaší stinné zahrady některou z nižších trvalek, použijte zběhovec (Ajuga). Zběhovec je velmi nenáročná trvalka, kterou lze s úspěchem vysadit na stinná místa, do skalek, jako náhradu trávníku či jako doprovod vodních ploch a mokřadů. Má tmavě zelenohnědé až hnědofialové listy a modrofialové květy, podobné hluchavce.
Rákosník japonský 'aureola' (Hakonechloa macra 'aureola') je okrasná tráva, která vytváří velké trsy převislých listů. Ideální uplatnění najde v podrostu dřevin, přičemž mu stín vůbec nevadí. V silně zastíněných místech bude sice růst také, ale jeho listy nebudou tak vybarvené a porostou spíše řídce.
Do stínových zahrad se hodí i traviny. Zde krásná japonská Aureola
Nejkrásnější rostlinou stínových zahrad je ale bezesporu Astilbe - čechrava. Její bohaté květy jsou názvem odvozeny od načechraných ptačích peříček, neboť Astilbe vypadá právě tak. Ve stínu bude kvést velmi ochotně, a navíc je mrazuvzdorná, takže jí můžeme nechat na záhonech i přes zimu. Květy nalezneme v barevné škále od bílé až po červenou.
Stínovou zahradu netvořte jen rostlinami, ale použijte i dekorace, jako jsou solitérní kameny, chodníčky a lavičky, kde si v horku budete milosrdný stín náležitě užívat s pohledem na vaše rozkvétající stínomilné květiny.
Zdroj informací: cs.mangalamepaper.com, Wikipedie
Podívejte se, jaké rostliny vysadit na slunce a jaké do stínu:
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 24. 1. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
