Okrasná zahrada

• Celou řadu opadavých keřů můžeme nyní množit pomocí dřevitých řízků. Jedná se především o zlatice, meruzalky, tamaryšky, tavolníky nebo pámelník. Z rostlin řežeme silné vyzrálé výhony, které rozdělíme na 3–4 pupenové řízky. Řízky založíme v chladném sklepě a zjara je zapícháme na záhon.

• Osivo si podržuje klíčivost i několik let. Např. cibule, pór, mrkev, petržel, čekanka, salát, špenát klíčí i po třech letech, košťálová zelenina, rajče, paprika asi 5 let a okurky a tykve až 10 let. Před nákupem nových si můžeme klíčivost vyzkoušet na malém vzorku, pro orientaci stačí jen 10 semen, ty zanoříme do vlhkého papíru na talířku a zakryjeme tak, aby nevyschly. Za jeden až dva týdny na teplém místě budeme vědět, jak na tom osivo je. Statistická chyba z malého vzorku pro hrubou orientaci není podstatná, neboť obvykle sejeme větší množství a sadbu přebíráme nebo na záhonu jednotíme.
• Před výsevem se osivo doporučuje mořit, to je možné na sucho tak, že jej promícháte s přebytkem mořidla, které na sítku odstraníte, nebo při mokrém moření odvážené množství mořidla vmícháte do navlhčeného osiva, to pak necháte vyschnout a poté vyséváte. Pamatujte, že by se osivo mělo uchovávat v originálních obalech, zvláště pokud se jedná o vícevrstevné kovoplastové fólie a na místě, kde teplota nepřekračuje 12 °C.

Ovocná zahrada

• Odhazujeme sníh z cest a volných ploch pod koruny ovocných dřevin a tím chráníme kořeny před silnými mrazy.
• Je nejvhodnější termín odběru roubů peckovin a jádrovin - důležité je odebírat z letorostů vybraných zdravých stromů a míst dostatečně osluněných. Nařezané a jmenovkou řádně označené rouby se ukládají do přiměřeně vlhkého písku v dostatečně chladném sklepě, příp. zapustíme do země na chladném místě zahrádky (severní strana u stromu, či stavby), pro lepší uchování zasypeme rouby sněhem. Pro jarní množení bobulovin (rybíz, angrešt) můžeme dřevité řízky uchovat obdobně.
• Pěkné sluneční dny i v mrazivém lednu nás lákají vyrazit do zahrady s pilkou či nůžkami. V tuto dobu můžeme bez problémů odstraňovat suché a prosychající větve starších stromů, aniž by to mělo jakýkoli negativní dopad na jejich zdravotní stav. Koncem měsíce můžeme zahájit také udržovací řez (průklest) starších stromů jabloní a hrušní, nebo je připravit předběžným zmlazovacím řezem k přeroubování v pozdějším období za kůru.

Zeleninová zahrada

• Občas kontrolujeme stav zeleniny ve sklepě, podíváme se, jak vypadají kedlubny, mrkev, celer, petržel a další uskladněná zelenina. Pokud je ložená volně v lískách, je to snadnější, než když je „vysazená“ ve vlhkém písku. V písku občas mrkev a petržel pouští kořínky. Ale pokud máme sklep relativně suchý, je to řešení, které zabrání vadnutí zeleniny. Teploty nad 10 °C zeleninu dost brzo probouzejí k rašení. Takže, pokud by to hrozilo a venku je chladněji, intenzivně větráme. Výtečnou zeleninou na uskladnění je jedlá řepa. Nemusí být jen červená.

• Pokud se rozhodneme vypěstovat si vlastní sadbu, začneme tím, že si pro plánovaný záhon uděláme odhad, kolik sazenic budeme potřebovat, potřebné vysejeme. K ideálnímu počtu přidáme okolo 20 % (na ne zcela stoprocentní klíčivost a na poškození sazenic při manipulaci) a máme vypočteno, kolik semen vlastně potřebujeme. Když vysejeme celý sáček, obyčejně je výsev hustý (semenáčky si překážejí, hůře se vyvíjejí). Když se o výsev dobře nepostaráme, zejména v době nedostatku světla, je výsledek horší, než když máme urostlé pěkné sazenice v optimální vzdálenosti. Takový porost raději včas přepíchneme do sadbovačů. Jak sít a sázet, obyčejně najdeme na sáčku. Rozdíly mohou být i v rámci druhu. Třeba zelí rané dáváme mnohem blíže k sobě než to letní či pozdní. I ranou karotku jednotíme na jinou vzdálenost oproti mrkvi na uskladnění.

Zdroj informací: časopis Zahrádkář

Podívejte se, jak vysévat pelargonie ze semen: