Mučenky jsou úchvatné nejen svými přenádhernými květy, ale i velmi lahodnými plody
Mučenky jsou nádherné popínavky, známé téměř po celém světě a oblíbené z mnoha důvodů. Mají atraktivní popínavý růst, úchvatné květy a lahodné plody. Botanický název rostliny je Passiflora, který pochází z latinského passio - utrpení, flos - květ.
Také u mučenky pěstované u nás se můžeme dočkat chutných plodů (Zdroj: Daniela Dušková)
Český název mučenka odpovídá botanickému jménu. Květy mučenky totiž připomínají nástroje použité pro mučení Ježíše Krista. Dnes se mučenka spíše popisuje jako “rostlina vášně”, a to zejména díky lahodným plodům, které platí za osvědčené afrodiziakum.
Původní domovinou mučenek je Severní a Jižní Amerika, Austrálie a Asie. Nejznámějším u nás pěstovaným okrasným druhem je mučenka modrá (Passiflora coerulea), která se dostala do Evropy v době baroka. Okamžitě se stala velmi oblíbenou a dodnes se pěstuje jako zahradní, pokojová či nádobová rostlina. V zemích s teplejším klimatem, jako je Itálie nebo Španělsko, roste volně venku a často i zplaňuje.
Mučenky patří mezi popínavé rostliny, nemají vlastní pevně daný tvar a pro svůj růst potřebují oporu. Ve volné přírodě často porůstají kmeny a větve stromů. Pokud nemají oporu, mohou se plazit i po zemi. Ačkoliv dorůstají délky několika metrů, nepatří k těm nejrobustnějším popínavkám. Jejich výhony jsou sice dlouhé, ale relativně tenké. Na zahradě jim můžeme nabídnout nejrůznější konstrukce. Dobře porostou plot i pergolu. Vystačí si ale i s dráty nebo provazy. K popínavému růstu jim pomáhají úponky.
Listy mučenek jsou zpravidla sytě zelené, laločnaté. Květy vyrůstají z paždí listů ve velkém množství. Jejich trvanlivost není dlouhá, ale počet vynahradí kratší životnost. Většina druhů mučenek má květy pestré a nápadné, najdou se ale i takové druhy, které kvetou velmi nenápadnými zelenými květy. K takovým druhů patří například Passiflora ligularis.
Plodem jsou bobule - podle druhů různých velikostí a barev. Mohou být oválné i zcela kulaté. Nedozrálé plody mají barvu zelenou, ve zralém stavu je pak slupka mnohdy žlutá, oranžová nebo fialovohnědá. Vyloženě pro sklizeň ovoce se pěstuje druh mučenka jedlá (Passiflora edulis), která je známá i jako maracuja.
Pěstování v našich podmínkách je celkem snadné, ale vzhledem k tomu, že mučenka venku nepřežije naši zimu, tak ji pěstujeme hlavně jako pokojovou nebo nádobovou rostlinu. Mohou se pěstovat celoročně v bytě nebo je rostlina přes léto ve velkém květináči umístěna na zahradě a na podzim se přenese do bezmrazého prostoru k přezimování.
Rostliny pro své pěstování vyžadují propustný substrát a dostatek místa. Potřebují opravdu hodně světla a nesnáší přeschnutí. V bytě pro ně volíme to nejsvětlejší místo u okna. Pamatujeme také na oporu, kterou může představovat do oblouku stočený drát, který mučenka postupně obepne. Pokud chceme rostlinu přenášet, měla by opora být dobře mobilní. Nenecháme tedy mučenku popínat po konstrukci připevněné napevno ke zdi.
Takto by přenášení bylo velmi složité. Oporu je nejlepší mít zapíchnutou přímo v květináči, a proto je drát nebo žebříček ideální volbou. K opoře rostlinu nemusíme přivazovat, mučenka se uchytí sama svými úponky. Rostlina roste rychle, a tak ji podle potřeby tvarujeme řezem. Volíme stabilní květináč, protože opora může někdy zapříčinit nestabilitu pěstební nádoby.
Kromě občasného řezu a pravidelné zálivky nezapomeneme ani na přihnojení tekutým hnojivem 1x za 14 dní. Pokud pěstujeme rostlinu jako nádobovou, tak je péče trochu jiná. Vsadíme ji do větší nádoby a na zahradě či balkoně pro ni vybereme teplé a světlé místo. Přeneseme sem květináč, instalujeme oporu. Rostlina roste velmi rychle, bohatě pokvete celé léto.
Pravidelně ji zaléváme a hnojíme. Na podzim, před příchodem mrazů, ji sestříháme cca o 1/2 a oddělíme ji od opory. Přeneseme na místo vhodné k zimování, kde by teplota měla být okolo 10°C. Místo volíme raději světlé. Na jaře je vhodné rostlinu přesadit a ostříhat. Kořenový bal lehce zredukujeme a celkem radikálně (pouze na několik oček) sestřihneme i nadzemní část. Přesadíme do nové zeminy do stejného nebo většího květináče.
Mučenku můžeme velmi dobře pěstovat i v prosklené zimní zahradě, poloteplém skleníku nebo oranžerii. Zde ji nejlépe vysázíme do záhonu. Pokud je to možné, vybudujeme pevnou a stabilní oporu. Právě v tomto prostředí je největší šance, že se dočkáme úrody a sklizně plodů. Plody mučenek nemusíme trhat. Jestliže jsou zralé, většinou samy odpadnou. Skladujeme je při pokojové teplotě a klidně je můžeme nechat i několik dnů “dojít”. Pokud máme plodů více a jsou v plné zralosti, tak je skladujeme - ideálně v lednici.
Množení
Mučenku můžeme celkem snadno množit vegetativní cestou - řízkováním. Řízky o velikosti 10-15 cm ochotně koření i ve sklenici s vodou. Jakmile pustí kořeny, jsou připraveny k přesazení do květináče se zeminou.
Množit můžeme i výsevem osiva. Semena je možné vysévat celoročně, klíčí ale nepravidelně v průběhu 1-6 měsíců. Vysejeme je naširoko do pěstebního truhlíku a zakryjeme fólií. Výsev samozřejmě nesmí vyschnout. Je potřeba, abychom byli trpěliví a dali semenům čas. Pokud semenáčkům narostou dva pravé listy, přesazujeme je do samostatného květináče.
Pokud se chceme dočkat plodů, je dobré pomoci i dostatečnému opylení. Květy jsou krátkodobé a kvetou obvykle jen jeden den, k opylení přírodní cestou často nemusí dojít. Plně si vystačíme měkkým štětečkem, kterým pyl přeneseme z jednoho květu na druhý.
Plody mučenek jsou opravdovou lahůdkou. Při jejich výběru se nesmíme nechat oklamat jejich vzhledem. Svraštělý a lehce seschlý plod většinou nabízí tu nejsladší dužinu.
Zdroj informací: Wikipedie
Podívejte se, jaké druhy exotického ovoce můžeme pěstovat u nás:
