reklama

Jak na zahradě zorganizovat chlapský trojboj?

Jedním z nešvarů našeho zahradničení je snaha o maximální zkulturnění rostlin na našich zahradách. Zejména to platí o stromech a keřích, které si tak nějak rostou, jak je napadne, a vůbec neberou v potaz symetrii. Jejich rozpínavost je tedy potřeba utnout, a to nejlépe v oblíbeném zahrádkářském chlapském trojboji - sekáním, řezáním a stříháním.

i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Chlapský trojboj s pilou, sekačkou a nůžkami (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

Chlapský trojboj

Naše zahrady se v posledních letech začínají podobat jedna druhé jako vejce vejci. Nejčastější příčinou je podobnost stylu zahraničení a zahrádkaření. Společnost tak nějak spěje k perfekcionalismu a odráží se to i na našich zahradách. Pokud koupíme nebo zdědíme zahradu s již vzrostlými stromy a keři, je velmi častý nešvarem, že popadneme pilu, křovinořez nebo alespoň zahradnické nůžky a řežeme, sekáme, stříháme a bohužel také likvidujeme.

Takový zahradnický chlapský trojboj, kde my jsme vítězové, ale s poměrně nejistou vahou našeho vítězství. Na druhé straně jsou poražení. Nebo spíš poražené - poražené stromy, pořezané keře a vysekané živé ploty. A to všechno tu před námi rostlo a mělo se k světu. Koncept zahrady se stromy a keři plánujte s rozumem.

Vrcholem tohoto chlapského trojboje pak je, že si na vymýcenou zahradu, připomínající jihoamerickou savanu, pozveme zahradního architekta a chceme po něm koncept ovocného sadu či stinná zákoutí, tvořená stromy a keři. 

Ano, ve většině případů kácíme vysoké a rozkošatělé stromy na našich pozemcích v obavě o svou bezpečnost, případně o bezúhonnost našeho majetku. Ona taková spadlá větev, umně zaseknutá do střešní krytiny, nebo ulomená část koruny, zakrývající trosky našeho auta, nám moc na veselosti nepřidá, ale všechno se dá vyřešit.

Spousta lidí také neustále řeší (a zvlášť ve městech), kam s opadaným listím. A té práce, než ho shrabeme a odklidíme z perfektně střiženého trávníku. Ovocné stromy jsou pak vůbec ke zlosti, protože kdo by se zavařoval s jejich plody, pokud je doma stejně nikdo nejí. A když ovoce bude během léta a podzimu bez užitku padat na zem, přiláká na naši pečlivě udržovanou zahradu vosy, ptáky a myši.

Výsadba nevhodných druhů stromů jako živých plotů může dopadnout i takto
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Výsadba nevhodných druhů stromů jako živých plotů může dopadnout i takto

Všechno musí být perfektní

Dokonalost je naším hlavním kamenem úrazu. Novodobí zahrádkáři tráví čas na své zahradě buď za sekačkou, nebo s křovinořezem. Po jejich nájezdu má trávník dokonalý a krátký sestřih, živý plot je střižený jako podle pravítka a ze stromů v zahradě i okolo domu netrčí proti směru ani jedna větévka. 

Živé ploty jsou pak naší Achillovou patou. Zde děláme chyby jako přes kopírák. Nasázíme si do nejtěsnější blízkosti lesní dřeviny - smrky, borovice nebo buky. Potom se divíme, že za pár let není vidět ani korouhvička na střeše našeho domu. A co v takové chvíli uděláme? Popadneme pilu a řežeme, stříháme a kácíme, až třísky lítají na všechny světové strany. 

Přes léto se naše sekačky a křovinořezy téměř nezastaví
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Přes léto se naše sekačky a křovinořezy téměř nezastaví

Stačí přitom tak málo. Místo vzrostlých jehličnanů či listnáčů, které dorůstají mnohdy do výšky 20 metrů, ale ojedinělí nejsou ani 50metroví velikáni, vybrat prostě takové dřeviny, které jsou vhodnější. Dokonce jsou známy i případy, že majitelé pozemku vůbec nebrali v potaz ochranné pásmo sloupů vysokého napětí, kde je povolená výšková hranice rostlinstva maximálně 4 metry, a vysadili všechno, co měli rádi.

