reklama

Využijte mocnou sílu jara, dává energii klíčení, zakořeňování a růstu

Jaro nás každý rok překvapí v jinou dobu. Někdy je to koncem února, jindy až v druhé polovině dubna. Pro zahrádkáře jaro nastává ve chvíli, kdy rozmrzne půda a teplota se zvedne tak, že je možné vyrazit ven a začít zase s novým elánem pracovat. A je jedno, jestli je to o pár týdnů dříve nebo později.

Jaro je ideální období pro vysadbu stromů a keřů (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Jistě jste si všimli, že téměř cokoliv, co na jaře zasadíte nebo vysejete, roste dobře a rychle. Stejně tak je tomu i v případě přesazování, a to zejména v březnu  - na počátku jara. Podstata spočívá v tom, že půda je po zimě v ideální kondici, zvlášť tam, kde byla na podzim zryta. Mráz rozdrobil hroudy a po provedené kultivaci je poměr vody a vzduchu půdních kapilár z celého roku nejpříznivější. Obecně je na tom půda, co se týká zásobování vláhou, velice dobře.

Voda ze zimního sněhu a srážek je i ve spodních vrstvách, i když se nám zdá povrch pozemku suchý, vlhkost vzlíná k povrchu. Pokud se můžete rozhodnout, jestli sázet a přesazovat na podzim, nebo na jaře, určitě volte jaro. To platí nejen pro dřeviny, ale i pro trvalky. Velmi ožehavým problémem se může stát například nutnost přesazení již vzrostlého nebo staršího stromu či keře. Tato situace nastane třeba v případě, že jste výsadbu neodhadli a dřeviny vysadili v příliš těsném sponu.

Brzy na jaře je ten pravý čas pro sázení česneku
Brzy na jaře je ten pravý čas pro sázení česneku (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Také tehdy, kupujete-li pozemek s již vzrostlou zahradou, se může stát, že zájmy původního majitele se neshodují s vašimi. Určitě nemá cenu přesazovat starou, nemocnou jabloň, ale cenný druh s nepoškozeným růstem, který má předpoklad pro další dlouhodobou vegetaci. Nedá se obecné říci, do kolika let je přesazování možné, vždy záleží na okolních faktorech a kvalitě provedení. Určitě by také měla předcházet příprava jedince na zákrok minimálně rok dopředu, kdy postupně obrýváme kořenový bal.

Velmi zajímavou kapitolou jsou také bonsaje. A to zejména v případě záhonového pěstování. Aby se zachoval jejich požadovaný tvar a velikost, musí být nejlépe každoročně (zjara) přesazeny. Ideální období je před jejich rašením, nejpozději ve chvíli, kdy se pupeny začínají rozvíjet. Zásah je poměrně drastický. Stromky se musí celé vyrýt a kořenový bal silně sestříhat. Na první pohled se může zdát, že to stromek nemůže přežít, ale přežije.

Jaro je také dobou nejefektivnějšího pletí vytrvalých plevelů. Protože je pozemek čistý a půda se pod rýčem doslova rozsýpá, vyplatí se záhonky dobře prorýt a odstranit všechny kořeny vytrvalých plevelů, např. bršlice kozí nohy, pýru nebo kopřiv. Postupujeme-li pečlivě, budeme mít od nich dlouho pokoj. Díky vlastnostem půdy se nám bude postupovat velice dobře a rychle.

Na jaře také můžeme bez sebemenších znalostí a námahy provádět vegetativní množení velké řady rostlinných druhů. Zkusit můžete jednoduché hřížení, které se provádí nejčastěji u druhů, které rostou poléhavým či plazivým růstem, tvoří šlahouny nebo se jejich větve kloní k zemi. Vybereme mladý výhon, který se dá bez problémů ohnout až na zem, a zasypeme jej do jámy nebo rýhy vyplněné kvalitním substrátem.

Rostlinky sílí a rostou před očima
Rostlinky sílí a rostou před očima (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Proti pohybu nebo vytažení můžeme výhon zafixovat v zemi (například kolíkem). Po nějaké době výhon, v závislosti na druhu, pustí kořeny. Stav zakořenění kontrolujeme opatrným odhrabáním země. Teprve po zakořenění větev odřízneme od mateční rostliny. V létě je nezbytná zálivka. Určitě se můžete pustit i do řízkování, zkuste jehličnany i listnáče. Nejrychleji koření listnaté keře, vyzkoušet ale můžete všechno.

Řízky nejčastěji z jednoletých výhonů opatřete dolním, dostatečně dlouhým šikmým řezem (provádějte ostrým nožem !). Vršek zastřihněte rovně nebo jen mírně šikmo kousek nad očkem. Pro podporu kořenění můžete namočit řezné plochy do stimulátoru. Řízky lehce zešikma zapíchejte do truhlíčků se směsí perlitu a rašeliny  v poměru 1:1. Zalijte a ponechte venku, v pařeništi či v chladném skleníku, vždy chráněné před přímým sluncem. Určitě je dobré po dobu prvních 2-3 týdnů zakrýt truhlíček fólií. Řízky rozsazujte teprve tehdy, mají-li dostatek kořenů. Úspěšní bychom měli být např. u svídy, brslenu, břečtanu, šeříku, tamaryšku, skalníku, trojpuku, vajgélie, kérie, hortenzie, kaliny, komule, pustorylu, růže, tavolníku a zlatice.

Vyzkoušet můžete i jinou úpravu řízků, tzv. řízky s patkou. U tohoto způsobu jde o to, aby na řízku zůstala i část starého dřeva. Najděte si tedy vhodnou větvičku a prudkým pohybem ji odtrhněte, nezapomeňte odříznout přebytek kůry, která na řízku po strhnutí zůstane. Další postup je stejný jako u předchozího způsobu řízkování. Patkovými řízky se dobře množí zejména jehličnany, jako jsou zeravy, jalovce, cypřišky a tisy.

Některé druhy koření tak snadno, že stačí doslova zapíchnout kolík do vlhké země. Je to příklad topolů a vrb. Podmínky pro kořenění přímo na záhoně můžete zlepšit zakrytím netkanou textilií nebo v menším měřítku přiklopením zavařovací sklenicí. Některé větévky zakoření v pouhé sklenici s vodou (svída, zlatice, vrba).

Živé ploty

Jaro je tou pravou chvílí i pro tvorbu živých plotů, a to tou nejjednodušší cestou. Mladé pruty stačí jen zapíchnout do vlhké země a ony samy zakoření. Jen je třeba vytyčit linii plotu, která může být rovná i zvlněná. Rovnou čáru nám pomůže vytyčit provázek. Na jaře dobře koření vrba, svída, ptačí zob, meruzalka i skalník. Proutky můžeme zkrátit na několik oček a pro větší jistotu kořenění na ně můžeme posadit sklenice odpovídající velikosti. Řízky zapichujeme šikmo a dostatečně hluboko.

Na jaře nesmíme zapomínat ani sami na sebe. Je ten pravý čas na očistné kůry, sport a celkové změny životního stylu. Strava v tomto období by měla být nejlehčí v roce. Využijme toho, co probouzející se příroda nabízí, a do svého jídelníčku zařadíme čerstvé saláty s podílem planě rostoucích bylin (ptačinec žabinec, popenec, sedmikráska, pampeliška). Zařadíme také pravidelné pití čaje z mladých kopřiv, který je doslova elixírem zdraví, očišťuje organismus, podporuje činnost jater a ledvin, čistí krev, napomáhá také k pěkné pleti. Pokud výluh použijeme k poslednímu opláchnutí umytých vlasů, bude pokožka hlavy zdravá a vlasy lesklé.

Trávník, vysetý na jaře, brzy zesílí a zazelená
Trávník, vysetý na jaře, brzy zesílí a zazelená (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Na jaře bychom se měli vyhnout tučnému a smaženému jídlu, vaříme kratší dobu, ideální je blanšírování nebo vaření v páře. Také omezíme silně slané, tučné, ubereme masitých jídel. Výborné je zkusit naklíčené obilí či jiná semena. Ke klíčení se hodí zejména luštěniny (sója, čočka, cizrna, hrách, fazole), obiloviny (pšenice, ječmen, žito, oves), z ostatních semen naše zdraví posílí pohanka, ředkev, řeřicha, ředkvička, vojtěška a len.

Rostlinné klíčky a výhonky jsou ideálním zdrojem vitaminů (A, B, C), minerálů (vápník, hořčík, fosfor), esenciálních aminokyselin a řady dalších - pro tělo důležitých látek. Na jaře je venku nejkrásněji, vítr je teplejší, sluníčko hřeje a vzduch voní. Neseďte doma a využijte každou volnou chvíli k pobytu v přírodě. Začněte s pravidelným joggingem, jízdou na kole nebo jenom choďte a dívejte se kolem sebe na jarní nádheru.

Zdroj informací: autorka článku; Wikipedie

Pěstujte krásné pryskyřníky:

Publikováno: 6. 4. 2022, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková