4 druhy zeleniny, které jsou při pěstování na zahrádkách neprávem opomíjené
Neobvyklá zelenina by ve vaší zahradě neměla chybět. Nyní, když je čas plánovat, co budete brzy na záhonky vysazovat, můžete vyzkoušet plodiny, které na mnoha zahradách nenajdete. Tyto druhy by neměly chybět. Budou vítanou alternativou pro plodovou a kořenovou zeleninu, na kterou jste běžně zvyklí.
Nebojte se pěstování neobvyklých druhů zeleniny (Zdroj: Archiv FTV Prima, se svolením FTV Prima
Neobvyklá zelenina a proč ji pěstovat
Tato neobvyklá, dnes neprávem opomíjená zelenina byla v minulosti pro naše předky pokladem. Jsou to rostliny nenáročné na pěstování a mají všestranné využití. K tomu můžete přidat i krátkou vegetační dobu a také možnost je dlouhodobě skladovat. Když k tomu připočtete, že se dají zpracovávat i v zimním období, neměly by na vašem záhonku chybět.
Tuřín
Tuřín je opomíjenou zeleninou, o které by se dalo říct, že historicky zachránila národy od hladomoru. V dobách, kdy byly všechny brambory likvidovány rakovinou a nedaly se prakticky nikde pěstovat, dal se pěstovat právě tuřín. Ten vydrží všechno. Možná ho ale znáte pod jiným názvem. Může to být dumlík nebo třeba kvak. Tuříny se dají konzumovat syrové, chuťově připomínají kedlubny.
Můžete je ale také naložit, uvařit místo brambor do salátu, zkusit z nich tradiční polévku z Krkonoš dumlíkačku nebo osmažit v podobě hranolek. Pokud se pustíte do jeho pěstování, volte žlutomasou odrůdu, například Dalibor. Tyto odrůdy jsou vhodnější pro konzumaci a zpracování než odrůdy bílé. Tuřín můžete pěstovat i v těžších a vlhčích půdách, ideální je pro něj podhůří. Pěstujte ho z přímého výsevu nebo již předpěstované sadby.
Ředkev je úžasná plodina, která je chutná a zároveň zdravá. Zlepší vaše trávení, léčí žaludeční potíže i problémy se žlučníkem. Obsahuje velké množství vitamínů a minerálů. Z obchodu budete znát hlavně její bílou variantu, tzv. japonskou ředkev. Na zahrádce vám v této podobě poroste hybridní Alabaster F1. Zejména maminky malých dětí pak ocení odrůdy černé. Kromě toho, že jsou velmi dietetické, pomáhají při kašli.
Vylisujte z nich šťávu, přislaďte ji a dávkujte v případě potíží po lžičkách. Kašel zmírní i vyléčí. Obecné je šťáva účinná proti virům, bakteriím a plísním. Kvůli tvaru pěstujte bílé ředkve v hrůbcích jako mrkev nebo petržel. Dopřejte jim dostatek světla a také pravidelnou zálivku. Snesou pokles teploty i -3 °C. Můžete si vybrat jarní odrůdy, pro ně volte lehčí a humózní půdy, zimní odrůdy mají raději půdy těžší.
Méně známá černá ředkev (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.) Bílé ředkve mohou dorůstat až 40 cm (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Kadeřávek
Další opomíjenou zeleninou je kadeřávek. Využijete ho podobně jako kapustu. K jeho výhodám patří to, že ho můžete v záhonku nechat po celou zimu. Nezmrzne tam. Pokud by se ale stalo, stačí, když budete při jeho sklizni opatrní a listy jemně odstraníte. Kromě toho, že vám na zahradě vydrží celou zimu, sklízí se postupně po listech. Odříznete si tak vždy potřebné množství. Využijete ho na smažení i pečení, můžete ho přidávat do salátu nebo do polévky. Jediným minusem může být to, že ho mají rádi nejen lidé, ale i molice. A drží se na nich i během zimy.
Odrůd najdete na trhu několik, sortiment se rozšířil. I přesto nejsou kadeřávky na záhoncích moc vidět. Napravte to a vyberte si například odrůdu Kaprál, červenou Scarlet nebo Kapitán F1. Ten dorůstá mohutných rozměrů a v zahradě vám tak bude sloužit i jako dekorace. Rostliny snesou středně těžké až těžké hlinité půdy, které by měly být propustné a trochu zásadité. Vysévat můžete do záhonku zhruba od poloviny jara.
Fialová odrůda kadeřávku bude působit i dekorativně
Vodnice
Vodnice se oproti jiným druhů vysévá až v srpnu. Sklízet ji potom můžete těsně před zamrznutím půdy. Jde o chutnou a zdravou plodinu. Najdete v ní velké množství vody a také silici, která působí antibakteriálně a uklidňuje. Můžete v ní najít chuť mezi ředkvičkou a kedlubnou. A stejně tak ji lze i používat. Dříve se dokonce upravovala stejným způsobem jako brambory. Menší bulvy můžete použít do salátů.
Ty větší pak lze uvařit a jíst přelité máslem nebo je rozšťouchat na kaši a dochutit smetanou a kořením. Sklízet vodnici můžete i z truhlíku na balkoně nebo parapetu. Je nenáročná a sklízet je možno několikrát do roka. Po výsevu je to možné za 35 až 70 dnů. Půdu dopřejte vodnicím hlinitopísčitou, lehce zásaditou.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů
Podívejte se, jak lze pěstovat zeleninu i ovoce na slámě:
