reklama

3 způsoby, jak vegetativně množit okrasné dřeviny. Znáte je všechny?

Velmi často se setkáváme s dotazy pěstitelů, jak si namnožit nejběžněji pěstované a nejčastěji využívané druhy okrasných dřevin, kterými jsou skalník (Cotoneaster) a ptačí zob (Ligustrum).

Vegetativní množení okrasných keřů je se správnými nástroji hračkou (Zdroj: Fiskars)

Řízkování

1. Řízkování okrasných druhů dřevin

Ze skalníků jsou nejčastěji vysazovány C. dammeri radicans a Skogholm a C. salicifolius parkteppich a repens, které se využívají jako pokryvné rostliny nejčastěji na pokrytí a současně zpevnění svahů. Velmi pěkně ale vypadají i ve skupinových výsadbách, kde tvoří spodní patro, skalkách, okrajích záhonů, keramických nádobách ad.

Ligustrum vulgare - ptačí zob obecný je využíván především pro výsadbu živých plotů. Rychle roste, není náročný na půdu ani stanoviště, dobře se tvaruje a současně tvoří protihlukovou a protiprachovou clonu. Oba druhy se velmi dobře množí letními řízky, které se odebírají v červenci a srpnu. Výborně zakořeňují a namnožit si potřebné množství rostlin zvládne i začínající pěstitel.

Nůž musí být ostrý a čistý
Nůž musí být ostrý a čistý (Zdroj: Fiskars)

Postup řízkování:

  • Zahradnickými nůžkami nařežeme 12-15 cm dlouhé větvičky.

  • Odstraníme spodní listy a bez další úpravy řízky vysadíme.

  • Pro rychlejší zakořenění se vyplatí využít práškový nebo gelový stimulátor růstu, do kterého se obalí řezná část řízku, která přijde do země.

  • Substrátem pro řízky může být rašelina s pískem v poměru 2:1.

  • Řízky zapichujeme do substrátu mírně šikmo, 3-5 cm hluboko.

  • Pro lepší manipulaci se vyplatí výsadba řízků do kontejnerů, které se následně umísťují v pařeništi. Řízky zakořeňují velmi dobře i venku, kdy se vyplatí osázené kontejnery umístit na stinné místo v zahradě, zahrnout je zemí a pravidelně zalévat. Pro případ holomrazů je vhodné zakrýt řízkovance chvojím.

  • Následující rok jsou zakořeněné sazenice připravené k venkovní výsadbě na trvalé stanoviště. Stejným způsobem můžeme množit i jehličnaté druhy jako např. tis nebo jalovec.

2. Řízkování drobného ovoce

Řízkováním si namnožíme velmi snadno rybíz a angrešt. Nejlepší výsledky zaznamenáváme u černého rybízu. Řízky se odebírají od druhé poloviny července do poloviny října, musí být dobře vyzrálé a nepoškozené. Vyřazujeme rostliny napadené houbovými chorobami a škůdci. Z vyzrálých jednoletých výhonů řežeme řízky 10-15 cm dlouhé, s asi 5 očky. Spodní část seřízneme pod úhlem 45 ° těsně pod očkem a horní část asi 1 cm nad očkem mírně šikmo (pozor – očko se nesmí poškodit, zaschlo by).

Výsadba se provádí do upraveného záhonu, vylepšeného kompostem, do řádků vzdálených 25 až 30 cm od sebe. Jednotlivé řízky pak vysazujeme 20 až 25 cm od sebe. Vyplatí se použití stimulátoru růstu. Řízky sázíme mírně šikmo až po vrchní očko. Půdu k řízkům dobře přitlačíme a zalijeme. Jednotlivé druhy se vyplatí dobře označit jmenovkou, Koření velmi dobře a rychle, již po 4-6 měsících poznáme podle přírůstků, jak jsme byli úspěšní.

Na bylinné řízky postačí ostré nůžky
Na bylinné řízky postačí ostré nůžky (Zdroj: Fiskars)
Řízky se odebírají od druhé poloviny července do poloviny října
Řízky se odebírají od druhé poloviny července do poloviny října (Zdroj: Fiskars)

Hřížení

Mezi další možnost vegetativního množení patří hřížení. Jedná se o způsob vegetativního rozmnožování rostlin, kdy ze stonku (letorostu) ležícího na zemi a přihrnutého zeminou vyrostou kořeny. V ovocnářské praxi se osvědčilo hřížení révy vinné, rybízu, angreštu, malin, ostružin (a jejich kříženců), kanadských borůvek, lísky, kdoule a také podnoží jabloní. Z okrasných rostlin si hřížením můžete namnožit například rhododendron, azaleu, hederu, cotoneaster, juniperus, buxus a jiné. Hřížení je jednoduchý vegetativní způsob rozmnožování rostlin, kdy do půdy ponořená část rostliny zakoření.

  1. Jednoletý výhonek (výhonky) ohnete do půdy tak, aby nad povrchem země zbyly jen 2 až 3 pupeny.
  2. Předtím je však důležité mít kolem mateřské dřeviny (rostliny) dobře prokypřenou půdu, nejlépe na podzim, na jaře ji pouze prokypříte.
  3. Zahrnutou část rostliny je třeba v půdě dobře uchytit, například ohnutým drátem, háčkem a podobně.
  4. Půdu okolo zahrnuté části rostliny pravidelně (opatrně) kypřete, odstraňujte plevel, případně zalévejte.
  5. Na podzim zakořeněné výhonky oddělte od mateřských rostlin a vysaďte na trvalé stanoviště v zahradě.

Paprskovité hřížení

Jednoleté výhonky ohnete celé do vodorovné polohy a přichytíte je na několika místech k půdě tak, aby se části výhonků dotýkaly půdy. Jakmile začnou z pupenů vyrůstat letorosty, tak k nim přihrnete zeminu. Letorosty do podzimu vytvoří kořenovou soustavu. Z vodorovné části výhonků tak získáte více nových rostlin.

Na co nezapomenout:

  • Chcete-li, aby hřížená část rostliny rychle zakořenila, brzy ji oddělte od mateřské rostliny. Jinak vytvoří příliš mnoho kořenů a budete mít problémy ji vykopat, aniž byste je poškodily. Letorosty, které jste hřížily na jaře, byste proto měli oddělit a vysadit v říjnu.
  • V té části stonku, který chcete hřížit, odstraňte všechny listy, protože jinak by v zemi hnily. To by zpozdilo nebo možná úplně znemožnilo tvorbu kořenů a růst nových rostlin.
  • Pro vegetativní množení hřížením se hodí pouze zdravé větve, které nesmějí vyrůstat z podnože, jež byla použita pro roubování. Nesmí být také starší než dva roky, jinak by kůra byla příliš silná a kořeny by jí těžko pronikaly.

Zdroj informací: Fiskars

Publikováno: před týdnem, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce