reklama

Leden je měsíc hlubokého vegetačního klidu. Co nás čeká na zahradě?

Leden jako měsíc hlubokého vegetačního klidu dopřává zahrádkářům ještě relativní odpočinek od intenzivní práce na zahrádce. Je tedy ideální prostor důkladně si rozmyslet, co budeme následující rok na své zahrádce pěstovat, s čím jsme byli loni spokojeni a čemu se naopak na zahrádce nedařilo.

i (Zdroj: shutterstock)
Leden v zahradě není jen odpočinek, ale i plánování (Zdroj: shutterstock)

Okrasná zahrada

Celou řadu opadavých keřů můžeme nyní množit pomocí dřevitých řízků. Jedná se především o zlatice, meruzalky, tamaryšky, tavolníky nebo pámelník. Z rostlin řežeme silné vyzrálé výhony, které rozdělíme na 3–4 pupenové řízky. Řízky založíme v chladném sklepě a zjara je zapícháme na záhon.

Celou řadu opadavých keřů můžeme nyní množit pomocí dřevitých řízků
i (Zdroj: shutterstock)
Celou řadu opadavých keřů můžeme nyní množit pomocí dřevitých řízků

Osivo si podržuje klíčivost i několik let. Např. cibule, pór, mrkev, petržel, čekanka, salát, špenát klíčí i po třech letech, košťálová zelenina, rajče, paprika asi 5 let a okurky a tykve až 10 let. Před nákupem nových si můžeme klíčivost vyzkoušet na malém vzorku, pro orientaci stačí jen 10 semen, ty zanoříme do vlhkého papíru na talířku a zakryjeme tak, aby nevyschly. Za jeden až dva týdny na teplém místě budeme vědět, jak na tom osivo je. Statistická chyba z malého vzorku pro hrubou orientaci není podstatná, neboť obvykle sejeme větší množství a sadbu přebíráme nebo na záhonu jednotíme.

Před výsevem se osivo doporučuje mořit, to je možné na sucho tak, že jej promícháte s přebytkem mořidla, které na sítku odstraníte, nebo při mokrém moření odvážené množství mořidla vmícháte do navlhčeného osiva, to pak necháte vyschnout a poté vyséváte. Pamatujte, že by se osivo mělo uchovávat v originálních obalech, zvláště pokud se jedná o vícevrstevné kovoplastové fólie a na místě, kde teplota nepřekračuje 12 °C.

Osivo si podržuje klíčivost i několik let
i (Zdroj: shutterstock)
Osivo si podržuje klíčivost i několik let

Ovocná zahrada

Odhazujeme sníh z cest a volných ploch pod koruny ovocných dřevin a tím chráníme kořeny před silnými mrazy. Je nejvhodnější termín odběru roubů peckovin a jádrovin – důležité je odebírat z letorostů vybraných zdravých stromů a míst dostatečně osluněných. Nařezané a jmenovkou řádně označené rouby se ukládají do přiměřeně vlhkého písku v dostatečně chladném sklepě, příp. zapustíme do země na chladném místě zahrádky (severní strana u stromu, či stavby), pro lepší uchování zasypeme rouby sněhem. Pro jarní množení bobulovin (rybíz, angrešt) můžeme dřevité řízky uchovat obdobně.

Pěkné sluneční dny i v mrazivém lednu nás lákají vyrazit do zahrady s pilkou či nůžkami. V tuto dobu můžeme bez problémů odstraňovat suché a prosychající větve starších stromů, aniž by to mělo jakýkoli negativní dopad na jejich zdravotní stav. Koncem měsíce můžeme zahájit také udržovací řez (průklest) starších stromů jabloní a hrušní, nebo je připravit předběžným zmlazovacím řezem k přeroubování v pozdějším období za kůru.

Občas kontrolujeme stav zeleniny ve sklepě
i (Zdroj: shutterstock)
Občas kontrolujeme stav zeleniny ve sklepě

Zeleninová zahrada

Občas kontrolujeme stav zeleniny ve sklepě, podíváme se, jak vypadají kedlubny, mrkev, celer, petržel a další uskladněná zelenina. Pokud je ložená volně v lískách, je to snadnější, než když je „vysazená“ ve vlhkém písku. V písku občas mrkev a petržel pouští kořínky. Ale pokud máme sklep relativně suchý, je to řešení, které zabrání vadnutí zeleniny. Teploty nad 10 °C zeleninu dost brzo probouzejí k rašení. Takže, pokud by to hrozilo a venku je chladněji, intenzivně větráme. Výtečnou zeleninou na uskladnění je jedlá řepa. Nemusí být jen červená.

Pokud se rozhodneme vypěstovat si vlastní sadbu, začneme tím, že si pro plánovaný záhon uděláme odhad, kolik sazenic budeme potřebovat, potřebné vysejeme. K ideálnímu počtu přidáme okolo 20 % (na ne zcela stoprocentní klíčivost a na poškození sazenic při manipulaci) a máme vypočteno, kolik semen vlastně potřebujeme. Když vysejeme celý sáček, obyčejně je výsev hustý (semenáčky si překážejí, hůře se vyvíjejí).

Když se o výsev dobře nepostaráme, zejména v době nedostatku světla, je výsledek horší, než když máme urostlé pěkné sazenice v optimální vzdálenosti. Takový porost raději včas přepíchneme do sadbovačů. Jak sít a sázet, obyčejně najdeme na sáčku. Rozdíly mohou být i v rámci druhu. Třeba zelí rané dáváme mnohem blíže k sobě než to letní či pozdní. I ranou karotku jednotíme na jinou vzdálenost oproti mrkvi na uskladnění.

Zdroj informací: časopis Zahrádkář

Publikováno: 1. 1. 2024, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce