Víte, že byla objevena nesmrtelná medúza, která umí zvrátit svůj završený životní cyklus zpět do stádia polypa a znovu dospívat? Představte si, že květina bromélie umí něco podobného! Jakub Krulich vám o broméliích poví i mnohem víc!
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Odkud tyto květiny pocházejí a jak v přírodě rostou
Mezi bromélie patří téměř dva tisíce různých druhů rostlin, mezi jistě nejznámější patří ananasovník. Většina druhů pochází z tropických a subtropických oblastí Ameriky a Afriky. To, že rostlina patří mezi broméliovité pozná i naprostý laik, jelikož mají typické, trychtýřovitě uspořádané listy, které mají i praktický význam.
Listy jako okapy svádí dešťovou vodu do středu růžice, kde se voda shromažďuje a přebytečná přetéká ke kořenům rostliny. Toto má význam nejen u tzv. terestrických druhů, které rostou v půdě, ale také u druhů, které rostou epifyticky, tedy např. na větvích v korunách stromů. Někdy se lidé domnívají, že tyto epifyticky rostoucí rostliny parazitují na dřevině, na které rostou, ale není tomu tak. Pouze se naučily využít minimum dostupných živin a maximálně hospodařit s vodou.
V těchto růžicích, rezervoárech naplněných vodou dokonce dokážou žít některé druhy živočichů, například malé žabičky, larvy hmyzu, ale i jiné rostliny jako vodní masožravá rostlina bublinatka. Bromélie rostou poměrně pomalu, ale v dobrých podmínkách se dožívají mnoha roků.
Jsou druhy, které vyžadují specifické podmínky a prospívají pouze ve skleníku, ale máme i vyzkoušené a odolné druhy, které lze pěstovat v interiéru, jelikož samozřejmě nejsou mrazuvzdorné. Je zajímavé, že ačkoliv většina rostlin má český, lidový název, u bromélií se většinou používají názvy latinské.
Mezi osvědčené bromélie patří např. Vrisea, Guzmanie, Aechmea, Neorelegia, Tillandsia, Cryptanthus, Bilbergia. Obecně mají rády teploty 20–25 °C, polostín, polední úpal může popálit listy. Zaléváme do středové růžice, kdy přebytečná voda přetéká ke kořenům do substrátu. To ale neznamená, že bromélie jsou vodní rostliny a mají mít stále mokrou zem a v misce, či okrasném keramickém obalu by měla stát voda. To by byla osudná chyba, vedoucí k hnilobě kořenů. Zemina by měla být vlhká pouze mírně a před každou zálivkou vždy slabě vyschnout.
Přihnojovat je sice prospěšné, ale stačí pouze 1–2x za měsíc, hnojivem pro bromélie, případně lze použít hnojivo pro orchideje. Přesazujeme až tehdy, když je květináč prokořenělý. Používáme propustný substrát s přídavkem rašeliny, lze použít i jemnější substrát pro orchideje.
Za zmínění stojí, že barevné listeny nejsou pravým květem. Pravý květ by sám o sobě jistě mnoho pěstitelů nezaujal nicméně nádhera barevných listenů, případně přebarvujících se listů je to, co na bromélii zaujme každého, a proč jsou pěstovány. Tyto listeny zdobí rostlinu po několik měsíců, a to před rozkvětem, ale i po odkvětu malých, nenápadných květů.
Mezi další zajímavosti bromélií patří i to, že jakmile rostlina dosáhne květuschopné velikosti a vykvete, začne odumírat, ale u kořenů vytváří dceřiné, mladé rostlinky, a koloběh života, růstu, květu a smrti se opakuje. Časem z jedné, původní rostliny můžeme mít pěkný trs, který lze rozdělit a rozsadit do více květináčů.
Pěstování v květináči je tradiční a praktický způsob. Pokud máme možnost, můžeme bromélie pěstovat navázané na tzv. epifytních kmenech, které napodobují přírodní růst, lze je samozřejmě pěstovat ve vytápěném skleníku, ale i v teráriu. Vždy je vhodné zjistit, jaký druh bromélie máme, jak roste v přírodě a odkud pochází. Některé druhy lze dokonce i letnit, jiné, např. Tillandsie se pěstují zcela bez zeminy, a dokonce na plném slunci.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů
Publikováno: 3. 3. 2023, Autor: Václav Postránecký, Profil autora: Václav Postránecký
