Podejte přírodě pomocnou ruku a nechte žít svou zahradu vlastním životem
O permakulturních zahradách se v poslední době hodně mluví. Někdo je považuje za bezpracný způsob, jak se starat o svou zeleň, někdo z nich dělá bezmála vědeckou disciplínu. Pokud ale máte blízko k přírodě a ctíte její síly, mohly by právě ony být pro vás tím pravým řešením.
Permakulturní zahrady mohou vypadat na první pohled trochu jako malá „džungle“, ale i ony mají své zákonitosti (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Označení permakulturní zahrada vzniklo z anglického sousloví „permanent agriculture“, což jasně odkazuje na filozofii trvale udržitelného zemědělství. Tento typ hospodaření na zahradním pozemku má některé svoje charakteristiky a zákonitosti, takže pokud vám bude někdo tvrdit, že je to vlastně taková džungle, v níž necháte vše růst, jak vás napadne, nevěřte mu.
Začněte bez chemie
Tento typ zahrady je především užitkový. Pokud tedy milujete překrásné zámecké zahrady a parkové zahrady plné ozdobných záhonů či exotických stromů a chcete si něco takového vybudovat doma, na permakulturu zapomeňte. Permakultura – to je především užitkovost. Z takové zahrady chceme získávat zeleninu a plody, které budou naši domácnost zásobovat zdravými produkty, a my jejich pěstováním nebudeme ohrožovat ekologickou rovnováhu.
Proto jednou z hlavních zásad je: Vše bez chemie! Zjistěte si dříve, než se do zakládání permakulturní zahrady pustíte, zda pozemek nebyl chemicky ošetřován, a není tudíž kontaminovaný. Připravte se také na to, že se jedná o běh na trochu delší trať. Bude trvat několik let, než dosáhnete toho, aby taková zahrada fungovala, jak má. Pokud máte tedy jasno v tom, že do „toho chcete jít“, měli byste se soustředit na další důležité věci, které permakulturní zahrada potřebuje.
Na záhonech vedle sebe žijí různé druhy rostlin, které si navzájem pomáhají
Volte domácí druhy
Když se zahloubáte do odborné literatury na toto téma (což mimochodem doporučujeme), zjistíte, že se nejedná o žádný módní výstřelek, ale že je to vlastně návrat k tradici a k tomu, abychom s přírodou spolupracovali a nechali hodně věci na ní samé. Vyřeší se často mnohé lépe než násilným zásahem. S tím do jisté míry souvisí i volba rostlin, které budete pěstovat.
V maximální možné míře byste měli zvolit druhy, které jsou doma v našem podnebním pásmu a které zvládnou podmínky dané nadmořskou výškou, v níž žijete. Už jsme se zmínili, že se nejedná o okrasnou záležitost, ale to vám nebrání vysázet i nějaké květiny, nejlépe trvalky. Zároveň zjistíte, že krásně kvetou i rostliny užitkové, vždyť ostatně takové brambory byly kdysi pěstovány pro okrasu, a nikoliv pro užitek. Mnoho druhů má také krásné a dekorativní listy, jichž můžete rovněž vhodně využít.
Své místo tu mají i jinak divoce rostoucí květiny jako například náprstníky
Nebojte se nepořádku
Na první pohled může být „permakultura“ pro někoho synonymem nepořádku. Do jisté míry je to pravda, ale jen v tom smyslu, že tu nemají místo geometricky přesně narýsované cestičky, záhonky i předěly mezi nimi a trávníkem, který nemá rozhodně připomínat golfové hřiště. Vše tu má vypadat přirozeně, takže se sem spíše hodí malé květinové loučky nebo přirozeně vypadající vodní plochy, které navíc poskytnou domov užitečným vodním živočichům. Nemusíte se vzdávat ani dekorativních prvků, ty by ale měly být z přírodních materiálů jako dřevo nebo kámen.
Nezapomínejte plánovat
K tomu, abyste permakulturní zahradu maximálně využili, je zapotřebí přemýšlet a plánovat. Zeleninové a bylinkové záhony jsou vyvýšené, zemina by měla obsahovat dostatek živin. Někteří odborníci doporučují sázet keře a stromy se silnými kořeny hlouběji, než je obvyklé, protože tak lépe absorbují vodu a v období sucha s ní lépe hospodaří. A tuto vláhu poskytnou i okolo rostoucím druhům.
Vyvýšené záhony lze také obložit smrkovými fošnami, které jsou odolné, zadržují vlhkost a brání tomu, aby vláha stékala ze záhonů pryč. Dobře založená a vedená permakulturní zahrada tak potřebuje méně vody než ta běžná. Mladé rostliny pochopitelně zalévat musíte, jak potřebují, ale měli byste jim dopřát zálivku dešťovou vodou. Část vláhy dodáte také ekologickým hnojivem v podobě bylinných jích, což jsou odvary z bylin, které vyrábíme nikoliv pro sebe, ale pro své rostlinky. Nejčastěji se používá jícha připravená z kopřivy.
Důležitá je symbióza – ve vyšším principu ta vaše s přírodou, v tom nižším, ale velmi důležitém - symbióza mezi jednotlivými rostlinami. Ty si v permakultuře pomáhají, například hrách se může pnout po stvolech kukuřice. Na záhoncích by se vedle sebe měly vysazovat rostliny, které mají různé potřeby a navzájem si tak nepřekážejí – jeden druh například potřebuje více dusíku, druhý méně. Seznamy vhodných a nevhodných druhů najdete na internetu nebo se poraďte se zkušenějšími zahrádkáři a zahradníky.
V permakulturní zahradě se nemusí také věnovat tolik času pletí. Jak je to možné? Hodně pomůže právě správná volba rostlin i to, že je sázíte v menších rozestupech než v běžných okrasných záhonech. Velkým pomocníkem je také správné mulčování, protože bez mulče se tady prostě neobejdete. Dobrou volbou je třeba mulč ze slámy nebo z posečené trávy. Ale pozor, tu posečte dříve, než začne kvést, jinak bude na záhonech semenit. Někdy se používá i jemná dřevěná štěpka z listnatých dřevin, protože ta z jehličnanů okysličuje půdu, což je nežádoucí.
I rajčata budou v mulčovaných záhonech dobře prospívat
Na co je důležité myslet
Protože prakticky nepoužíváme chemii, musíme počítat se škůdci a chorobami. Dobře vedená permakulturní zahrada si s nimi poradí, v případě slimáků se ale budete muset připravit na to, že je potřeba je důsledně sbírat. Permakulturní zahrada nemusí být velká, vytvoříte ji i na malém pozemku a zkušení zahradníci zvládají dokonce permakulturní balkony.
Neztrácejte trpělivost a smiřte se s tím, že první roky budou náročnější a někdy také ve znamení omylů. Žádný učený ale z nebe nespadl. Odměnou vám bude přirozeně vypadající ekologická zahrada, v níž si její obyvatelé z rostlinné i živočišné říše budou pomáhat, a vy z ní získáte zdravé plodiny pro domácí kuchyni.
Inspirací pro vznik tohot článku nám byl pořad Receptář Prima nápadů
Zdroj informací: www.ceskestavby.cz, www.otevrenazahrada.cz, www.potravinovezahrady.cz
Znáte německou kopu?
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 2. 4. 2022, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová
