reklama

Jaro je nejlepší obdobím pro veškeré přesazování rostlin

Jaro je úžasným obdobím plným síly a řada zahradnických prací je přímo spojena s ním. Jaro je zcela nejlepší doba pro veškeré přesazování rostlin na zahradě. V tuto dobu se vše téměř zázračně ujímá a dobře koření. Trvalky, keře, skalničky i větší stromy. Tou nejlepší dobou je zpravidla březen a duben, a je proto škoda tuto dobu minout.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Dobrá příprava výsadbové jámy je pro přesazení nutností (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Přesazování trvalek

Jednou za čas potřebují trvalky přesadit, a to jak trsovité druhy, tak i ty, které se rozšiřují podzemními výběžky.  Pokud mají trvalky menší květy, porost řídne a není tak vitální, je třeba přikročit k přesazení. A právě jaro je tou nejlepší dobou.

V případě přestárnutí trsu je tím nejlepším řešením jeho rozdělení. Trvalky, které se samy vegetativně šíří podzemními výhonky či šlahouny, jako je tomu u řebříčku, plamenky, chryzantém či aster, je třeba kompletně vyrýt a rozebrat. Místo, kde rostlina rostla, pořádně proryjte, vylepšete kompostem a přidejte organickou hmotu. Část zeminy můžete vyměnit. Z vyrytého trsů vyberte jen mladé, silné a zdravé části, a ty zasadíte zpět. Dobře zalijte, zejména po první dva měsíce nenechte nikdy přeschnout. Staré a proschlé kusy dál nepěstujte.

Po každém přesazení je důležitá pečlivá zálivka
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Po každém přesazení je důležitá pečlivá zálivka

Přesazování skalniček

Je velmi podobné přesazování trvalek. Zejména skalničky, které se rychle šíří a tvoří přízemní polštáře, jako je netřesk, plamenka, pochybek a další, potřebují čas od času péči. Polštáře se rychle rozšíří, zároveň ale také rychle stárnou. Tyto druhy většinou netvoří příliš hluboký kořenový systém. Vyrýt celý porost je tedy velmi snadné. Půdu pod rostlinami upravíme, vylepšíme a prokypříme. Vybereme nejhezčí části rostlin a do připraveného povrchu je vysazujeme zpět. Mezi jednotlivými rostlinami necháme dostatečné rozestupy.

Vysazování se velice dobře dělá pomocí přepichovacího kolíčku. Pokud mají rostliny větší kořeny, pomůžeme si úzkou motyčkou. Po výsadbě přitlačíme a dobře zalejeme jemným postřikem. Některé druhy rozchodníku vytvářejí kompaktní porosty dužnatých stonků, kdy na jejich horní části vyrůstají listy. Pokud je již porost starý nebo plný plevelů, tak jej na jaře odstraníme, půdu zryjeme a odstraníme plevele.

Na jaře je potřeba rozdělit a zmladit i trsy sklaniček
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Na jaře je potřeba rozdělit a zmladit i trsy sklaniček

Urovnáme povrch a ostrým nožem odřežeme ze stávajícího porostu pouze ty nejhezčí rostlinky. Zapichujeme je pomocí kolíčku až po první dužnaté listy. Plocha holého stonku musí být v zemině. Zalijeme a udržujeme mírně vlhké po dobu 3 týdnů. Stonky samy pustí kořínky, odmění se vitálním růstem a pěknou sytou barvou. Skalničky nehnojíme, nepřidáváme k nim ani minerální hnojiva do půdy. Čas od času můžeme do zeminy motyčkou zapravit velice dobře rozložený kompost.

Trs rozchodníku připravený na přesazení
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Trs rozchodníku připravený na přesazení

Přesazování bonsají

Bonsaje jsou kapitolou samy pro sebe. Jejich pěstování přináší mnoho radosti, mají ale svoje specifika. Bonsaje samozřejmě tradičně pěstujeme v miskách, v případě že je ale máme na chatě, nebo tam, kde nemůžeme zajistit pravidelnou zálivku, je lepší pěstování ve volné půdě na záhoně. Záhonové pěstování je vhodné pro všechny druhy domácích i introdukovaných dřevin a můžete jím dosáhnout velmi dobrých výsledků.

Pro pěstování na záhoně je nejlepší použít stromky přenesené z volné přírody. Vždy volíme druhy, které nejsou chráněné, přednost dáme dřevinám rostoucím na nevhodném místě, jako jsou například dřeviny rostoucí z chodníku, mezi dlaždicemi, nebo z míst, kde se jedná o nálety. Stromky, které najdeme, nejprve opatrně vyryjeme, poté je upravíme zakrácením kořenů. Pryč musí všechny poškozené, spletené, zejména pak takové kořeny, které rostou kolmo dolů - ty vystřihněte úplně. Ostatní zdravé kořeny zkraťte o polovinu.

Nadzemní část upravte podobně. Pro začátek tvarujte stromky ve vzpřímeném stylu. Snažte se o to, aby stromek měl větve rovnoměrně rozložené po obvodu kmene. Zahušťující, nad sebou rostoucí a křížící se větve odstraňte zcela. Terminál zakraťte cca o ¼ nad pokračujícím pupenem. Takto upravené stromky vsaďte na čistý, dobře zrytý záhon do polostínu. Stromky nevysazujte příliš hustě, ať k nim máte dobrý přístup. Pokud výsadbu provádíte na jaře či na podzim, je procento ujatých jedinců velmi vysoké.

První dva roky se stromky nehýbejte, pouze tvarujte korunku řezem. Po této době, nejlépe zjara - před rašením, stromky vyryjte a opětovně proveďte řez kořenů. Budete velmi překvapeni, jak je kořenový systém mohutný. Cílem je vytvarovat hustý a kompaktní bal s kořeny blízko u kmene, který se rozprostírá spíše do stran než dolů.

Upravte i korunku a můžete již začít s tvarováním speciálně určeným drátem. Větévky ohněte do vodorovné polohy a drátkem je vypolohujte tak, aby nebyly přímé, ale lehce zvlněné. Nezapomeňte opět zastřihnout terminál. Stromky vsaďte zpět na dobře prorytý, případně kompostem obohacený záhon. Dobře zalijte. Tvarovat můžete i provázkem. Výborně se s ním ohýbají větévky a nehrozí tolik zaříznutí do sílící větévky.

Provázky na vyrytém stromku přichyťte ke kořenům. Je to lepší než používat kolíky, které pak vadí při pletí. Tento postup opakujte každé jaro. V průběhu roku jen nezapomínejte kontrolovat dráty a provázky. Pokud se začínají zařezávat do větviček, materiál odstraňte nebo je převiňte o kousek vedle. Stromky při záhonovém pěstování vyžadují jen minimum péče v průběhu roku. V suchu jim poskytněte zálivku.

Přihnojení není vyloženě nutné. Nikdy však nepřehnojujte. Bonsaje takto pěstované mají svoje specifika oproti těm, které pěstujete v misce. Daleko rychleji rostou a každoroční vyrytí spojené s radikálním řezem kořenů je nezbytné. Při jeho opomenutí dochází k bujení silných mladých letorostů, které mohou celý stromek zcela znehodnotit. Pokud se letorosty objeví, odstraňte je na větevní kroužek. Naopak výhodou záhonového pěstování je to, že zcela odpadá zimování, není potřeba žádné nakrytí ani přirytí.

Přesazovaní keřů

Nejlepší dobou pro přesazování keřů je brzké jaro či podzim. Ideálně ve chvíli, kdy dřevina nemá listy. Přesazovat můžeme jak mladé, tak i starší keře. Důležitá je kvalitní příprava výsadbové jámy. Výsadbová jáma musí být dostatečně hluboká, aby se zde pohodlně rozprostřel celý kořenový systém. Kořeny by neměly být zkroucené, stočené ani příliš nahuštěné na sebe. Výsadbovou jámu nejlépe vyhloubíme ostrým rýčem.

Keř dobře usadíme do předem připravené jámy
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Keř dobře usadíme do předem připravené jámy

Může mít kruhovitý nebo čtvercový tvar. Často se zapomíná na dno výsadbové jámy. To by vždy mělo být prokypřené a proryté, protože kořeny pak mohou začít lépe prorůstat. Původní zeminu je nejlepší z poloviny vyměnit. Odebranou zeminu nahradíme směsí kvalitního kompostu, případně obohatíme o rašelinu, písek a rozloženou organickou hmotu. Obě hmoty, a to jak novou, tak i původní, dokonale promícháme a necháme na hromadě vedle jámy. Pouze něco málo zeminy podsypeme na dno. Jámu dobře prolijeme vodou a všechnu vodu necháme vsáknout.

Pro vyrytí keře z původního stanoviště použijeme ostrý rýč a keř vyryjeme tak, abychom kořenový systém poškodili co nejméně. Neryjeme hned u kmene keře, ale ve větší vzdálenosti. Kořeny přesekáme či podryjeme ze všech stran, ne pouze z jedné. Pro manipulaci s většími keři bude potřeba pomocník. Výsadbovou jámu máme vždy připravenou ještě před vyrytím a vlastní manipulací s keřem. Vyrytý keř přeneseme do jámy, usadíme jej rovně a uprostřed.

Všechny přesekané kořeny sestříháme nůžkami tak, abychom získali čistý hladký řez. Zasypeme zeminou a dobře ušlápneme tak, aby keř dobře seděl a nehýbal se. Nezapomeneme na zálivkový okraj, který nám pomůže se zálivkou. Po výsadbě rostlinu znovu zalijeme. Důležitá je i úprava nadzemní části, když manipulujeme s kořeny, je vždy potřeba úměrně tomu zmenšit i plochu koruny. Hlavní výhony zakrátíme o čtvrtinu až o polovinu, slabé výhony odstraníme úplně.

Zdroj informací: autorka článku, Wikipedie

Podívejte se, jak přesazovat jehličnany:

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 9. 4. 2022, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.