Těšíte se na úrodu ve skleníku nebo na zahradě, ale napadl vám ji nepříjemný a žravý škůdce? Poradíme, jak si bez chemie s takovými nevítanými hosty poradit za pomoci vhodného predátora, který vám úrodu ochrání.
Úrodu ve skleníku ochráníme i bez chemie (Zdroj: Archiv FTV Prima, se svolením FTV Prima)
Mšice
Nejčastějším škůdcem, který napadá úrodu ve sklenících, ale škodí i ostatním rostlinám, je mšice (Aphidoidea). Tento malý drobný hmyz dorůstající do velikosti až 1 cm představuje nebezpečí pro svého hostitele. Mšice se shlukují do velkého množství jedinců a společně napadají listy nebo lodyhy rostlin. Mohou být okřídlené i neokřídlené, což souvisí s jejich vývojovým stádiem, protože mají celoroční životní cyklus.
Většinou jsou hruškovitého tvaru, s širším tělem vzadu a užším vepředu. Většina druhů má na konci zadečku pár trubicovitých orgánů. Některé mšice jsou pokryty popraškem nebo chomáčkem voskovité látky, kterou vylučují kožními žlázami. Mšice se živí rostlinnými šťávami, které sají z rostliny zabodnutým chobotem. Mšice má několik stádií vývoje, dospělí jedinci v zimě hynou, přezimují jen vajíčka na lodyhách rostlin, které tam nakladly samičky. Napadená rostlina je deformovaná a má poškozený růst.
Mšice jsou přenašeči různých chorob rostlin. V mírném pásu je známo až 2 000 druhů mšic. Neznámější je mšice maková, chmelová nebo mšička révokazná. Mezi mšice patří i vlnatka krvavá, která se po rozmáčknutí změní v červenou skvrnu. V tropech se mšice vyskytují velmi vzácně. Nejčastěji jsou zelené, méně často bývají černé, hnědé bílé nebo červené či oranžové. Velmi často jsou imunní vůči chemickým postřikům.
Vosička
Nejlépe si ve skleníku se mšicemi poradí parazitická vosička (Aphidius colemani). V dospělosti dorůstá do velikosti 2 mm, kdy napadá kladélkem jednotlivé mšice a klade do nich vajíčka, která se postupně vyvíjejí. Nejdříve se změní v larvu a následně v kuklu, tím mšici plně paralyzují a ona následně uhyne. Nová generace vosiček se líhne z kukel po dvou týdnech a znova napadá další mšice. Jedna vosička dokáže parazitovat na 300 mšicích, které po napadení vylučují feromon, který má za následek padání i ostatních mšic, které důsledkem toho hynou
Vosičky se specializují jen na mšice, jiné škůdce nenapadají. Není nebezpečná pro teplokrevné živočichy, nemusíte se bát, že by napadly domácí mazlíčky nebo zaútočily na člověka. Vosičky, jako biologická ochrana, mají svá specifika, která se musí dodržet. Vosičky musíte vysadit včas, nejlépe při prvním napadení rostlin ve skleníku. Pokud se vám mšice v skleníku přemnoží, nemusí vám už vosičky s takovouto invazí pomoci. Mají také svá omezení. Daří se jim v uzavřeném prostoru, kde je potřebné teplo a vlhko. Ideálním místem je tak skleník nebo fóliovník, proto nejsou vhodné pro venkovní použití.
Pozor: Nikdy takto naparazitované mšice ze skleníku neodstraňujeme, protože se z nich líhnou další vosičky! Napadená mšice je nafouklá a má žlutou slámovou barvu.
Roj vosiček je možné zakoupit v potřebách pro zahrádkáře nebo přes internet. Aplikují se otevřením plastové krabičky ve skleníku, která obsahuje nejčastěji 100 jedinců, a nechají se postupně vylétnout. Ti postupně svým čichem vyhledávají jednotlivé jedince a parazitují na nich. Co použít na venkovní ochranu?
Nejvhodnějším venkovním predátorem na mšice je známé slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), více známé pod názvem beruška. Jedná se o brouka o velikosti 10 mm, polokulovitého těla s mírným protažením dopředu. Charakteristické jsou červené krovky, které mají na každé straně tři černé tečky a jednu společnou pro obě krovky.
Larva je šedočerná někdy s nádechem hnědé nebo modré barvy, s četnými černými, žlutooranžovými nebo červenooranžovými skvrnami. Beruška se vyskytuje po celé palearktické oblasti. Žije na rostlinách, kde se larvy živí převážně mšicemi nebo červci. Na jaře snese samička 50 až 150 vajíček do menších skupin na rostliny. Larvy se líhnou po pěti až deseti dnech a projdou čtyřmi larválními stádii.
Larva slunéčka sedmitečného je vhodný venkovní predátor
Následně se na tři až šest týdnů zakuklí zavěšeny hlavou na spodních listech rostlin. Mají červenooranžové zbarvení s černými skvrnami. Jedna beruška zkonzumuje za jeden rok až 5 000 mšic. Dospělé berušky přezimují pod kameny nebo kládami, v kořenech stromů, mnohdy i v lidských obydlích.
Pokud si chceme berušky na zahradě udržet, postačí jim vyrobit přezimovací domeček z jednoduché dřevěné krabičky, vyplněné senem nebo mechem, na jejíž spodní straně je důležitá škvíra nejvýše 1 cm vysoká, umístěná pod stromem nebo na jiném klidném místě. Predátorům můžeme usnadnit práci i další biologickou ochranou ve formě přírodních toxinů, které se běžně vyskytují v přírodě. Jsou účinné nejen proti mšicím, ale také proti molicím nebo celé řadě housenek.
