reklama

Máte na své zahradě medonosné rostliny? Ne? Velká chyba!

Chytře poskládaná zahrada může být pro hmyz produktivnější než květnatá louka nebo dokonce vegetace, kvetoucí v nějaké přírodní rezervaci. Zvlášť ve městě, kde se alternativy nenabízejí. Klíčovou výhodou je přitom pestrost a nepodobnost zahrad, které ve své rozmanitosti opylovačům nabízejí nektar a pyl po celou vegetační sezónu.

Barevné rostliny přilákají užitečný hmyz (Zdroj: Fiskars)

Pomáhá i malá zahrádka

Zajímavé je, že u opravdu velkých zahrad a okrasné parkové zeleně to tolik neplatí. Ty jsou spíš uniformnější. A proto jsou malé zahrady pro opylovače vlastně cennější. Zahrádky jsou podstatným prvkem, který umožňuje hmyzu přežít. Pokud vám tedy není osud opylovačů a jejich krize lhostejná, má každý člověk ty nejlepší předpoklady jim pomoci svou vlastní malou zahrádkou, její originalitou a pestrostí. Je to přesně jedna z těch maličkostí, kterou můžete udělat sami a která bude mít zásadní dopad. Na velikosti tedy možná záleží v jiných situacích, ale ne když přijde na zahrady a opylovače. Tam i malá zahrada umí sehrát velkou (a chutnou) podívanou pro hmyz.

Okrasné stromy a keře

Když kvetou zjara skalníky, jen to kolem nich bzučí – tolik hmyzu nalákají jednoduché bílé kvítky. Lákadlem jsou také zimolezy, u nichž najdete spíše čmeláky stejně jako na vistáriích. Obyčejný pámelník a přísavník trojcípý jsou v pozdním létě vítaným zdrojem potravy pro včely i čmeláky. Mezi medonosné stromy počítají včelaři hlavně lípy a topoly, ale pochybuji, že si je budete vysazovat do zahrady.

Čmeláci jsou společenský hmyz
Čmeláci jsou společenský hmyz (Zdroj: Fiskars)

Medonosný je také akát, ten se ale stává v některých oblastech nevítanou invazní dřevinou vytlačující původní porosty. Pro zahrady se hodí spíše menší okrasné ovocné stromy, například jabloně či třešně, vhodné jsou menší formy listnáčů a kvetoucích keřů. Z popínavých dřevin je velkým zdrojem nektaru pro včely zimolez a břečťan. Zimolez má výhodu dlouhodobého kvetení během celého léta, břečťan je pak významný díky pozdnímu kvetení na podzim, kdy bývá posledním zdrojem nektaru.

Léčivé byliny a plevele

Pěstujete-li léčivé bylinky, máte medonosných rostlin dostatek. Taková mateřídouška, meduňka, máta, šanta, šalvěj, tymián, yzop, to jsou jen namátkou vybrané druhy. Významnou medonosnou rostlinou je také brutnák lékařský. Modře kvetoucí jednoletá rostlina je obrovským zdrojem nektaru. Výhodou je soustavné nakvétání nových květů od jara až do zimy.

Víte, že...
.... než včela nasbírá suroviny k výrobě kilogramu medu, musí naletět 250 tisíc kilometrů?

Také trávník v zahradě nemusí být jen zelená plocha bez jediného kvítku. Brzy zjara kvetoucí pampelišky a sedmikrásky jsou včelami vyhledávaným zdrojem potravy. Hluchavky a podběl si na zahradu asi nepustíte, ale včelám i čmelákům chutnají.

Na sladkém nektaru si pochutnají i pestrobarevní motýli
Na sladkém nektaru si pochutnají i pestrobarevní motýli (Zdroj: Fiskars)

Trvalkové záhony jako lákadlo pro včely

Barevné květy a jejich vůně jsou tím, co láká včely k jejich návštěvě. Možná jste si všimli, že na některé druhy květin se včely slétávají v hojnějším počtu – nacházejí tu chutnější potravu i pyl ve větším množství.

Trvalky jsou dobrým zdrojem potravy v čase nejteplejších dnů. V plném létě jsou již odkvetlé i lesní stromy a keře, včely tedy rády zaletí na rozkvetlou zahradu. Z medonosných trvalek se pěstuje běžně mnoho druhů snad na každém záhonu.

Včelám můžete nabídnout levanduli, ať už nízké druhy kolem 30cm či vyšší, zhruba půlmetrové. Voňavé levandule v modré, růžové i v kombinaci s bílou přijdou včelám vhod. Pěkné a nenáročné dlužichy kvetou po celé léto v odstínech od růžové po červenou.

Výrazným prvkem na záhonech bude určitě rudbekie, jejíž svítivě zlaté květy s černým středovým terčem dorůstají kolem 80 cm a kvetou od konce června do konce září. Třapatky nachové nezarmoutí ani vás: purpurově růžové květy vydrží na rostlině velice dlouho a suché květenství lze použít i do zimních vazeb. Tato medonosná trvalka je vhodná i k řezu.

Bez včel by nebyl život
Bez včel by nebyl život (Zdroj: Fiskars)

Neměla by chybět svazenka

Včelím hitem je pak svazenka vratičolistá. Je to jednoletá pícnina s rychlým růstem a vývojem, velice dobře olistěná vícenásobně speřenými listy. Je schopná poskytnout dostatečné množství zelené hmoty již po 30 dnech od výsevu. Přitom není na půdní a klimatické podmínky nikterak náročná. Květy svazenky produkují velké množství nektaru, který obsahuje až 40 % cukrů, proto bývá rostlina přitažlivá pro včely i motýly. Však je to i jeden z důvodů, proč bývá rostlina vysévána na pole či v blízkosti úlů. Jedná se o výbornou medonosnou rostlinu.

Kdy a kam si vysít svazenku vratičolistou?

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je jednoletá rostlina, která upoutá svou krásou v podobě modro-fialových květů – chomáčů. Vyrůstá do výšky až 80 cm. Je velice nenáročná na půdu. Daří se je jí jak v nížinách, tak i ve vyšších polohách. Je ideální pro pěstování na zahrádce zejména díky užívání si horkého suchého léta, jelikož svazenka velmi dobře snáší sucho a miluje slunce.

Rostlina má ráda lehkou a propustnou hlinitopísčitou půdu s dostatkem humusu. Naopak vyloženě nesnáší půdu zamokřenou a kyselou. Rostlina pochází ze severu Ameriky. Není u nás domácí rostlinou, pěstuje se až od konce 19. století. Přínosné je zajisté i to, že už měsíc po výsevu vykvétá. Rovněž svazenku můžete zasít po jakékoliv plodině. Jako optimální doba pro výsev se doporučuje duben až začátek září.

Svazenka vratičolistá je nenáročná bylinka s modrofialovými květy
Svazenka vratičolistá je nenáročná bylinka s modrofialovými květy (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Svazenka může i do truhlíků a nádob

Nenáročnost pěstování umožňuje využít svazenku i pro dekoraci balkónů. To je především dobrá zpráva pro ty, kteří nemají zahrádku. Její výsev a následné pěstování můžeme svěřit i dětem. Ty pak mohou od samého počátku vyklíčení sledovat proces vývoje rostliny až po kvetení. I na balkon za vámi přiletí hmyz, který byste jinak asi přehlédli. Svazenkový nektar přiláká včely, čmeláky, můry, motýly i drvodělky, to jsou černé velké včely samotářky, kterým se v naší přírodě začíná dařit.

Zdroj informací: Fiskars

Publikováno: před týdnem, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce