Existuje nějaká prevence proti chorobám a škůdcům rostlin?
Proti chorobám a škůdcům bojujeme ještě předtím, než k napadení rostlin vůbec dojde. Prevence řeší hodně nežádoucích faktorů, které mohou přerůst ve stres rostlin. Stres zeleň oslabuje, a tím vytváří prvotní bránu pro vstup nežádoucích návštěvníků v zahradě. Prevenci proti chorobám a škůdcům rostlin můžeme aplikovat několika různými způsoby. Přiblížíme si je na následujících řádcích.
Účinná prevence proti chorobám a škůdcům spočívá v dobrém prostředí pro pěstování rostlin (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Úplným základem prevence v boji proti chorobám a škůdcům je vytvoření takového prostředí, které bude pěstovaným exemplářům vyhovovat. Téměř žádná rostlina (platí zvlášť u zeleniny) nesnáší dlouhodobé bičování větrem, prudké výkyvy teplot nebo zamokření. Takové podmínky vedou k zeslabení růstu a strádání rostlin. Díky vzniklému stresu dochází k častému napadení škůdci nebo chorobami, což je pak nutné řešit.
Stejně tak těžká, jílovitá půda, která je silně zamokřená, není dobrým prostředím pro jakoukoliv rostlinu. V takových podmínkách rostou prakticky jen plevele, ani lučním porostům se na zamokřených loukách nedaří. Zeleninu pěstujte na chráněném místě, na zpracované a důsledně opečovávané půdě, kde nefouká vítr. Dobré místo představují polohy za domem nebo chalupou, pod kopcem či na jižních svazích.
K rozvoji chorob, jako je například padlí u drobného ovoce, dochází hlavně na místech, kde je zvýšená vlhkost vzduchu. Také jsou rizika v mrazových kotlinách nebo tam, kde není o bobuloviny řádně postaráno - hlavně v ohledu pravidelného prořezu, který zajistí dostatečný prostor mezi listy. Je to důležité z toho důvodu, aby došlo k jejich oschnutí po deštích.
Pravidelná péče je nesmírně důležitá, zde průklest angreštu
Především v zeleninové zahrádce řešte v rámci prevence proti chorobám a škůdcům také řádnou výživu. Spousta pěstitelů dělá jednu zásadní chybu. Pěstování stejného typu plodin vede zcela jistě k jednostrannému vyčerpání půdy, a navíc zvyšuje riziko napadení některou ze závažných chorob. Například v rámci prevence proti nádorovitosti brukvovitých, kterých každoročně pěstujete v zahrádce několik druhů, si vytvořte osevní a sázecí plány tak, aby docházelo k pravidelnému střídání.
Tím se sníží veškerá možná rizika. Výživa je důležitá nejen proto, aby se rostliny řádně vyvíjely. Vyrovnaným mixem živin (v rozmanité formě a pomocí organického materiálu) zajistíte, že všechna zelenina, kterou si vysadíte na zahrádku, dá vyrovnaný a vysoký výnos. Na podzim zapravte do půdy posekanou trávu, listí ze zdravých stromů a například i zbytky zeleniny z kuchyně. Nezapomínejte ani na důležitého činitele - zelené hnojení, které pomáhá po rané sklizni. Svým rychlým růstem zabrání odparu vláhy z půdy a vhodným mixem také obohatí půdu o dusík, v čemž pomáhá například peluška.
Následným rozsekáním nadrobno a zarytím hmoty dojde k významnému obohacení půdy organickou hmotou, která se přemění na humus. Ten obsahuje živiny, váže na sebe vláhu a je nezbytným činitelem v rámci nepřetržitého zlepšování vlastností půdy. Aby půdě nechyběl ani vápník, nebojte se využití rozdrcených vaječných skořápek nebo vápnění, což pomůže hlavně rajčatům, která při nedostatku vápníku trpí černáním stopek plodů.
Smíšená kultura je vynikající prevence proti únavě půdy
Při využití průmyslových hnojiv je však nutné dávkovat velice obezřetně. Přehnojení dusíkem je nejčastějším problémem, který se často vyskytuje při masivní aplikaci těchto hnojiv. Výsledkem přehnojení dusíkem je sice výrazný růst, ale také vysoké riziko napadení škůdci. Koloritem je taktéž značný obsah dusíku přímo v rostlinách, což škodí i našemu organismu. Použití postřikových přípravků je až poslední řešení. Aktivní prevence (spolu s dobrým plánováním osázení) významně pomůže nejen omezit škůdce a choroby, ale je také dobrým tahem tehdy, když chcete dosáhnout vysokého výnosu.
