Správné umístění rostlin na zahradě, co se týče mikroklimatu nebo tzv. bizahradničení, má svá přesná pravidla, která jsou rostlinám ku prospěchu. Než se rozhodneme, kam kterou rostlinu na zahradě umístíme, měli bychom vědět, co mají rády. Jen ve správném prostředí budou růst, kvést a plodit.
Umístění rostlin v zahradě v duchu biozahradničení
Mnoho zahrádkářů - začátečníků pohořelo ve své snaze pěstovat na zahradě užitečné či okrasné plodiny jen proto, že nevěděli, jaké podmínky pro pěstování jejich rostliny potřebují. Přitom správné umístění rostlin v zahradě je prvním předpokladem k úspěchu při biozahradničení. Pokud máte na své zahradě zasázené nejrůznější kytičky, na záhonech zeleninu či bylinky, ale přes veškerou péči a zálivku to pořád není ono, bude nejspíš chyba právě ve zvoleném stanovišti, typu zeminy a zálivce.
Pojďme se spolu podívat, co ty naše rostlinky vlastně chtějí.
Plné slunce
Sluneční paprsky, které po celý den zahřívají vaši zahradu, jsou vítány, pokud jich není přespříliš. Naše pokožka vystavená přímým slunečním paprskům se opálí, ale také spálí. A jak je to s rostlinami? Zvládnou přežít na přímém slunci?
V takto osluněné zahradě vsaďte především na suchomilné a tropické rostliny z oblasti africké či jihoamerické pouště. Nejlépe se na vaší skalce bude dařit netřeskům, které obecně platí za rostliny, co vydrží téměř všechno. K netřeskům (Sempervivum) přidejte rozchodníky (Sedum) nebo kosmatec (Delosperma). Juka vláknitá (Yucca filamentosa) je navíc ještě mrazuvzdorná, a tak může na vaší zahradě pobývat po celý rok.
Mezi trvalkami se na plném slunci bude dařit plazivým plamenkům (Plox subulata), křížencům kakostu (Geranium), hvězdnici chlumní (Aster amellus), což je druh polovysokých aster, kvete nejčastěji modře nebo modrofialově. Hvozdíky (Dianthus) se u nás pěstují převážně jako letničky nebo dvouletky. Dále to je třapatka nachová (Echinacea purpurea) a třapatka srstnatá (Rudbeckia hirta).
Jestliže chcete na skalku umístit i prospěšné bylinky, nejlépe se zde bude dařit mateřídoušce, dobromysli, šalvěji nebo saturejce a divizně. Rozhodně nezapomeňte na levanduli.
Nic ale nezkazíte širokou škálou kaktusovitých rostlin, které plné slunce vysloveně potřebují, stejně jako opuncie a okrasné stepní trávy:
- třtina (Calamagrostis)
- nízké ostřice (Carex)
- kostřava (Festuca glauca)
- metlice (Deschampsia caespitosa)
- suchomilné kavyly (Stipa)
- bělotrn (Echinops)
- dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides)
Z vyšších keřů a dřevin na plné slunce můžete umístit komuli Davidovu (Buddleia davidii), známější pod názvem motýlí keř, ibišek syrský (Hibiscus syriacus) nebo kolkvícii nádhernou (Kolkwitzia amabilis) - opadavý keř, jehož růžové květy sladce voní.
Stromy vám pak v zahradě plné slunce připomenou Středomoří, protože se zde bude velmi dobře dařit oleandru obecnému (Nerium oleander), fíkovníku smokvoni (Ficus carica), olivovníku evropskému (Olea europaea), buganviliím (Bougainvillea) či některým z citrusovitých druhů. Musíte se ale přes zimu o tyto teplomilné dřeviny postarat a ochránit je před mrazem.
A pokud vsadíte na popínavky, zkuste nejkrásnější popínavku jižní Moravy - vinnou révu. Stejně tak zde budou mít své místo některé druhy popínavých růží, vistárie nebo akébie. Z jednoletých popínavek to pak bude povíjnice nachová (Ipomoea purpurea), thunbergie křídlatá (Thunbergia alata), hrachor vonný (Lathyrus odoratus), vilec šplhavý (Cobaea scandens) nebo fazol šarlatový (Phaseolus coccineus).
Slunná místa obvykle disponují lehkou, písčitou a méně úrodnou půdou, tato půda není náročná na hnojení a nevyžaduje výživu.
Polostín a stín
Polostín nebo tzv. toulavý stín (vzniká zejména pod stromy, kde se stín pohybuje zároveň s pohybem slunce během dne) se vyskytuje téměř v každé zahradě. Na taková místa můžeme vysazovat konvalinky, sasanky, prvosenky, kapradiny, kakosty, okrasné hluchavky (pitulníky), kontryhele, dymnivky, plicníky, náprstníky, udatny nebo třemdavy.
Do polostínu až stínu volte zvonky, čemeřice, čechravy, bohyšky, škornice, kostivaly, rodgersie, oměje nebo ploštičníky. Stinná a polostinná místa vyžadují humóznější půdu s dostatkem organického hnojiva.
Mezi keři a dřevinami budou dominovat azalky a rododendrony, avšak těm musíte zajistit kyselejší pH půdy. K těmto dřevinám a keřům můžete přidat:
- kapradiny
- netík (Adiantum pedatum)
- papratku (Athyrium)
- podezřeň (Osmunda regalis)
Mezi další keře, vhodné do polostínu či stínu, patří brsleny, bambus, bobkovišeň, hlohyně, hortenzie nebo zimostráz.
Trvalky:
- boubelka velkokvětá (Platycodon grandiflorus)
- liriope (Liriope spicata)
- mitrovnička srdcolistá (Tiarella cordifolia)
- rozrazil klasnatý (Veronica spicata)
- srdcovky nádherné (Lamprocapnos spectabilis)
- kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum)
- dymnivka žlutá (Corydalis lutea)
- hluchavka pitulník (Galeobdolon)
Vhodná půda
Podle zrnitosti rozlišujeme půdy písčité, hlinité a jílovité, dále pak půdy složené z uvedených typů (např. hlinitopísčité, jílovohlinité a podobně).
Písčitá hlína patří k půdám lehkým, dobře propustným a málo úrodným.
Hlinitá dobře propouští vodu a vzduch, obsahuje velké množství živin. Takové půdy jsou velmi úrodné, využívají se v zemědělství.
Jílovitá půda je těžká, téměř nepropustná, velmi málo úrodná.
Pokud si nejste jisti, jaký typ půdy máte na zahradě, podívejte se na plevel, který vám zde roste. Našli jste jitrocel větší, pcháč, pýr nebo heřmánkovec? V tom případě máte těžkou, jílovitou půdu - zde se bude dařit dřínu (Cornus), forsythiím, vilínu (Hamamelis), zimolezu (Lonicera) a kalině. Také denivky (Hemerocallis ), třapatka nachová a pivoňky jsou ideální volbou.
Ječmen myší, mateřídouška, mák vlčí a kakost jsou hojně zastoupeny v lehkých písčitých půdách. Vysazujte okrasné traviny a další suchomilné rostliny, které nejsou náročné na závlahu.
Výskyt pryskyřníku plazivého, smetanky lékařské, mochny husí a lipnice obecné naznačuje přítomnost hlinitojílovité půdy.
Rašeliništní půdy v zahradě jsou skvělým podkladem pro založení vřesovišť s výsadbou rostlin, které vyžadují kyselé prostředí v půdě (azalky, rododendrony). Chceme-li upravit pH půdy, zapravíme do ní mletý vápenec.
Přeslička rolní, řeřišnice, kohoutek luční, bojínek a další jsou typickými rostlinami zamokřených půd. V takovém případě máte dvě možnosti - buď nákladně odvodníte pozemek drenážemi, nebo vytvoříte jedinečný biotop a vysadíte zde vodomilné mokřadní rostliny. Taktéž si zde můžete založit rybníček nebo zahradní jezírko.
Vodní plocha
Zamokřená zahrada, mokřad nebo vodní plocha na zahradě evokuje k vytvoření nádherného zákoutí s vodní plochou v přítomnosti převážně bahenních, mokřadních a vodních rostlin. Břehy vodní plochy budou lemovat blatouchy bahenní (Calthra palustris) nebo vodní kosatce (Iris). Azolka karolínská (Azolla caroliniana) patří k jednoletým kapradinám a potřebuje stojatou, spíše teplejší vodu. Žebratka bahenní (Hottonia palustris) trvale koření v bahnitých březích. Ze zástupců travin vybereme lesnici rákosovitou (Phalaris arundinacea), která ale může růst u vodních ploch, stejně jako třeba u zídek nebo na skalce.
Samotnou vodní plochu ozdobíme lekníny nebo lotosy, které doplní na hladině plovoucí babelka řezanovitá (Pistia stratoides) s drobnými semišově hebkými lístky.
Zdroj informací: abecedazahrady.dama.cz, magazinzahrada.cz
Publikováno: 30. 5. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová