Exotika na zahradě je v kurzu

O střevíčníky je stále větší zájem, běžně v sortimentu zahradnictví však nebývají.  Zkušení pěstitelé jsou zárukou nabídky kvalitních a dostatečně otužilých rostlin, které zvládly již několik zim volně v zahradě. Máme tak velkou šanci pěstovat tuto exotiku i bez předchozích zkušeností. Občas jsou v prodeji střevíčníky i v zahradnických centrech, bývají však často z dovozu – obvykle ze skleníků v Holandsku.

Kapradiny poskytnou stín i dobrou radu

Volně rostoucí kapradiny nám jako dobří rádci poskytnou ideální zpětnou vazbu, kde by se mohlo střevíčníkům dařit. Obdobně poslouží jako znaky vhodného místa pokryvné rostliny Oxalis (šťavel) a Cotula (mechovec). Střevíčníkům se daří v toulavém stínu listnatých stromů, azalek a kapradin. Pozor na konkurenci kořenů velkých stromů, která střevíčníkům neprospívá.

Exotika na zahradě: Střevíčník (Cypripedium) - král mrazuvzdorných orchidejí

K přistínění půdy a přírodní kompozici využijeme zetlelé pařezy a kameny. Vzácnější kapradiny není lehké sehnat, rozsáhlou prodejní sbírku nabízí například Jaroslav Bureš z Varnsdorfu. Střevíčníky lze sehnat od několika našich pěstitelů. Kromě Daniela Hanšpacha je mají v nabídce také v zahradnictví Ivany a Igora Koropeckých z Prahy nebo je nabízí Milan Sembol, Ostrava - Poruba.

Doporučované druhy střevíčníků

Dobře rostoucí druhy vhodné pro začátečníky

• Cypripedium ventricosum (přírodní hybrid v mnoha barevných variantách) 
• Cypripedium Ulla Silkens - 3 varianty: sametově bílá, tečkovaná, smetanovo-růžová

Druhy pro mírně pokročilé pěstitele se základními zkušenostmi

• Cypripedium reginae
• Cypripedium flavum
• Cypripedium tibeticum
• Cypripedium calceolus
• Cypripedium macranthos
• Cypripedium Otto (velmi podobný našemu pantoflíčku)
• Victoria
• Gisela
• Philipp
• Oliver
• Sabine a mnoho dalších

Druhy speciální

• například Cypripedium acaule (vyžaduje velmi kyselou a chudou zem)

Předcházejme stresu, zálivka jen v nutnosti

Pokud je počasí během roku „normální“, střevíčníky rostou spokojeně samy a nejlepší je rukou člověka nezasahovat. Zvláštní péči potřebují však v ohrožení. Nesmí být ve stresu. Ideální je vytvořit co nejpřirozenější podmínky, kdy není zálivka vůbec nutná, nebo jen za extrémního sucha.

Nebezpečné jsou v posledních letech abnormálně horké dny v dubnu, které mohou nakvétající orchideje vysušovat až spalovat. Stejně zákeřné bývají náhlé mrazy v květnu. V jarním úpalu bez olistění stromů a kapradin je občas nutné přikročit k umělému zastínění a zálivce večer nebo ráno odstátou vodou kolem rostlin.

Světelné podmínky

Otázku míry přímého oslunění je třeba zvažovat podle konkrétního druhu střevíčníků a mikroklimatu. Obecně platí, že se v teplejších oblastech doporučuje spíše stín, tzn. maximálně 2-3 hodiny přímého slunce ráno či večer. V podhorských oblastech může být oslunění až půl dne.

Vypěstujte si střevíček pro Popelku, zaručeně vám v něm neuteče

V nejteplejších oblastech ČR se dokonce vlivem oteplení přestává některým druhům dařit, prospívají lépe v chladnějších a vyšších oblastech. Čím větší přirozená vzdušná vlhkost, tím lépe. Zem nesmí přeschnout, ale ani být přemokřená. Chladná a propustná půda je nutnost, jakož i přistínění povrchu půdy mechem, jehličím nebo listím.

Substrát vhodný pro střevíčníky

Pro pěstování většiny druhů střevíčníků se osvědčil vzdušný substrát složený z vápencového štěrku, říčního (betonářského) písku, perlitu, (případně i pemzy a keramzitu), lesního trouchu a většího či menšího podílu místní původní zeminy. Ve vlhčím prostředí volí pěstitel propustnější směs, v sušším může být substrát naopak o něco hutnější, aby se zabránilo rychlému vysychání. Voda při zalévání nesmí zůstávat na povrchu, ale musí se hned vsakovat.

Ochrana vzácných orchidejí na zahradě

Rizikovými faktory jsou především výkyvy počasí v zimě - střídání mrazů a deště a pozdní jarní mrazíky. V létě střevíčníkům ubližují dlouhodobá vedra a vyšší noční teploty (nutná zálivka). Střevíčníky pěstitel před zimou nezakrývá.  Souvislý sníh je naopak žádoucí.

Kdo na volné zimní otužování „nemá nervy“, může vzácné rostliny chránit, a to nastláním mulče z jehličí a listí, případně různými poklopy či fólií. Mezi největší škůdce střevíčníků patří kromě nezodpovědnosti člověka hlavně slimáci, hlodavci, lesní zvěř a patogenní houby. Před hlodavci je v zemi dobře ochrání používání košíků na cibuloviny či větší zapuštěné květináče.

Zdroj informací: strevicnik.cz
Poděkování autorky: "Děkuji Danielu Hanšpachovi, úspěšnému pěstiteli střevíčníků orchidejí, z „Království střevíčníků“ - Cypripedium Kingdom za cenné rady a přirozenou divokost naší krásné zahrady."

Podívejte se, jak orchideje množit: