reklama

Lahůdkovou cizrnu si letos nezapomene vypěstovat sami

Cizrna patří mezi luštěniny a její obliba stále stoupá. Má velká kulatá semena a sladkou oříškovou chuť. Je velmi výživná, zdravá a dá se připravit na mnoho způsobů. Mimo jiné je zdrojem velmi kvalitních bílkovin, sacharidů a vlákniny. Ačkoliv patří k teplomilnějším druhům, můžeme si ji vypěstovat i na vlastní zahradě.

Inspirujte se, jak vypěstovat zdravou cizrnu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Cizrnu beraní (Cicer arietinum) najdeme i pod označením římský hrách. A opravdu ji i podobně jako hrách pěstujeme. Cizrna je jednoletou plodinou, vytváří větvené, vzpřímené, až 1 m vysoké lodyhy. Její vegetační doba je asi 130 dní. Toto období potřebuje od výsevu do vytvoření zralých semen. Výsev je třeba provést včas, ale až ve chvíli, kdy je teplejší půda a nehrozí nebezpečí mrazů. Studená a mokrá půda při klíčení má velmi často za následek hnití semen.

V našich podmínkách se doporučuje cizrnu předpěstovat v bytě nebo ve skleníku a ven ji vysazovat již pěkně narostlou ve velikosti okolo 12 cm. Semena klíčí velice dobře a rychle. Pro ještě lepší a rychlejší výsledek je můžeme na 12-24 hod namočit do vlažné vody a pak je hned vyséváme. Semena s viditelným klíčkem vysazujeme do květináčků cca 0,5 cm pod povrch půdy. Semeno stačí jemně zatlačit prstem. Výsevy držíme na světle při teplotě okolo 20 °C a pravidelně je zaléváme. Ven je vysazujeme po 15. 5.

Mladý lusk cizrny
Mladý lusk cizrny (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Výsev přímo do půdy je ale také možný. Vyséváme v květnu (podle teploty) na dobře připravený záhon - do řádků vzdálených od sebe asi 50 cm. Vzdálenost jednotlivých rostlin v řádku by měla být okolo 15 cm. Celkem dobře se osvědčilo nakrytí výsevu dvěma vrstvami netkané textilie, při nižších teplotách se doporučuje nechat textilii na záhoně až do konce května.

Rostlina vyžaduje plně slunné stanoviště, intenzita slunečního svitu je naprosto zásadní pro tvorbu kvalitních lusků v dostatečném množství. Navíc je mnohem větší jistota, že lusky dozrají. Půda by měla být dost záhřevná, propustná, s příměsí dobře rozloženého kompostu. Cizrna celkem dobře toleruje sucho, zálivka se doporučuje při klíčení a případně po výsevu mladých rostlin. V opravdu suchém roce můžeme občas zalít v době květu a při tvorbě mladých lusků. V průměrně vlhkém létě ale zálivka není potřeba, stejně tak ani hnojení není nutné.

Cizrnový porost
Cizrnový porost (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Rostlina nevyžaduje žádnou oporu. Mladé rostlinky pravidelně okopáváme a udržujeme je v bezplevelném stavu. Porost udržujeme čistý a bez plevelů až do chvíle, než rostliny narostou a zapojí se. V této fázi bychom s nimi již neměli nijak manipulovat. Stejně jako hrách se mohou snadno polámat. Pokud jsme pravidelně pleli a okopávali mladé rostliny, není to v plně zapojeném porostu stejně potřeba. Čistý záhon navíc působí jako prevence proti napadení houbovými chorobami.

Sklizeň provádíme za suchého a slunného dne ve fázi, kdy se lusky zbarvily do žluta. Sklízíme celé lusky, ihned po sklizni je otevřeme a semínka vyloupáme. Na teplém a suchém místě je můžeme rozložit v tenké vrstvě, například na tácech nebo na prostěradle. Necháme je podle potřeby dosušit. Dokonale dosušenou cizrnu skladujeme v dobře uzavřených sklenicích v temnu. Kvalitní uzávěr sklenic je důležitý, protože do semen se rádi pustí potravinoví moli.

Správně zralá semena cizrny
Správně zralá semena cizrny (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Sklizeň je možná i v nezralém stavu, kdy jsou ještě semena měkká a lusky zelené. Takto sklizená cizrna se hodí pro přímou konzumaci. Můžeme ji jíst tak, jak je, nebo ji přidat do salátů, výborná je i vařená v páře. Dobře se doplňuje s mladou kukuřicí. Cizrna pochází z oblasti dnešního Turecka. Je blízkou příbuznou hrachu, rostlina svým vzhledem připomíná bob. Nejedná se ale ani o bob, ani o formu hrachu, cizrna tvoří samostatný druh.

Zdroj informací: hort.purdue.edu

Publikováno: 16. 5. 2022, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková