reklama

Čím olemovat záhony, aby byly krásné a praktické?

Olemovat záhony květinami se zdá jako banalita. Při dnešním výběru nejrůznějších druhů květin se v tom ale brzy můžeme začít ztrácet. Chceme mít květiny bezúdržbové nebo dáváte přednost důsledné péči o vaše květinové miláčky? A chcete mít raději pokryvné rostliny, skalničky nebo zakrslé kultivary?

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kterými květinami ideálně olemovat záhony, aby zakryly nevzhledné obrubníky? (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Kterými květinami olemovat záhony?

Květiny, které na záhonech pěstujeme, nemusí plnit pouze funkci okrasnou, ale také praktickou. Třeba skupina rostlin pro výsadbu v obrubnících a k lemování květinových zahrad je toho jasným důkazem. Pokud nejsme spokojeni s betonovými nebo palisádovými obrubníky, můžeme je schovat pod pokryvné rostliny, které dodají našim záhonům eleganci a barvy.

Skvělé na takové lemování okrajů záhonů jsou trvalky, které rostou kompaktně nebo v trsech, ale také sukulenty a zakrslé druhy jehličnanů. Jde totiž o to, že rostliny na okraji musí být vzrůstem nižší. A nemusí to být jen dekorativní květiny, ale také sem můžeme vysadit třeba bylinky. 

Jako lemy záhonů okrasnými rostlinami využijte takové, které jsou velmi nízké vzrůstem
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jako lemy záhonů okrasnými rostlinami využijte takové, které jsou velmi nízké vzrůstem

Levandule

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia), hojně se vyskytující v oblastech Středozemí, si našla své místo i u nás - především pro unikátní barvu květů a léčivé účinky. Je hojně využívána v lidovém léčitelství, kosmetice, ale i v potravinářství. Patří do čeledi hluchavkovitých, a je to silně a aromaticky vonící 60–120 cm vysoký, bohatě větvený, vytrvalý polokeř.

Levandule se může pěstovat jako solitér, ale mnohem lépe vynikne právě jako obruba záhonů v dlouhých řadách. Zde můžeme lépe obdivovat její květy. Výborně snáší spíše písčitou půdu a sušší stanoviště. Nepotřebuje přílišnou vláhu, která jí spíše škodí. Lze ji rozmnožovat semeny i řízkováním. Sazenice vysazujeme do záhonu ve sponu 50 cm. Máme na paměti, že se rozroste i do stran.

Do záhonů se hodí:

  • levandule lékařská neboli úzkolistá (Lavandula officinalis)
  • levandule prostřední - provensálská je kříženec (L. angustifolia a L. latifolia)
  • lavandin - kříženec levandule úzkolisté a širolisté (Lavandula x intermedia)
  • levandule korunkatá neboli francouzská (Lavandula stoechas)
  • španělská levandule (Lavandula lanata)
  • levandule zoubkatá (Lavandula dentata)
  • levandule rozeklaná (Lavandula multifida)
Levandule rozvine svůj šarm teprve, až vykvete
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Levandule rozvine svůj šarm teprve, až vykvete

Tařička

Tařička (Aubrieta) je nízká vytrvalá bylina, která při kvetení vytváří mohutné trsy. U nás je nejčastěji používána do skalek. Tyto rostliny jsou běžně uvyklé na skalnatou půdu, nejsou závislé na kyselé nebo zásadité půdě, ale ani stálé vlhkosti, nemají zvláštní nároky na živiny a snesou plné slunce i polostín, požadují pouze vzdušný a propustný substrát. 

Pro obruby suchých zídek a záhonů používáme:

  • tařičku kosníkovitou (Aubrieta deltoidea)
  • tařičku obrubníkovou (Aubrieta columnae)
Tařička vás překvapí záplavou hustě kvetoucího koberce
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Tařička vás překvapí záplavou hustě kvetoucího koberce

Santolína

Satolína (Santolina) patří do čeledi hvězdnicovitých. Pro pěstování vyžaduje lehkou, propustnou půdu. Zdobí zejména prosluněné skalnaté svahy. Santolína má ráda teplo a slunce, které také připomíná barvou svých květů. Přesto se dá relativně snadno pěstovat i v našich podmínkách. 

Z vybraných zástupců nabízíme druhy:

  • Svantolína (Santolina chamaecyparissus agg), která zahrnuje např. cypřiškovitou, neapolskou nebo zelenou
  • Svantolína rozmarínolistá (Santolina rosmarinifolia agg)
Santolína kvete nádherně žlutou barvou
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Santolína kvete nádherně žlutou barvou

Vřes

Vřes obecný (Calluna vulgaris) nám na záhonech bude dělat největší parádu na podzim. Vřes potřebuje kyselou půdu typu hrabanka, roste na slunci i v polostínu. Ve volné přírodě se s ním setkáváme na vřesovištích, v lesích nebo bažinatých porostech. Má výborné regenerační vlastnosti, přežije i mírný požár a okus od zvěře. V zahradách nalezneme velké množství barevných kultivarů. Vysazujeme vždy více kusů rostlin ve skupinách s odstupem od 25 do 50 centimetrů. Teprve třetím rokem můžeme být spokojeni s bohatě kvetoucími a rozrůstajícími se rostlinami.

Vřes bude vyžadovat kyselé prostředí a spíše lesní půdu
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Vřes bude vyžadovat kyselé prostředí a spíše lesní půdu

Šalvěj

Šalvěj (Salvia) je zástupcem léčivek i jako rostlina, dekorativní květem. Patří také k medonosným rostlinám, proto je její výsev a výsadba do záhonů vhodná pro podporu včel. Většina druhů šalvějí vyžaduje teplé a dostatečně osluněné stanoviště s dobře propustnými, ale na živiny spíše chudšími půdami, které mají zásaditou nebo mírně kyselou reakci. 

Kromě klasické šalvěje lékařské můžeme v zahradách nalézt:

  • šalvěj ananasovou (Salvia elegans)
  • šalvěj muškátovou (Salvia sclarea)
  • šalvěj bílou nebo černou (Salvia apiana a Salvia mellifera)
  • šalvěj divotvornou (Salvia divinorum)
  • šalvěj zářivou (Salvia splendens)

Na jižní Moravě byla objevena vzácná a chráněná šalvěj etiopská. Existuje ovšem mnoho a mnoho dalších druhů, z nichž mnohé nalezneme i ve volné přírodě.

Šalvěj použijte jako dekorativní léčivku na okraje záhonů
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Šalvěj použijte jako dekorativní léčivku na okraje záhonů

Okrasné trávy

Nižší okrasné traviny, které dorůstají do výšky maximálně 1 m, použijeme rovněž jako doplňky trvalkových záhonů a k olemování cestiček a záhonů. K nižším travinám s mohutným trsem se řadí především kostřavy:

  • kostřava Walliská (Festuca valesiaca)
  • kostřava ovčí (Festuca ovina)
  • kostřava popelavá (Festuca glauca)
  • kostřava metlovitá (Festuca gautieri (scoparia))
  • kostřava atlasská (Festuca mairei)

Jejich domovinou jsou suché pastviny, světlé lesy nebo písčiny. Kostřavy se od sebe odlišují zejména barvou listu - od jasně zelené před modrou až po stříbřitě šedou. Díky kořenovému systému dobře odolávají suchu. Vyžadují dobře propustnou, lehkou, kamenitou, případně písčitou, nepříliš výživnou půdu. Volíme pro ně spíše slunné stanoviště, ve stínu špatně prospívají. Také volíme jen mírnou zálivku, aby nedošlo k uhnívání kořenů.

Okrasné trávy nízkého vzrůstu vám vytvoří nadýchané bochníčky podél cest a záhonů
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Okrasné trávy nízkého vzrůstu vám vytvoří nadýchané bochníčky podél cest a záhonů

Brslen

Brslen (Euonymus) patří mezi opadavé nebo stálezelené dřeviny. Ze stálezelených druhů pěstujeme brslen japonský nebo Fortuneův. Z opadavých to je především brslen křídlatý, který na podzim vyniká červeně zbarvenými drobnými listy, nebo brslen širokolistý či korkovitý. Těmito rostlinami doplňujeme těžko přístupná místa v zahradě nebo v kopci. Nízké kultivary výborně a velmi rychle vyplní mezery mezi záhonem a cestičkou, jsou také vhodné do živých plotů. 

Brsleny jsou celkem nenáročné na pěstování. Nejlépe rostou na slunných nebo mírně přistíněných stanovištích. Nejvíce jim ale vyhovuje mírně kyselá, dostatečně vlhká půda. V našich podmínkách jsou plně mrazuvzdorné.

U nás nalezneme pouze dva původní zástupce:

  • brslen evropský (Euonymus europaeus)
  • brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa)

Ostatní brsleny (u nás pěstované) patří mezi kultivary, exportované ze zahraničí. 

Brsleny patří mezi dřeviny, ale na záhonech se vyjímají velmi dobře
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Brsleny patří mezi dřeviny, ale na záhonech se vyjímají velmi dobře

Pokud budeme vybírat mezi rostlinami, kterými chceme lemovat své záhony, ať už to jsou pokryvné rostliny nebo nízké keře, dbáme na to, abychom nevysadili některou z invazivních rostlin nebo rostliny, které jsou druhotně problematické. Tyto rostliny by nám v blízké době zcela zaplnily prostor a museli bychom se jich náročně zbavovat. Kromě toho mohou být hostiteli celé řady organismů, které na své zahradě opravdu nechceme.

Mezi takové rostliny můžeme zařadit třeba Dráč Thunbergův (dřišťál), který je oblíbený díky výrazným červeným lístkům a barevným lemováním. Tyto keře mají tendenci ukrývat celé populace klíšťat. Rostlina je hustá, trnitá a křovitá, takže poskytuje také skvělý úkryt pro hlodavce, a ti jsou hlavním šiřitelem mnoha nebezpečných chorob.

Zdroj informací: abecedazahrady.cz; zahradnictvi-flos.cz; Wikipedie

Pdívejte, jaké vybírat okrasné trávy:

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 14. 5. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová

Mohlo by vás dále zajímat

16. díl: Petr Skácel - loutkař - TV verze

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Petr je loutkář světového formátu, který kromě svých dvou krámků v Nerudově ulici pomáhal založit také loutkovou univerzitu. Jeho výtvory používá ve svých filmech třeba i společnost Disney.