Jak je to se zahradničením v zahrádkářských koloniích?
Zahrádkaření je jednou z typických českých vlastností. Dalo by se říci, že co Čech, to zahrádkář. Pokud máme pro tento koníček vlastní zahradu u domu nebo vlastníme pozemek, kde se dá zahrada vybudovat, patříme mezi ty šťastné. Ve městech je to ale jiné. Zde si nemůžeme založit zahrádku, kde nás napadne. Proto vznikají zahrádkářské kolonie.
Zahrady v zahrádkářských koloniích mají svůj řád a pravidla (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Každé město obvykle disponuje jednou či více zahrádkářskými koloniemi. Pokud máme štěstí, kousek pozemku si můžeme odkoupit nebo pronajmout a potom se na něm vyřádit. Problematika zahrad v zahrádkářských koloniích je obsažena i v legislativě.
Zahrady v zahrádkářských koloniích
V současné době je v Českém svazu zahrádkářů registrováno přes dvě stě tisíc milovníků zahrádek a v České republice najdeme okolo dvou tisíc zahrádkářských osad. Vznikají především ve městech, resp. na předměstích a okrajích měst, kde je možné zachovat volnou půdu právě pro účely zahrádkaření. Zahrady v zahrádkářských koloniích jsou rozparcelovány na přibližně stejné díly a jsou milovníkům zahrádkaření nabízeny k odkupu, ale častěji pouze pronajímány na nějakou poměrnou dobu.
Mají sloužit především obyvatelům města jako oáza klidu a pohody. Jsou primárně určeny právě pro drobné zahradničení s možností výstavby malých zahradních staveb, včetně zahradních chat a přístřešků pro zahradnické náčiní a stroje. Zahrádky v zahrádkářských koloniích využívají lidé ve starobním důchodu i lidé ve středním věku. Je příjemné pozorovat, že se mladí lidé pokoušejí o vlastní výpěstky a tíhnou k zahradničení jako jejich rodiče a prarodiče.
Ze sociologického hlediska představují tyto zahrady jistou únikovou formu zábavy, trávení volného času a rekreace. Jejich obliba neustále roste. Kromě klasických zahrádek v zahrádkářských koloniích se ale také můžeme setkat s tzv. komunitními zahradami. Ty jsou koncipovány nejen jako zahrady, ale také jako sdílené záhony např. ve vnitrobloku, v městských parcích nebo na školních pozemcích.
I když se s inzeráty na prodej pozemku v zahrádkářské kolonii setkáte velmi často, nejde o koupi zahrady, ale jen o její pronájem či podnájem. Zahrádkářské kolonie představují společenství, kde je s vlastníkem pozemku uzavřená nájemní smlouva. Členové pak nejčastěji jednotlivé zahrádky užívají na základě podnájemní smlouvy. Pokud se tedy rozhodnete si zahrádku v zahrádkářské kolonii pronajmout (nikoliv koupit), dejte si před podpisem smlouvy pozor zejména na:
s kým smlouvu uzavíráte
na jak dlouho (pronájem se neuzavírá na rok či dva, ale většinou na 10 a více let)
jaká je výpovědní lhůta (obvykle bývá lhůta okolo 1 roku)
jaké podmínky smlouva stanoví ohledně staveb v kolonii
jak je koncipován zahrádkářský řád
jaké jsou vedlejší poplatky
Neuškodí, pokud se nejprve nezávazně po kolonii rozhlédnete a promluvíte se stávajícími nájemci v sousedství. Předseda spolku by vám pak měl umožnit nahlédnout do vnitřního řádu zahrádkářské kolonie a vysvětlit její fungování.
Zahrádky se využívají především k víkendové relaxaci
Pamatujte si, že pokud si takovou zahrádku pronajmete, pronajímáte si pozemek. Stavby, které jsou zde umístěné, jsou předmětem dalšího, samostatného jednání. Pokud nesouhlasíte s převodem a prodejem některé ze staveb a nechcete ji odkoupit, je stávající pronájemce povinen takovou stavbu odstranit.
Pokud byste naopak na vámi pořízené zahrádce chtěli stavět jednoduchou chatku, altánek či pergolu, nepotřebujete stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, ale bude vám stačit územní souhlas. Komplikací mohou být místní regulace dané územním plánem obce, vyhlášky či ochranná pásma nebo památkové zóny. Jednoduchým řešením je kontaktování příslušného stavebního úřadu.
Stavebnímu povolení se můžete vyhnout, avšak zápis nemovitosti do katastru nemovitostí vás nemine. V katastru se neevidují pouze garáže či drobné stavby se zastavěnou plochou do 16 m² a výškou do 4,5 m. Rozhodně doporučujeme se před zahájením jakékoliv stavby na pronajatém pozemku zahrádkářské kolonie poradit s vlastníkem pozemku a příslušným stavebním úřadem.
Zahrady v zahrádkářských koloniích si můžete pronajmout
Co na zahrádce ano a co ne?
Naprosto převládají pěstované druhy rostlin, především okrasné druhy rostlin, šlechtěné druhy ovoce a zeleniny. Preferuje se pěstování tradičních odrůd ovocných stromů, ale i okrasných dřevin. Výjimkou nejsou ani vzácné či tropické rostliny. Vedle toho se nejčastěji setkáváme s pěstováním tradičních druhů zeleniny pro osobní spotřebu, pěstováním bylinek a také s pěstováním tuzemských i cizokrajných květin.
Díky takovému lokálnímu uspořádání zemědělských plodin společně s okrasnými rostlinami se vytváří unikátní diverzita a poměrně fungující biotop. Protože zahrádkářské kolonie jsou lidmi obývány zejména o víkendech a hromadně pak během letních měsíců, může zde žít také spousta drobných živočichů a ptáků.
Poměrné velké procento zahrádek disponuje malými vodními plochami, zejména v podobě umělých jezírek, která slouží k dekorativním účelům. I tato jezírka nabízejí životní prostor pro další živočichy. Zcela nesporný je také psychosociální význam zahrádek.
Dochází zde ke sbližování lidí a přírody, vytváření komunit a sousedských vztahů, zahrádkářské kolonie jsou také vhodným kontrastem k jednotvárnému městskému životu. Některé zahrádkářské kolonie jsou přístupné k tomu, aby zde lidé pobývali celoročně a měli zde trvalé bydliště.
Je potřeba podotknout, že tyto zahrady slouží pro pěstování ovoce a zeleniny pouze pro vlastní spotřebu. Většinou zde není dovoleno chovat hospodářská zvířata, provozovat společensky nepřípustné akce (např. diskotéky) a také není možno do zahrádkářské kolonie umístit provozovny. Všeobecně platí, že zahrady v zahrádkářských koloniích jsou využívány jako odpočinková zóna, tudíž není vhodné uchylovat se k hlučné zábavě či činnostem, které budou rušit a obtěžovat vaše sousedy.
Většinou zde nalezneme velké množství okrasných rostlin
Spousta zahrádek v zahrádkářských koloniích dosud preferuje tradiční rostliny a evropský způsob zahradničení, ale setkáme se i s alternativními způsoby, pěstováním cizokrajných rostlin nebo koncepcí zahrad v asijském, africkém či skandinávském stylu, výjimkou není ani styl provence.
Říká se, že co Čech, to zahrádkář. V zahrádkářských koloniích to platí dvojnásob.
Zdroj informací: chytre-bydleni.cz, zahradnidenik.cz.
Nenechte zahrádky zarůst plevelem:
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 29. 3. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