Pokud máte u pozemku sloupy vysokého napětí, pamatujte na zákon o ochranném pásmu
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Pokud máte u pozemku sloupy vysokého napětí, pamatujte na zákon o ochranném pásmu

Výběr dřevin do zahrad

Snažme se vybírat do našich zahrad dřeviny tak, abychom je nemuseli ani stříhat, ani řezat. Jistě má každý z nás celou řadu oblíbených stromů a keřů, kterými by se rád na zahradě obklopil. Ale před jejich výsadbou bychom si měli o nich také něco zjistit. Zejména to, do jaké výšky dorůstají, jak hustá a rozvětvená může být jejich koruna a jaké podmínky pro život potřebují.

Výsadbu bychom měli provádět tak, aby se stromy v dospělosti neproplétaly navzájem svými větvemi, ale aby se pouze okraje korun mezi sebou dotýkaly. Stromy musí mít dostatek slunečního světla, a to musí prostupovat i jejich korunou.

Při výsadbě stromů myslete dopředu, jak velký prostor budou stromy potřebovat
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Při výsadbě stromů myslete dopředu, jak velký prostor budou stromy potřebovat

Výsadbu živého plotu provedeme nejen pomocí kultivarů známých dřevin určených do živých plotů, ale můžeme daleko snadněji použít volně rostoucí dřeviny a z nich vytvořit živý plot. Ty se většinou rovněž nemusí ani stříhat, ani řezat, a pokud použijeme ty správné druhy, budeme z nich mít i užitek v podobě jedlých plodů.

Městské zahrady a zahrady satelitů upřednostňují spíše dřeviny ozdobné listem nebo jedlé keře. Sem volíme především dřeviny dorůstající do výšky 1 m. Venkovské  a nezkrotné zahrady snesou volně rostoucí dřeviny, sestavené z původních rostlin vyskytujících se v okolí. 

Živý plot třeba z ptačího zobu nemusí být přísně sešněrován sestřihem jako podle pravítka
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Živý plot třeba z ptačího zobu nemusí být přísně sešněrován sestřihem jako podle pravítka

Oblíbené jsou zejména tyto druhy:

  • Ptačí zob (Ligustrum vulgare) je bohatě rozvětvený keř. Maximální výška živého plotu je kolem 3 m. Volně rostoucí keře v květnu kvetou omamně vonícími bílými květy, které dozrají v černé bobulovité plody. Ty vystačí ptákům jako potrava po celou zimu.
  • Kalina obecná (Viburnum opulus) je až 4 m vysoký keř. Plody obsahují velmi nebezpečné toxické látky.
  • Zimolez obecný (Lonicera xylosteum) je poměrně hustě větvený, liánovitý keř, převisle rozložitý s trubkovitými květy.
  • Růže šípková (Rosa canina) je planě rostoucí ostnatá dřevina s jednoduchými růžovými nebo bílými květy, plodem je jedlý šípek.
  • Bez černý (Sambucus nigra) listnatý keř, využívaný hojně v léčitelství. Bílé laty květů jsou stejně jako tmavé plody (bobule) jedlé a chutné.
  • Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) je zvolna rostoucí trnitá dřevina, většinou středně velký až statný keř. 
  • Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je pomalu rostoucí okrasný keř se zelenými listy, velmi pichlavý, až 2 m vysoký. Plody jsou jedlé, trpké až kyselé.

Zde si budeme pamatovat, že výše uvedené dřeviny ve volné přírodě dorůstají až do výšky 4 metrů. Podle toho je potřeba koncipovat jejich začlenění do našich zahrad - s ohledem na výšku i zarostlou plochu. 

Inspirací pro vznik tohoto článku nám byl pořad Receptář prima nápadů. Zdroj informací: magazinzahrada.cz, zahradnictví FLOS, abecedazahrady.cz.

Podívejte se, jak na údržbu trávníku:

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 12. 4. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová