Kiwi je opravdovou vitaminovou bombou. Bohužel často v obchodech narazíme na plody nezralé či naopak rozměklé. Co si zkusit vypěstovat kiwi v našich podmínkách? Myslíte, že to jde? Poradíme vám, jak na to.
Vypěstovat si vlastní kiwi můžete i u nás (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kiwi je exotické, teplomilné ovoce, které obsahuje spoustu vitaminu C. Zralé plody jsou měkké, lahodné sladké chuti s kyselým nádechem. Plody jsou velmi osvěžující a šťavnaté. Úroveň kyselosti je podmíněna nejen zralostí ovoce, ale i druhem, který pěstujeme.
Jak na pěstování kiwi
Kiwi pochází z východní Asie, odkud se rozšířilo do mnoha zemí světa. Ačkoli se jedná o teplomilný druh, můžeme jej úspěšně pěstovat a sklízet i v našich klimatických podmínkách. Správný název rostliny je aktinídie (Actinidia) a z celé řady druhů se v našich podmínkách dobře osvědčily tři druhy. Patří mezi ně aktinidie význačná (Actinidia arguta), aktinidie lahodná či čínská (Actinidia deliciosa) a aktinidie kolomikta (Actinidia kolomikta). Všechny tyto druhy rostou popínavým růstem a pro úspěšné pěstování potřebují konstrukci.
Aktinidie význačná plodí drobné plody velikosti většího angreštu (5-7cm), slupka je často zcela hladká. Plody jsou velmi dobré, sladké a jedí se se slupkou.
Aktinidie lahodná pak přináší velké plody s chlupatou slupkou. Velmi zajímavé jsou odrůdy Jenny a Issai, které mají velké a velmi chutné plody. Navíc jsou samosprašné, takže nepotřebujeme samčí a samičí rostliny.
Actinidia kolomikta se uplatňuje zejména v okrasných zahradách, pěstuje se hlavně pro dekorativní, bělavě panašované listy.
Krásné dekorativní listy druhu actinidia kolomikta
Pozor na pohlaví
Aktinidie tvoří rostliny samčí i samičí, což znamená, že pokud by se pěstovaly jen rostliny jednoho pohlaví, plodů se nikdo nedočká - samčí květy jsou důležité pro proces opylení. Neoplodněný květ opadává i se stopkou, oplodněný zůstává a místo květu se začne tvořit malý zelený chlupatý plůdek. Správně pěstovaná aktinidie kvete i plodí opravdu bohatě.
Jeden samec vystačí až na 4 samičí rostliny. Na trhu jsou ale i samosprašné odrůdy, které se opylují samy, a není tedy potřeba mít opylovače. Před nákupem nových rostlin se vždy ujistíme, jakou odrůdu kupujeme a jaké jsou její vlastnosti.
Pěstování není obtížné, ale dvakrát tu platí, že dobře zvolené stanoviště je klíčem k úspěchu. Aktinidie se hodí zejména do teplých oblastí, vybírejte pro ni místa, která jsou chráněná před silným větrem. Půda by měla být záhřevná s dostatkem humusu. Vhodné jsou půdy dobře propustné s příměsí písku. Kiwi vyžaduje kyselou půdu stejně jako zahradní borůvky.
Na zahradě volíme takové stanoviště, které je chráněné například domem a nefouká zde. Stanoviště je nejlepší slunečné, ideální je jižní strana. Nejlepší je vysadit jak velkoplodé, tak i drobnoplodé kiwi, pak můžeme porovnat, které nám bude chutnat nejvíce. Actinidia arguta dozrává časněji a sklizeň může započít dříve. Actinidia deliciosa na ni navazuje.
Drobnoplodé aktinidie mají svou výhodu v tom, že téměř nevyžadují řez a probírky plodů jako rostliny aktinidie čínské. Na zahradě můžeme drobnoplodou aktinidii velmi dobře uplatnit i jako okrasnou rostlinu na pergole, altánu nebo na drátěné konstrukci na zdi domu. Mladé rostliny můžeme na zimu přikrýt listím a netkanou textilií. Starší rostliny přikrývat nemusíme.
Pěstování druhu Actinidia deliciosa se často doporučuje i ve skleníku. Jistě je to možné, zejména ve chladnějších oblastech. Rostlinu ale nepěstujeme v květináči. Je poměrně vzrůstná a květináč jí neposkytuje dostatek místa. Ve skleníku ji vysadíme nejlépe do rohu, který rychle zaplní.
Kiwi je samozřejmě teplomilná rostlina, ale mrazuvzdornost zmíněných druhů je poměrně značná. U aktinidie význačné je to až do -26 °C a u některých odrůd dokonce -29 °C. Aktinidie lahodná je o něco teplomilnější, ale u mnohých kultivarů se garantuje mrazuvzdornost i okolo -25 °C.
Řez
Růst kiwi je stejně jako u jiných lián velmi rychlý, pokud se liána netvaruje řezem, může dosáhnout až do výšky 8 m. Kiwi plodí na jednoletém dřevě, a proto hlavně odstraňujeme odplozené výhony. Pravidla řezu jsou podobná révě.
Dvě hlavní období řezu
Zimní řez kiwi v únoru - po ukončeném zapěstování hlavních větví odstraníme všechny silné a hustě rostoucí mladé výhony, které na nich vyrůstají. Odstraníme také odplozené větve. Zbylé mladé výhony je nutno zkrátit asi o třetinu až polovinu.
Letní řez kiwi - provádíme v červenci až srpnu, když plody dorostou do velikosti vlašského ořechu. Letní řez spočívá v zastřihnutí veškerých výhonů nad pátým a šestým listem nad plody. Nebojme se, kiwi bude plodit i bez střihu. Střihem ale ovlivníme kvalitu plodů a jejich množství. Řez redukuje i velikost rostliny.
Sklizeň
Nejvhodnější dobou sklizně je druhá polovina září až říjen, je to doba, kdy kiwi přirozeně dozrává. Někdy se sklizeň posunuje až do začátku listopadu. Dozrálé plody na rostlině dlouho vydrží. Sklízíme postupně, pokud hrozí první mrazíky, otrháme úrodu celou. Drobnoplodé druhy jíme celé, jsou měkké a velmi sladké. Větší (chlupaté plody) můžeme loupat nebo rozkrojit a jíst lžičkou. Co nestihneme sklidit, zamrazíme, nebo můžeme vyrobit výbornou marmeládu, kompot či domácí ovocné víno.
